22 C 128/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Délka řízení byla dle žalované nepřiměřená. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované částka 79 000 Kč, kterou žalobci poskytla na základě stanoviska ze dne [datum]. 3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání. 4. Z kopie žádosti o odškodnění soud zjistil, že nárok byl předběžně uplatněn dne [datum] u žalované. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že délka řízení byla nepřiměřená, a jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobci přiznala částku 79 000 Kč. 5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] podal žalobce [celé jméno žalobce] (dále jen„ žalobce“) u [název soudu] (dále jen„ soud“) žalobu proti žalované [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] (dále jen„ žalovaná“) o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] soud vydal elektronický platební rozkaz. Dne [datum] byl soudu doručen odpor žalované. Dne [datum] žalovaná podala vyjádření k žalobě. Dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Dne [datum] žalobce požádal o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Dne [datum] žalobce doplnil žalobní tvrzení. Dne [datum] soud vyzval žalovanou k doplnění tvrzení. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo odročeno na den [datum] za účelem doplnění skutkových tvrzení. Dne [datum] proběhlo jednání, které bylo za účelem ustanovení znalce odročeno na neurčito. Dne [datum] soud ustanovil znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení], Csc. Dne [datum] znalec soudu sdělil, že ze zdravotních důvodů žádá o zproštění funkce. Dne [datum] soud znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení], CSc. zprostil funkce a ustanovil znalce [příjmení] [jméno]. [jméno]. Znalec byl soudem opakovaně urgován k vypracování posudku a byla mu opakovaně uložena pořádková pokuta (dne [datum] a [datum]). Dne [datum] soud zprostil znalce funkce pro nečinnost. Dne [datum] byla soudu doručena omluva znalce. Dne [datum] soud znalci prominul pořádkovou pokutu. Dne [datum] byla znalkyní ustanovena Ing. M. [příjmení], ta však dne [datum] soudu sdělila, že k vypracování posudku není kompetentní a požádala o zproštění funkce. Dne [datum] soud Ing. M. [příjmení] zprostil funkce znalkyně a znalcem ustanovil [anonymizována čtyři slova] však soudu obratem sdělilo, že nejsou schopni vypracovat posudek z důvodu přetížení. Dne [datum] soud zprostil [anonymizována čtyři slova] a ustanovil [právnická osoba] Během roku [rok] znalecký ústav vypracovával posudek, provedl místní šetření a soud mu opakovaně prodlužoval lhůtu k dokončení posudku. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek. Následně se k posudku vyjadřovali účastníci řízení. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byl vyslechnut znalec, jednání poté bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu kolize jednání, soud jednání odročil na [datum]. Dne [datum] požádal o odročení žalobce z důvodu karantény, soud mu vyhověl, poté však o další odročení požádala žalovaná. Jednání se z těchto důvodů konalo až dne [datum]. Dne [datum] proběhlo další jednání a na jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalované a dne [datum] odvolání žalobce. Po doplnění odvolání a uhrazení soudního poplatku byla věc dne [datum] předložena k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] proběhlo jednání před odvolacím soudem a dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] vydal odvolací soud opravné usnesení, kterým opravil zjevnou nesprávnost rozsudku odvolacího soudu. Opravné usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne [datum]. 6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 7. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. 8. V konkrétní věci řízení trvalo od [datum], kdy žalobce podal žalobu, do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy 7 let a 7 měsíců. Do celkové doby řízení soud nepočítal dobu od nabytí právní moci rozsudku odvolacího soudu do doručení opravného usnesení, neboť opravné usnesení opravovalo zřejmou nesprávnost rozsudku odvolacího soudu a žalobce v té době v nejistotě ohledně výsledku řízení již nebyl. 9. Soud shledal v řízení období nečinnosti v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Od [datum], kdy byl ustanoven první znalec, do [datum], kdy byl znalecký posudek konečně soudu předložen, uplynuly více než tři roky. První ze znalců byl na žádost zproštěn v průběhu vypracovávání znaleckého posudku, druhý ze znalců byl nečinný a byl zproštěn až po urgencích a pořádkových pokutách. Následně několik znalců znalecký úkol odmítlo, přičemž poslednímu znalci musel soud prodloužit lhůtu k vypracování znaleckého posudku. Jinak byl postup soudu plynulý a jednotlivé úkony na sebe navazovaly. Vzhledem k celkové délce řízení a prodlevám při zpracovávání znaleckého posudku hodnotí soud celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. 10. Řízení patřilo mezi složitější po skutkové stránce, neboť bylo třeba nechat zpracovat výše zmíněný znalecký posudek. Řízení bylo i procesně složitější, neboť v souvislosti se zpracováváním znaleckého posudku také bylo třeba vydat opakovaně rozhodnutí o zproštění znalce, usnesení o pořádkové pokutě či prodloužit znalci lhůtu ke zpracování znaleckého posudku. Dále soud na žádost účastníků odročoval jednání. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, kdy soudy nalézací i odvolací rozhodovaly ve věci samé jednou. 11. Žalobce se na celkové délce řízení výrazně nepodílel. 12. Vzhledem k tomu, že v případě neprojednání věci v přiměřené lhůtě se vznik nemajetkové újmy u poškozeného předpokládá, zabýval se soud otázkou formy zadostiučinění, a to zejména ve vztahu k významu věci pro účastníka. ESLP ve svých rozhodnutích poukazuje na to,