22 C 94/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se žalobou domáhal částky 4 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení jako náhrady škody za ztrátu bytové jednotky [číslo] na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], kterou žalobce dne [datum] nuceně prodal pod cenou, protože v soudních řízeních [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], nebylo rozhodnuto v přiměřené době. Žalobce dále vylíčil, že vzhledem k tomu, že [právnická osoba] nevyplácela žalobci rentu z pracovního úrazu, dostal se žalobce do špatné finanční situace. Žalobce si vzal dne [datum] půjčku ve výši 760 000 Kč, kterou plánoval uhradit za peníze získané z odškodnění pracovního úrazu a jako zástavu použil předmětný byt. Byt byl prodán dle kupní smlouvy ze dne [datum] za 1 270 000 Kč, neboť žalobce nesplácel půjčku, na kterou měl věřitel vykonatelný titul. Vydražená částka byla použita k úhradě dluhů žalobce. Žalovaná se bránila, že v žádném z řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů. Žalovaná také sporovala příčinnou souvislost, neboť důvodem prodeje byla svobodná vůle a pohnutky žalobce nezávislé na státu. Žalobce si škodu způsobil sám, že přistoupil na prodej bytu za tuto cenu, vyšší cenu bytu ani neprokázal. Tvrzení o donucení věřitelem není relevantní. Žalovaná konečně vznesla námitku promlčení. Nesporným při jednání dne [datum] účastníci učinili předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum], skutečnost, že v řízení [spisová značka] byl insolvenční návrh žalobce na [právnická osoba] podaný žalobcem dne [datum] odmítnut usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], dále skutečnost, že insolvenční řízení [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a to, že dne [datum] byla jednotka [číslo] na [list vlastnictví], k. ú. žalobce prodána na základě kupní smlouvy uzavřené žalobcem a [právnická osoba] [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda byl žalobce jednotku [číslo] na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] dne [datum] nuceně prodat pod cenou, zda se tak stalo z důvodu průtahů v soudních řízeních [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], nebo z vůle žalobce, který přistoupil na prodej bytu za tuto cenu, jaká byla obvyklá cena předmětné jednotky žalobce, a zda je právo žalobce na škodu promlčeno či nikoliv. Soud učinil na základě žalobních tvrzení a nesporných tvrzení účastníků následující závěry., Řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], které trvalo od [datum] do [datum], bylo prosto průtahů. Řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno až dne [datum], nemohlo být důvodem škody v podobě prodeje jednotky uskutečněné dne [datum]. Právo žalobce žádat škodu, která měla vzniknout prodejem jednotky dne [datum], je k datu podání žaloby, tj. ke dni [datum] promlčeno. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 32 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení nároku, zabýval se soud předně důvodností této námitky. Žalobce tvrdil, že k jeho škodě mělo dojít dne [datum], kdy prodal jednotku pod cenou. Žalobce se v té době dozvěděl o škodě a rovněž věděl, že se dosud nedomohl v soudních řízeních odškodnění, z kterého plánoval úhrady půjčky. Pokud by se tak stalo opožděně vinou průtahů v jeho soudním řízení, věděl by žalobce i o tom, že za tyto průtahy odpovídá stát. Promlčecí lhůta uplynula po třech letech dne [datum]. Právo uplatněné žalobou doručenou dne [datum] je podle § 32 odst. 3 OdpŠk promlčeno. Dalšími důvody, které vedou soud k závěru o nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku je absence odpovědnostního titulu v podobě průtahů v řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého byl po pár dnech odmítnut návrh žalobce, a nedostatek příčinné souvislosti s pozdějším řízením [název soudu] sp. zn. [spisová značka] zahájené dne [datum rozhodnutí], které nemohlo způsobit škodu žalobce z roku [rok]. Ve věci bylo nadbytečné provádět dokazování, když i bez něj lze učinit závěr o promlčení nároku a jeho neopodstatněnosti. S ohledem na shora uvedené důvody soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěšný nebyl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu zcela úspěšná, má nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za vyjádření k věci, přípravu a účast na soudním jednání podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.