20 C 51/2020-299 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 23. 4. 2020 domáhal po žalované zadostiučinění ve formě omluvy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“) z titulu nesprávného úředního postupu v rámci řízení vedeného u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“), ve kterém žalobce vystupoval jako právní zástupce žalobce. Nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení žalobce spatřuje v tom, že [název soudu] v odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku ze dne 2. 5. 2019, č. j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek“), vůči žalobci uvedl, že:„ neváhá právní úpravu aplikovat čistě účelově a správní orgány i soudy mnohdy zahrnovat neopodstatněnými podáními a námitkami“ (dále jen„ tvrzení“). Žalobce nesouhlasí s tímto urážlivým a znevažujícím tvrzením, když nevěcné pomlouvání a znevažování jeho osoby považuje za nesprávný úřední postup. Žalobci bylo v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeno nactiutrhání a zároveň utrpěla jeho pověst před klientem. Žalobce následně trpěl nespavostí a stresem ze slovního útoku na svoji osobu ze strany [název soudu] a v této souvislosti i ztuhnutím krčního svalstva v oblasti krční páteře. Dále žalobce uvedl, že jeho újma byla zvýšena i tím, že citovaný rozsudek byl vyvěšen na internetových stránkách [název soudu] bez dostatečné anonymizace, čímž došlo k rozšíření pomluvy žalobce i mimo účastníky řízení. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem dne 26. 11. 2019, jakožto nároku na poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy z titulu nesprávného úředního postupu Nejvyššího správního soudu, když nesprávný úřední postupu měl spočívat v tom, že v písemném vyhotovení rozsudku pod sp. zn. [spisová značka] bylo uvedeno, že žalobce:„ neváhá právní úpravy aplikovat čistě účelově a správní orgány i soudy mnohdy zahrnovat neopodstatněnými podáními a námitkami“. Žalovaná dále uvedla, že uvedení této věty v písemném vyhovení rozsudku nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup, když na případy rozhodovací činnosti soudů se vztahují ustanovení zákona o nezákonném rozhodnutí, ovšem v tomto případě žádné nezákonné rozhodnutí nebylo vydáno. Žalovaná dále uvedla, že nemůže posuzovat správnost skutkových zjištění nebo nesprávnost právního posouzení věci, ani posuzovat předpoklady pro vydání rozhodnutí, neboť se jedná o rozhodovací činnost soudu, která přímo vede k vydání rozhodnutí a žalovaná není oprávněna v žádném případě zasahovat do nezávislosti soudů. 3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 20. 10. 2020 v reakci na vyjádření žalované uvedl, že tvrzení uvedené v písemném odůvodnění rozsudku je nesprávným úředním postupem, neboť výrokem, který je nepravdivý, nevěcný a zbytečný soud porušil povinnosti stanovené pro soudce zákonem č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, konkrétně ust. § 80 odst. 6, dle kterého je soud povinen zachovávat náležitou úctu k jiným osobám vykonávajícím právnická povolání. Žalobce dále uvedl, že v řízení vystupoval jako advokát a tudíž nebylo ani možné jeho osobu v souvislosti s projednáním merita věci hodnotit. Žalobci pak především nejde o přezkum rozhodnutí, ale o satisfakci za nepravdivý a zbytečný útok na jeho osobu. 4. Ve věci bylo rozhodnuto zamítavým rozsudkem pro absenci odpovědnostního titulu ze dne 16. 12. 2020, č.j. 20 C 51/2020-89, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č.j. 91 Co 102/2021-106. Tato rozhodnutí byla zrušena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, č.j. 30 Cdo 3716/2021-126 a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud v rozhodnutí uvedl, že uvedení dehonestujících pasáží v odůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci může založit odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, jedná-li se o neoprávněný zásah do práv dotčeného subjektu, proto je při posouzení nároku nutné se zabývat povahou dotčené části odůvodnění z hlediska pravdivosti a přiměřenosti vůči osobě žalobce. Dále dovolací soud zdůraznil, že závěr o odpovědnosti žalované za tvrzenou nemajetkovou újmu je podmíněn nejen zjištěným nesprávným úředním postupem, ale i nemajetkovou újmou na straně žalobce a vztahem příčinné souvislosti. Soud vázán vysloveným právním názorem v uvedeném směru doplnil dokazování a věc znovu posoudil. 5. Při jednání konaném dne 25. 7. 2022 žalobce doplnil, že obdobná argumentace [název soudu] vůči jeho osobě se objevila i v dalších rozhodnutích. Zdravotní problémy způsobené daným rozhodnutím u žalobce pominuly cca po 1,5 roce a žalované dvě věty v předmětném rozsudku by žalobci nezpůsobily takovou újmu, jakou trpěl, ale přidaly se k tomu i další útoky ze strany soudů, kdy dochází ke zveřejňování jeho osobních údajů v rozhodnutích. 6. V podání ze dne 10. 10. 2022 žalobce doplnil, že vybrané senáty správních soudů jej nevěcně pomlouvají a hanobí v odůvodněních soudních rozhodnutí, žalobce se uvedenému brání mj. podáváním stížností na nevhodné chování soudců k vedení jednotlivých soudů. Dále žalobce vznesl námitku vůči bezúhonnosti a pravdivosti svědků [příjmení] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno svědka] z důvodu nesprávného systému fungování [název soudu], kdy v podstatě každý soudce tohoto soudu je zároveň ve funkci předsedy senátu a díky tomu tak dochází k plošnému pobírání příplatku za funkci, s čímž žalobce nesouhlasí, každý senát by měl mít jen jednoho předsedu. 7. Při jednání konaném dne 10. 10. 2022 a dne 19. 12. 2022 a v podání ze dne 19. 12. 2022 žalobce doplnil, že před správním orgánem zastupoval účastníky za celé roky 5-7x, na případné vady doručování v této fázi řízení tak žalobce nemohl mít žádný vliv, akorát dále zastupoval účastníka v řízení před soudem, kde poukáže na špatné doručování, nelze v uvedeném shledávat špatnou procesní taktiku. K účelovému podání žádosti na nečinnost k nesprávnému orgánu žalobce uvedl, že byl unavený a posílal podání v čase 22:48 hod. a pouhým omylem jej odeslal datovou schránkou špatnému adresátovi [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], proto by žalobce neměl být podezírán, že takto jednal schválně. Posouzení daného případu správními soudy a Ústavním soudem je v dané věci zcela nesprávné, protože ačkoliv to bylo podáno nesprávnému úřadu, měl to tento co nejdříve postoupit k vyřízení úřadu správnému, což neučinil. Takové jednání se legitimně očekávalo. Následně na krajském soudě a u [název soudu] nevěděli, jak si s tím poradit, účelově, aby se daná věc nevyhrála a nebyla žalobci přiznána vysoká náhrada nákladů řízení. Účelově tak v dané věci nejednal žalobce, ale státní moc. Zároveň žalobce uvedl, že jsou situace, kdy jedná dle pokynu klienta, i když s ním nesouhlasí. Žalobce pozoruje rovněž odliv klientů a nesouhlasí s tím, že v této věci za žalovanou jedná [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Porušování povinnosti při správě cizího majetku v podobě více předsedů jednoho senátu žalobce vytýká rovněž [název soudu]. K újmě žalobce doplnil, že vedení tohoto odškodňovacího řízení, kde se domáhá satisfakce pouze za 1 z několika útoků daného soudu na jeho osobu, jej stresuje, začal požívat alkohol. Žalobce zdůraznil, že mu jde pouze o to, aby jako advokát měl své soukromí, aby nebylo ze zveřejňovaných rozhodnutí zřejmé, kde a kdy byl a koho zastoupil. Dále žalobce uvedl, že o omluvu skutečně přímo nestojí, protože si necení žalované, jde mu hlavně o to, aby bylo konstatováno porušení osobní cti žalobce. Tato žaloba žalobce dle jeho názoru může přispět k tomu, aby si soudci dávali pozor a i sami k sobě se chovali slušněji. Cílem žalobce je kultivovat výkon soudní moci a zamezit zbytečnému difamování osob. 8. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 26. 11. 2019, podaným žalované téhož dne, uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy v podobě omluvy z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 21. 4. 2020, kterým požadavku žalobce nevyhověla z důvodu absence nesprávného úředního postupu. 9. Ze spisu [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil následující. Dne [datum] bylo úřadu doručeno oznámení o přestupku, kterého se měla dopustit osoba [jméno] [příjmení], a to tedy překročením maximální povolené rychlosti stanovené zákonem č. 361/2000 Sb. Dne [datum] byl vydán příkaz, kterým byl [jméno] [příjmení] uznán vinným za porušení ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Dne [datum] byl úřadu doručen odpor v nadepsané věci s tím, že pan [příjmení] má být zastoupen zmocněncem [příjmení] [jméno] [jméno]. Z důvodu nedoložení řádné plné moci a z důvodu, že podání nemělo všechny náležitosti, byla učiněna výzva dne [datum] k doplnění. Plná moc byla doplněna k výzvě úřadu.