20 C 72/2019-358 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované původně domáhal zaplacení částky 6 998 614,30 Kč, která má představovat náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona české národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“) postupem [anonymizována dvě slova] v insolvenčním řízení vedeném pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“) ve věci dlužníka [anonymizována dvě slova], [obec], se [anonymizováno] [adresa], [IČO], když v rámci tohoto insolvenčního řízení byly původním insolvenčním správcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zahájeny kroky směřující ke zpeněžení majetku dlužníka u [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve veřejné dražbě. Insolvenční správce dne [datum] [anonymizováno] a [datum] [anonymizována dvě slova] vydal usnesení [anonymizováno] [insolvenční spisová značka], kterým ve výroku I. ustanovil nového insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [adresa], a ve výroku III. novému insolvenčnímu správci uložil pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem z [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Nový insolvenční správce jednal v souladu s pokynem soudu. Dne 13. 3. 2013 se v restauraci domu [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [adresa], konala veřejná dobrovolná dražba, kterou byl z majetku dlužníka zpeněžen: a) soubor věcí nemovitých, b) soubor věcí movitých, c) práva z ochranné známky, d) část podniku – práva povinností plynoucích z nájemních smluv, dle ve smlouvě specifikovaných smluvních vztahů. Vydražitelem se stal žalobce za cenu 3 860 000 Kč, kterou v plné výši uhradil. Tato dražba se následně ukázala neplatnou, když o její neplatnosti bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 17. 10. 2016, [anonymizováno] [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 20. 7. 2017, když důvod neplatnosti byl shledán v absenci schválení smlouvy o provedení dražby věřitelským výborem dlužníka. Žalobce spatřuje v postupu [název soudu], který byl obeznámen se stavem věci, a přesto přikázal novému insolvenčnímu správci pokračovat v dražbě tak, jak byla sjednána, nezákonný postup. [anonymizována dvě slova] jako soud insolvenční totiž prokazatelně věděl, že jeho pokyn je nezákonný, když na skutečnost, že nutné schválení věřitelského výboru absentuje, byl upozorněn přinejmenším návrhem věřitele [ulice] [anonymizováno] [webová adresa], [anonymizováno] na upuštění od dražby ze dne 6. 3. 2013 [anonymizována dvě slova] si proto v posuzovaném řízení počínal nezákonně, když uložil insolvenčnímu správci, aby za takovýchto okolností pokračoval v dražbě, způsobil tak, že dražba proběhla, a ve svém důsledku byla pro nezákonnost shledána neplatnou. Následkem nezákonného postupu žalobci vznikla škoda v podobě nákladů na financování ceny, kterou musel v dražbě zaplatit, když dne [datum] uzavřel se [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], smlouvu o úvěru na financování předmětu vydražení s tím, že vypůjčená částka je úročena sazbou 1,5 % měsíčně. Žalobce měl v úmyslu část vydraženého majetku zpeněžit na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené se společností [právnická osoba], nicméně v důsledku neplatnosti dražby předmětný majetek žalobce nenabyl a nemohl jej dále zpeněžit a dosáhnout tak vrácení úvěru. Zaplacená cena vydražení nebyla žalobci dosud insolvenčním správcem vrácena. Žalobce tak nemá ani vydražený majetek, ani zaplacené peníze a je pouze nucen platit úroky z nesplaceného úvěru, jejichž výše ke dni 20. 4. 2014 je vyčíslena částku 6 998 614,30 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že u ní žalobce dne 23. 4. 2019 uplatnil nárok na náhradu škody v částce 6 998 614,30 Kč podle zákona, oproti žalobě však v rámci mimosoudního projednání požadoval po žalované navíc zaplacení náhrady škody v částce 3 860 000 Kč a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v částce 100 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že pro založení odpovědnosti státu podle zákona je nutné splnění tří podmínek a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody na straně poškozeného subjektu a takto vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, když tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. V posuzovaném řízení bylo dne 12. 3. 2013 vydáno usnesení, kterým došlo k ustanovení nového insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterému bylo uloženo pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem s dražební kanceláří [právnická osoba] Dne [datum] proběhla ve věci veřejná dražba, při které předmět dražby vydražil žalobce. Dále v důsledku návrhu [anonymizována tři slova] bylo dne 17. 6. 2013 vydáno usnesení, kterým soud insolvenčnímu správci uložil sepsat do majetkové podstaty dlužníka věci, které byly vydraženy žalobcem tak, aby s nimi nemohl nadále disponovat. Dne 30. 5. 2013 byla u [název soudu] podána žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby ze strany [anonymizováno] [příjmení], ve věci byl vydán dne 17. 10. 2016 rozsudek, kterým byla zmíněná veřejná dobrovolná dražba konaná dne 13. 3. 2013 shledána neplatnou. Z odůvodnění vyplývá, že dražba byla provedena na základě neúčinné smlouvy o provedení dražby, jelikož nebylo prokázáno, že by věřitelský výbor přijal usnesení, jímž by schválil smlouvu o provedení veřejné dobrovolné dražby. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 7. 2017. Pokud žalobce namítá existenci nezákonného rozhodnutí, kterým má být usnesení [název soudu] ze dne 12. 3. 2013, žalovaná v posuzované věci neshledala existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona. Nicméně i v případě existence nezákonného rozhodnutí, případně nesprávného úředního postupu nebylo by možné nároku žalobce vyhovět, když z žaloby není zřejmé, z jakých položek se žalovaná částka skládá a jakým výpočtem žalobce dospěl k této částce. Žalobce dále uvedl, že nemá k dispozici finanční prostředky, které insolvenční správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadržuje a stejně tak nemá k dispozici vydražený majetek, ačkoliv není zřejmé, zda je v žalobcem požadované náhradě škody zahrnuta částka, kterou údajně insolvenční správce zadržuje, žalovaná uvedla, že insolvenční správce je soukromou osobou činící úkony v řízení vlastním jménem na svou odpovědnost. Pokud tedy insolvenční správce dosud předmětné finanční prostředky zadržuje je nutné se s žádostí o vrácení peněz obrátit přímo na něj. V této souvislosti žalovaná odkázala na zásadu„ stát jako poslední dlužník“. Žalovaná také uvedla, že náhradu škody je možné poskytnout pouze za předpokladu existence nepochybného závěru, že žalobci škoda nesporně vznikla. Ze strany žalobce nebyly předloženy dokumenty, ze kterých by jednoznačně vyplýval vznik škody a její výše a pokud žalobce požaduje náhradu zaplacení smluvních úroků či smluvní pokuty je nutné konstatovat, že ohledně tohoto nároku ve věci absentuje příčinná souvislost mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, neboť nelze přičítat k tíži žalované skutečnost, že žalobce přistoupil k uzavření smlouvy o úvěru a že si v ní navíc sjednal značně nevýhodné podmínky. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V podání ze dne 21. 2. 2020 žalobce doplnil, že uhradil vlastními příjmovými hotovostními úhradami úroky za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 celkem za 36 měsíců po 60 000 Kč v částce 2 160 000 Kč. Byl tak nucen hradit úroky z částky, kterou si zapůjčil za účelem financování zmařeného projektu na základě smlouvy ze dne 9. 4. 2013 uzavřené se [právnická osoba], [anonymizováno] [obec] a to o úvěru na financování předmětu vydražení, přičemž vypůjčená částka je úročena sazbou 1,5 % měsíčně. Žalobce si je vědom, že sada jím předložených příjmových pokladních dokladů není kompletní a zcela nepokrývá uvedené období. Tento důkazní deficit je zhojen obsahem smlouvy o postoupení pohledávek, kterou však má žalobce k dispozici pouze v podobě nepodepsaného návrhu, podepsaný originál je ve spise soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] [adresa], sp. zn. [spisová značka], kam ji založil tamní oprávněný. V daném exekučním řízení je vymáhána právě pohledávka s dosud nesplaceného úvěru. Exekutorkou byla vymožena částka 744 630,14 Kč, ze které byla alokována částka 596 181,84 Kč na pohledávku oprávněného a částka 148 448,30 Kč na náklady exekuce. 4. V dalším doplnění ze dne 31. 7. 2020 žalobce uvedl, že nesprávný úřední postup spatřuje v počínání [název soudu] v rámci posuzovaného řízení, který ač nejméně dvěma přípisy a to ze dne 11. 3. 2012 ze strany [anonymizována tři slova] v [obec] a věřitele [ulice] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizováno] ze dne 6. 3. 2012 byl upozorněn a vyzván k upuštění od konání dražby, přesto usnesením ze dne [datum] nařídil dražbu provés