18 C 179/2020-151 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované původně zaplacení částky 834 047 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Usnesením [stát. instituce] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo vůči žalobci zahájeno tr. stíhání žalobce pro jednání, které bylo kvalifikováno jako zvlášť závažný zločin vydírání podle ust. § 175 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku spáchaný ve stádiu pokusu podle ust. § 21 odst. 1 tr. zkn. spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 tr. zkn. Spolu s žalobcem bylo současně stíháno dalších pět osob. Zvlášť závažným zločinem vydírání podle ust. § 175 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) tr. zkn. spáchaného ve stádiu pokusu podle ust. § 21 odst. 1 tr. zkn. spáchaný formou spolupachatelství podle ust. § 23 tr. zkn., za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 7 let se zařazením do věznice s ostrahou. Žalobce podal proti tomuto rozsudku odvolání, následně byl usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 5. 2019 rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Následně ve věci rozhodl Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 17. 12. 2019, kterým byl žalobce podle ust. § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby, protože nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Státní zástupce tento zprošťující výrok nenapadl odvoláním, a proto zprošťující výrok ve vztahu k žalobci nabyl právní moci. Žalobce od samého počátku tr. stíhání kategoricky popíral, že by se tr. činnosti dopustil. Již při svém prvním výslechu žalobce uvedl, že dne 7. 10. 2014, kdy mělo dojít ke spáchání tr. činu byl v zaměstnání, protože se jednalo o pracovní den. Žalobce uvedl, že byl v zaměstnání, kde mají elektronickou docházku, která eviduje příchod a odchod, dále navrhl řadu svědků, kteří mohli potvrdit, že dne 7. 10. 2014 skutečně nemohl být v ČR. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 28. 4. 2020. Ze strany žalované však před podáním žaloby nebylo ničeho plněno. Žalobce požaduje z uvedených důvodů náhradu majetkové škody ve výši 334 047 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným tr. stíháním ve výši 500 000 Kč. Žalobce musel v průběhu tr. řízení vynaložit náklady na obhajobu vykonávanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] spočívající v nákladech právního zastoupení za celkem 53 úkonů právní služby, příslušeného počtu režijních paušálů a DPH. Sazba za jeden úkon právní služby činila částku 3 100 Kč, celkem tedy žalobce požaduje částku 334 047 Kč, za 53 úkonů právní služby á 3 100 Kč, 53x režijní paušál á 300 Kč a příslušné DPH v zákonné výši a cestovné. Co se týká přiměřeného zadostiučinění, zde žalobce poukazuje na to, že byl stíhán pro tr. čin, kdy zákon umožňuje uložení trestu odnětí svobody na dobu 5 – 12 let. Navíc rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Žalobce byl trestně stíhán za spáchání tr. činu vydírání, kterého se měl dopustit za pomoci hrubého násilí a zbraně. Jedná se o tr. činnost násilného charakteru, která je velice negativně vnímána a je spojena s negativními reakcemi a veřejným odsouzením osoby pachatele. Dále se mělo jednat o tr. činnost spojovanou s činností mafie a gangu z oblasti Balkánu, nebo bývalého Sovětského svazu. Délka tr. řízení trvala 4 roky a 3 měsíce. Trestní řízení, jako takové, negativně působilo na žalobce ještě před samotným zahájením tr. stíhání, když již dne 26. 8. 2015 byla u žalobce provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků a žalobce byl vyslýchán a byla provedena taktéž jeho osobní prohlídka. Uvedené tr. řízení fatálním způsobem poznamenalo rodinný a osobní život žalobce měl v době třestního stíhání se svojí partnerkou [jméno] [příjmení] dvě nezletilé děti a to syna [jméno], [datum narození] a syna [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. Starší syn žalobce měl v době kdy u žalobce byla provedena domovní prohlídka a bylo vůči němu zahájeno tr. stíhání, pouze několik měsíců. Trestní řízení narušilo vztahy v rodině žalobce, matka žalobce celou situaci těžko snášela, pociťovala obavy a strach, sourozenci žalobce museli absolvovat policejní výslechy. V důsledku tr. řízení se změnil vztah žalobce s rodiči jeho partnerky, kteří nevěděli, co si mají o celé situaci myslet. Vztahy tchána a tchýně k osobě žalobce ochladly. Trestní stíhání mělo negativní vliv i na vztah žalobce s jeho partnerkou, kdy pod vlivem tr. řízení mezi nimi začaly vznikat konflikty a napětí. V důsledku tr. stíhání přišel o svoji dobrou kamarádku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla v rámci tr. řízení vyslechnuta jako svědkyně. Žalobce se v důsledku tr. stíhání nemohl věnovat svým malým dětem a rodině, byl nucen obětovat čas, který mohl trávit s rodinou. Velmi ponižující byla pro žalobce domovní prohlídka v srpnu 2015, ke které došlo v ranních hodinách v 6:00 – 6:30 hod., kdy kolem procházelo mnoho lidí od práce. Jednalo se o lidi, kteří žalobce dobře znali. Trestní stíhání podstatnou měrou ovlivnilo i volnočasové aktivity žalobce, žalobce se dřív věnoval thajskému boxu na závodní úrovni. Kvůli psychickému tlaku v důsledku tr. stíhání žalobce přestal sportovat a s boxem skončil zcela i na mimosoutěžní úrovni. Žalobce dál nemohl v r. 2015 absolvovat zkoušky strážce přírody, na což čekal tři roky jako čekatel. Trestní řízení mělo dále dopad na profesní pověst žalobce v zaměstnání, žalobce byl od 1. 2. 2005 jako [anonymizována dvě slova] ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], žalobce musel celou záležitost vysvětlovat před výrobně technickým náměstkem společnosti a vedoucím provozu, následně se stal žalobce v zaměstnání nepohodlným a začal pociťovat náznaky, že by se ho chtěli v zaměstnání zabavit. Žalobce požaduje částku 500 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně dne 28. 4. 2020. Co se týká nároku na náhradu nákladů obhajoby, žalovaná poskytla žalobci ekvivalent částky 7 000 EUR, neboť žalobce v rámci předběžného projednání nároku předložil doklady o tom, že svým obhájcům zaplatil částku 7 000 EUR a na dotaz žalované sdělil, že se jedná o částku konečnou, kterou svým obhájcům uhradil. Žalobci tak byla poskytnuta částka 184 765 Kč. Co do částky 149 282 Kč považuje žalovaná žalobu za nedůvodnou pro neprokázání vzniku škody v této výši, jakožto jedné z elementárních podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu. Co se týká náhrady nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání, zde žalovaná v rámci předběžného projednání nároku konstatovala, že v tr. řízení došlo k nevydání nezákonného rozhodnutí a žalobci byla vyslovena omluva. Zároveň žalovaná uvedla, že žalobce bude odškodněn částkou 102 000 Kč, tedy částkou 2 000 Kč za každý měsíc trvání tr. řízení. Tato částka je dle názoru žalované dostačující. 3. Podáním ze dne 16. 12. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 436 047 Kč a to co do původně žalované částky 3341 047 Kč požadované jako náhrada škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu a dále co do částky 102 000 Kč, jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným tr. stíháním. Žalobce tak nadále požaduje částku 398 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným tr. stíháním. 4. Usnesením ze dne 21. 1. 2021 bylo řízení zastaveno co do částky 436 047 Kč, tedy v rozsahu učiněného zpětvzetí. 5. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 28. 4. 2020. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku plnila žalobci částku 184 765 Kč, jako ekvivalent částky 7 000 EUR v souvislosti s požadovanou náhradou obhajného a částku 102 000 Kč, jako náhradu požadované nemajetkové újmy. Mezi účastníky byl dále v řízení nesporný průběh tr. řízení ve věci žalobce vedeného u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. [spisová značka], tedy, že proti žalobci bylo dne 10. 9. 2015 zahájeno tr. řízení pro zvlášť závažný zločin vydírání podle ust. § 175 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) tr. zkn. Následně byla ve věci žalobce podána obžaloba a dne 29. 3. 2018 byl žalobce uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně. Následně Vrchní soud v Olomouci dne 28. 5. 2019 rozsudek soudu I. stupně zrušil a dne 17. 12. 2019 byl žalobce rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně zproštěn obžaloby dle ust. § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 12. 2019 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 6. Z výslechu žalobce a dále z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení], dále z rodných listů synů žalobce vzal soud za prokázané, že v době zahájení tr. stíhání měl žalobce osmiměsíčního syn