22 C 206/2021-65 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal nemajetkové újmy za vdechování tabákového kouře ve výkonu trestu za a) období od 19. 9. 2018 do 21. 11. 2018 ve [stát. instituce] ve výši 32 000 Kč, za b) od 22. 11. 2018 do 28. 1. 2021 ve [stát. instituce] ve výši 398 500 Kč a za c) od 3. 6. 2021 do 19. 8. 2021 ve [stát. instituce] ve výši 38 500 Kč, když byl umístěn a ubytován společně s kuřáky přes jeho žádost o ubytování s nekuřáky. 2. Žalovaná žalobu neuznala a bránila se tvrzením, že v období od 27. 9. 2018 do 4. 10. 2018 pobýval žalobce ve [stát. instituce]. Pokud jde nárok ad a) žalobce setrval ve [stát. instituce] od 19. 9. 2018 do 26. 9. 2018 a v období od 5. 10. 2018 do 22. 11. 2018. Žalobce při vstupní prohlídce ve [stát. instituce] dne 20. 9. 2018 uvedl, že je kuřák a kouří 20 cigaret denně. Žalobce si nepodal žádost o umístění mezi nekuřáky ve [stát. instituce]. Žalovaná namítla promlčení nároku. Pokud jde o nárok ad b) žalobce vykonával trest odnětí svobody ve [stát. instituce] od 22. 11. 2018 do 3. 6. 2021. Žalobce při nástupu uvedl, že je kuřák a nepožaduje umístění na nekuřácké ložnici. Dne 23. 1. 2019 byl žalobce zařazen do bezdrogové zóny, když prohlásil, že je nekuřák, nicméně oddělené ubytování od kuřáků nepožadoval, i přesto byl žalobce umístěn na nekuřácké ložnici. Dne 28. 1. 2021 žalobce požádal o ubytování do nekuřácké zóny, přičemž jeho žádosti bylo téhož dne vyhověno. Rovněž k nároku za pobyt ve Věznici Příbram vznesla žalovaná námitku promlčení. K nároku ad c) žalovaná namítla, že nebyl předběžně uplatněn. Žalovaná jej neshledala důvodným, protože dne 3. 6. 2021 žalobce při svém přemístění nepožádal o oddělené umístění od kuřáků, přesto byl žalobce umístěn na oddíle, kde jsou nekuřácké ložnice a kuřárny. Z organizačních důvodů byl žalobce přemístěn na oddíl D2, kde si žalobce obecně postěžoval na porušování zákazu kouření na vyhrazených místech. Žalobce byl přemístěn do oddílu E2L, kde si na žádné porušení zákazu kouření nestěžoval. Vězeňská služba provedla šetření a dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že stížnosti žalobce podal z důvodu, aby byl umístěn v jiné věznici k posílení kontaktu s rodinou a případnému pracovnímu zařazení. Pro úplnost žalovaná dodala, že i v oddílech, které nejsou zcela nekuřácké, je kouření povoleno pouze v určených prostorech, což je kontrolováno. 3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobce při jednání dne 4. 11. 2021, neboť na jednání byl žalobce předvolán, poučen o této možnosti a přesto se na jednání žalobce nedostavil. Žalobce se neúčastí vzdal možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. doplnit neúplná tvrzení a navrhnout další důkazy. 4. Žalobce konkrétně netvrdil, kdy a jakým způsobem podal žádost o oddělené umístění od kuřáků ve výkonu trestu odnětí svobody, a jakým způsobem byly vyřízeny, neuvedl, kdo konkrétně a na jakých místech kouřil, zda se jednalo o vyhrazená místa pro kouření či nikoliv, z jakých důvodů zde byl nucen v té době setrvávat žalobce. Žalobce též netvrdil ani neprokazoval, jak bylo konkrétně zasaženo do sféry žalobce tvrzeným nesprávným úředním postupem, jakým konkrétním způsobem a intenzitou se zdůrazněním, že existenci konkrétní skutečností, které lze kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, vznik nemajetkové újmy i příčinnou souvislost s nesprávným úředním postupem je třeba tvrdit a dokazovat. Soud neměl možnost ani žalobce vyzvat k doplnění obdobného případu odškodnění. Poučení v tomto směru se žalobce vzdal neúčastí u jednání, přičemž výše uvedené již nelze zhojit. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 6. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku 250 000 Kč dne 15. 3. 2021 za spotup ve [stát. instituce] a [obec]. Žalovaná nesporovala, že žalobce vykonával v období od 19. 9. 2018 do 26. 9. 2018 výkon trestu ve [stát. instituce], na což navázal výkon ve [stát. instituce] od 4. 10. 2018 do 22. 11. 2018, a od 22. 11. 2018 do 3. 6. 2021 ve [stát. instituce], od 3. 6. 2021 do 19. 8. 2021 pak ve [stát. instituce]. 7. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobce vykonával v období od 27. 9. 2018 do 4. 10. 2018 výkon ve [stát. instituce], zda došlo k vytýkaným nesprávným úředním postupům spočívajícím v nezařazení žalobce odděleně od kuřáků přes jeho žádost o umístění mezi nekuřáky, zda byl žalobce kuřák či nekuřák, zda byl žalobce vystaven vdechování tabákového kouře, zda mu tím byla způsobena nemajetková újma, a zda mu případně za nemajetkovou újmu náleží peněžité zadostiučinění v peněžité podobě a v jaké výši. <b>Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 8. Soud ve stručnosti nemá za prokázané, že by k vytýkaným nesprávným úředním postupům spočívající v umístění žalobce v kuřáckém prostředí přes jeho žádost došlo. Dále má soud za prokázané, že nároky ad a), a částečně ad b) byly uplatněny opožděně a jsou k námitce promlčení žalované promlčeny. Soud nevzal za prokázané vznik nemajetkové újmy na straně žalobce u žádného z žalovaných nároků. 9. Z provedeného dokazování listinnými důkazy (trestní oznámení ze dne 26. 11. 2021, vyrozumění o postoupení podání ze dne 7. 12. 2021, dopis vězeňské služby ze dne 1. 12. 2021, žádost o sdělení ze dne 9. 1. 2022, vyrozumění ze dne 8. 12. 2021, vyrozumění ze dne 21. 12. 2021, vyřízení stížnosti ze dne 25. 1. 2022, sdělení ze dne 15. 12. 2021, vnitřní řád, záznam stížnosti ze dne 19. 11. 2020, stanovisko ke stížnosti ze dne 23. 2. 2022, žádost ze dne 28. 1. 2021, vyřízení stížnosti ze dne 25. 1. 2022, stanovisko [stát. instituce] ze dne 16. 2. 2022, vyjádření žalobce ze dne 31. 10. 2019, čl. 44, poskytnutí informací ze dne 10. 5. 2021, jednotný záznamový list, vytěžení odsouzených, stanovisko [stát. instituce] ze dne 7. 5. 2021, zprávy o prošetření stížnosti ze dne 25. 1. 2022 a podání informace ze dne 24. 2. 2022) se nepodává, že by byl žalobce přes svou žádost ubytován společně s kuřáky přes jeho žádost o ubytování s nekuřáky, popřípadě že by u žalobce došlo ke vzniku nemajetkové újmy. S ohledem na to, že žalobní tvrzení byla rovněž neúplná (viz odstavec 4 odůvodnění rozsudku) jeví se soudu jako nadbytečné líčit jednotlivá zjištění z listinných důkazů, když pro úspěšnost žaloby by byla potřeba tvrzení a zjištění dalších. 6. Soud blíže nehodnotil ani důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku, neboť žalovaná nároky žalobce zcela odmítla a ničeho neplnila (žádost o náhradu škody, akceptační dopis žalované ze dne 17. 3. 2021, stanovisko ze dne 8. 3. 2022). 7. Soud neprovedl důkaz kamerovými záznamy, svědky a vězeňským řádem, které žalobce navrhl k prokázání nároku, který soud do řízení nepřipustil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Toto dokazování by bylo také nadbytečné s ohledem na neprokázání vzniku nemajetkové újmy u žalobce, kdy bez splnění této podmínky nelze nároky přiznat. 8. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žaloby plně postačující. Žalobce se navrženích dalších důkazů vzdal svou neúčastí a žalovaná další důkazy nenavrhla, proto soud předmět dokazování vyčerpal. <b>Skutkový závěr</b> 9. Lze shrnout, že žalobce dostatečně netvrdil a neprokázal, že by byl v rámci výkonu trestu odnětí svobody umístěn a ubytován společně s kuřáky přes jeho žádost o ubytování s nekuřáky. Žalobce neprokázal, že by u něj došlo ke vzniku nemajetkové újmy z tvrzeného nesprávného předního postupu. Pokud jde o nároky ad a) za pobyt ve [stát. instituce] a částečně ad b) za pobyt ve [stát. instituce], jedná se navíc o nároky promlčené. <b>Právní posouzení</b> 10. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 32 odst. 3 nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 13. Podle § 81 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb. ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém stanoví podrobnosti při přijímání, umísťování, zařazování, přeřazování a propouštění odsouzených. 14. Podle § 23 odst. 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody,