17 C 202/2014-652 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou na žalované domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 31.3.2020 (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 210 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 58 C 307/2007. Žalobce se původně domáhal po žalované rovněž omluvy a částky 361 800 Kč za utrpěnou majetkovou újmu představovanou ztrátou z nájemného vycházející z průměrné měsíční výše ušlého nájemného. V tomto rozsahu bylo dovolání žalobce rozsudkem Nejvyššího soudu (viz dále) odmítnuto. V řízení rovněž původně vystupoval ještě druhý žalobce [celé jméno původního účastníka] s totožným nárokem. Ve vztahu ke němu však řízení bylo pravomocně skončeno zamítnutím žaloby na základě původního rozsudku ze dne 13.6.2017 č.j. 17 C 202/2014-368, ve znějí rozsudku Městského soudu v Praze 31. 1. 2018, č. j. 72 Co 431/2017-536, který nabyl právní moci dne 13.3.2018, neboť řízení o dovolání původního žalobce b) bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání. 2. Žalobce jako spoluvlastník nemovitosti, ve které je umístěn byt, který měla v nájmu [jméno] [příjmení], podal prostřednictvím svých zákonných zástupců výpověď z nájmu bytu [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] proti výpovědi podala u Okresního soudu Ostrava žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, která byla doručena Okresnímu soudu v Ostravě dne 2.10.2007 a bylo o ní vedeno předmětné soudní řízení. Z povahy věci plyne, že možnost dání výpovědi z nájmu bytu slouží zejména k ochraně majetku pronajímatelů, proto by měly být spory, týkající se platnosti či neplatnosti podané výpovědi rozhodovány přednostně a co nejrychleji. Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje v neučinění úkonu, resp. nevydání rozhodnutí v zákonné, resp. přiměřené lhůtě a paralelně v nucení žalobce k činění jiných úkonů, které byly nadbytečné. Do celkové doby řízení je třeba započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednávána v přiměřené lhůtě. Za utrpěnou nemajetkovou újmu žalobce žádá po žalované částku 210 000 Kč. 3. Žalovaná ve věci uvedla, že žalobce u ní dne 6.1.2014 uplatnil jednak nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 289 800 Kč za majetkovou újmu a jednak nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 210 000 Kč jako náhradu za nemateriální újmu z titulu nepřiměřené délky předmětného soudního řízení, přičemž žalovaná neshledala nárok žalobců důvodným. Na tomto stanovisku žalovaná setrvala i po podání žaloby, kterou navrhla zamítnout. 4. Soud ve věci původně rozhodl rozsudkem ze dne 13.6.2017, č.j. 17 C 202/2014-379, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31.1.2018, č.j. 72 Co 431/2014-536, který nabyl právní moci dne 13.3.2018. Na základě žalobcem podaného dovolání byl původní zamítavý rozsudek ve vztahu k žalobci zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13.7.2021, č.j. 30 Cdo 731/2020-625 v části vztahující se k požadavku na zaplacení 210 000 Kč za utrpěnou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky předmětného soudního řízení. Nejvyšší soud zavázal zdejší soud, aby se v dalším řízení zabýval nejen tím, zda přerušení předmětného soudního řízení do skončení vedlejších řízení bylo důvodné (když správně uzavřel, že rozhodnutí ve vedlejších řízeních byla určující pro rozhodnutí), nýbrž také tím, zda délka vedlejších řízení (v rozsahu jejich souběhu s hlavním řízením) byla či nebyla přiměřená a tento závěr promítl do závěru o přiměřenosti či nepřiměřenosti délky předmětného soudního řízení. Případnou překážkou duplicitního odčinění téže újmy je na místě se zabývat teprve v případě, pokud bude shledán nesprávný úřední postup soudu spočívající v nepřiměřené délce předmětného soudního řízení. Tímto právním názorem dovolacího soudu je soud při novém projednání věci vázán. 5. Soud o věci rozhodl při jednání v nepřítomnosti žalobce ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř., který ač byl k jednání konanému dne 21.1.2022 řádně předvolán (doručení jeho zástupci vykázáno dne 16.11.2021), se jej nezúčastnil, aniž požádal o jeho případné odročení. 6. Soud zjistil ve věci z důkazů následující skutečnosti. 7. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě (dále jen„ okresní soud“) sp. zn. 58 C 307/2007 soud zjistil, že dne 2.10.2007 byla okresnímu soudu doručena žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu – procesní žalobkyně [jméno] [příjmení], procesní žalovaní tehdy nezl. žalobce a tehdy nezl. [celé jméno původního účastníka]. Dne 6.12.2007 byla žalobkyně vyzvána soudem k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 18.12.2007 žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků, dne 7.1.2008 byl žalobkyni doručen formulář potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech, dne 15.1.2008 okresnímu soudu doručeno vyplněné potvrzení od žalobkyně. Usnesením okresního soudu ze dne 17.1.2008 bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu. Usnesení nabylo právní moci dne 23.1.2008. Usnesením okresního soudu ze dne 31.1.2008 byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení obsažených v žalobě ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Usnesením okresního soudu ze dne 8.2.2008 bylo řízení přerušeno, neboť ze spisu okresního soudu, sp. zn. 64 C 21/20027 a 16 C 16/2008 bylo zjištěno, že pod uvedenými sp. zn. probíhají taktéž řízení o určení neplatnosti výpovědi z totožného bytu mezi týmiž účastníky řízení. Dne 28.3.2008 žalovaní podali proti usnesení odvolání. Referátem okresního soudu ze dne 1.4.2008 byl vyzván právní zástupce žalovaných, nechť do spisu doloží plnou moc ve lhůtě 3 dnů – doručení vykázáno dnem 8.4.2008. Podáním ze dne 8.4.2008 právní zástupce žalovaných doložil plné moci. Dne 24.4.2008 se žalobkyně vyjádřila k odvolání žalovaných a požádala o ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Usnesením okresního soudu ze dne 28.4.2008 byl žalobkyni k ochraně jejích zájmů ustanoven advokát. Usnesením ze dne 13.5.2008 bylo opraveno usnesení okresního soudu ze dne 28.4.2008 - chybně uvedeno příjmení ustanovené zástupkyně. Právní moci usnesení nabylo 13.6.2008. Dne 10.7.2008 spis předložen nadřízenému soudu. Usnesením Krajského soudu Ostrava ze dne 29.8.2008, č.j. 42 Co 442/2008-55, bylo usnesení okresního soudu ze dne 8.2.2008 (kterým bylo přerušeno řízení) potvrzeno. Právní moci usnesení nabylo dne 4.10.2008. Návrhem ze dne 14.1.2009 žalovaní požádali, aby soud žalobkyni zrušil ustanovení zástupce pro řízení. Dne 22.1.2009 žalovaní požádali soud, aby nařídil přezkoumání duševního stavu žalobkyně. Dne 27.1.2009 a 2.2.2009 došlo soudu vyjádření žalobkyně k návrhu žalovaných na zrušení ustanovení zástupce pro dané řízení, dne 19.2.2009 se žalobkyně vyjádřila k návrhu žalovaných na přezkoumání duševního stavu. Dne 9.3.2009 zaslal okresnímu soudu vyjádření JUDr. [příjmení], dne 7.4.2009 byl spis zapůjčen k trestnímu spisu 9 T 166/2008. Usnesením okresního soudu ze dne 12.4.2013 bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení, právní moci usnesení nabylo dne 18.5.2013. Usnesením okresního soudu ze dne 30.5.2013 byli žalovaní vyzváni, aby se ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřili k žalobě, doručení vykázáno dne 3.6.2013. Dne 24.6.2013 žalovaní založili do spisu návrh k opatrovnickému soudu na vyslovení souhlasu s právním úkonem za nezletilé žalované. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 3.9.2013, následně jednání odročeno na den 3.12.2013. Dne 10.12.2013 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu je neplatná, dalšími výroky rozhodnuto o nákladech řízení a o zaplacení soudního poplatku. Žalovaní se proti rozsudku odvolali dne 23.12.2013, dne 2.1.2014 byli žalovaní soudem vyzváni k zaplacení SOP z odvolání, SOP zaplacen 9.1.2014. Usnesením okresního soudu ze dne 4.3.2014 byla přiznána odměna za zastupování žalobkyně, dne 20.3.2014 spis předložen k rozhodnutí nadřízenému soudu. Dne 14.5.2014 byl spis vrácen bez věcného vyřízení - žalobkyně zemřela před předložením věci odvolacímu soudu. Usnesením ze dne 27.6.2014 okresní soud výrokem I. rozhodl o zastavení řízení, výrokem II zrušil rozsudek ze dne 10.12.2013, výrokem III. rozhodl, že žalovaní nemají právo na náhradu nákladů řízení, výrokem IV. bylo rozhodnuto, že po právní moci bude žalovaným vrácen SOP za podané odvolání. Právní moci rozsudek nabyl dne 24.7.2014. 8. Ze spisu okresního soudu, sp.zn. 16 C 16/2008, soud zjistil, že u okresního soudu byla dne 10.7.2007 podána žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu – procesní žalobkyně [jméno] [příjmení], procesní žalovaní tehdy nezl. žalobce a tehdy nezl. [celé jméno původního účastníka]. Dne 15.1.2008 byl proveden výslech mimo jednání Mgr. [jméno] [příjmení], dne 30.5.2008 došlo k vypovězení plné moci právní zástupkyně žalobkyně, dne 23.6.2008 byl učiněn dotaz soudu na právní zástupkyni žalobkyně, z