25 C 131/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky jakožto náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně (dále jen„ okresní soud“) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl trestně stíhán téměř 11 let, kdy konečně usnesením okresního soudu ze dne [datum] bylo trestní stíhání vůči žalobci zastaveno. Soud k zastavení trestního stíhání přistoupil právě s ohledem na nepřiměřenou délku samotného řízení. Žalobce vyčíslil vzniklou nemajetkovou újmu na částku 220 000 Kč, tj. 20 000 Kč za každý rok, a dále náhradu škody na částku 800 000 Kč, odpovídající kupní ceně vozidla, jíž se v souvislosti s trestním stíháním nedomohl na pojišťovně. Žalobce nárok uplatnil u žalované dne [datum], tato jej v šestiměsíční lhůtě nikterak neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] potvrdila, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 800 000 Kč a nemajetkové újmy ve výši 220 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u okresního soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Při jednání dne [datum] žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobce byl dostatečně odškodněn již tím, že jeho trestní stíhání bylo zastaveno. Dále žalovaná uvedla, že co se týče vzniklé škody, kterou žalobce blíže nespecifikoval ani nedoložil, měl se její náhrady domáhat primárně po pojišťovně. 3. Mezi účastníky je v řízení nesporné, že žalobce žalovaný nárok uplatnil u žalované dne [datum]. 4. Ze spisu okresního soudu sp. zn. [spisová značka] zjistil zdejší soud následující podstatné skutečnosti. Usnesením PČR, KŘP Ústeckého kraje, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 250b odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že úmyslně uvedl při žádosti o úvěr ve výši 480 000 Kč na financování koupě motorového vozidla zn. VW Sharan s kupní cenou vozidla 800 000 Kč nepravdivé údaje o svém zaměstnání, ačkoliv věděl, že pravidelné měsíční splátky hradit nebude. Měl tak poškozené [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] způsobit přímou škodu ve výši 447 257 Kč. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena stížnost žalobce, odůvodněná v podání ze dne [datum]. Usnesením Okresního státního zastupitelství ze dne [datum] byla stížnost zamítnuta pro bezdůvodnost. Podáním doručeným soudu dne [datum] se k trestnímu řízení připojila poškozená [anonymizováno] [právnická osoba] s nárokem na náhradu škody ve výši 447 257 Kč. Podáním ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, následuje záznam o jeho prostudování ze dne [datum]. Dne [datum] byl okresnímu státnímu zastupitelství doručen návrh na podání obžaloby žalobce a dalších obviněných. Dne [datum] byla okresnímu soudu doručena obžaloba mimo jiné na žalobce pro spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle ust. § 250b odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dne [datum] bylo nařízené hlavní líčení na [datum] Hlavní líčení bylo na pokyn ze dne [datum] z technických důvodů odročeno na [datum]. Následuje žádost právního zástupce jednoho z obžalovaných o odročení z důvodu nezachování lhůty k přípravě. Z protokolu o hlavním líčení z [datum] pak vyplývá, že hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce žalobce o odročení nařízeného líčení z důvodu kolize. Hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Následuje omluva z hlavního líčení ze dne [datum] z důvodu nedoručení vyrozumění o jeho konání, líčení bylo nařízeno na [datum]. Následuje úřední záznam soudkyně adresovaný předsedkyni okresního soudu a předsedovi soudu nadřízeného označený jako„ Žádost o neodkladné řešení kritické situace na Okresním soudu v Děčíně“. Dle protokolu o hlavním líčení konaném dne [datum] bylo toto odročeno na [datum] Hlavní líčení bylo dále z důvodu nemoci soudkyně odročeno na [datum]. Z protokolu pak vyplývá, že toto bylo bez dalšího odročeno na [datum]. Dle protokolu byla přednesena obžaloba a vyslechnuti obžalovaní, hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Z protokolu se podává, že byli vyslechnuti svědci a líčení bylo odročeno na [datum], kdy takové líčení bylo z důvodu indispozice přísedícího odročeno na [datum] Hlavní líčení bylo dále z důvodu nemoci přísedícího odročeno na [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že přísedící se téhož dne dozvěděl o neodkladném lékařském vyšetření a hlavní líčení bylo tedy odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručen žádost právního zástupce jednoho z obžalovaných o odročení, hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dle protokolu bylo takové hlavní líčení odročeno na [datum], toto bylo odročeno na [datum]. Následuje žádost o odročení z důvodu špatného zdravotního stavu jednoho z obžalovaných. Dle protokolu bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Toho dne bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Rozsudkem z téhož dne č.j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázání, že tento skutek spáchal. Proti výroku o zproštění žalobce podal státní zástupce odvolání, spis byl předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen„ krajský soud“) dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum]. Za účelem opětovného předvolání jednoho z obžalovaných bylo veřejné zasedání odročeno na [datum]. Rozsudkem z téhož dne č.j. [číslo jednací], byl rozsudek ve zprošťujícím výroku ohledně žalobce zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně. V odůvodnění ve vztahu k žalobci přitom uvedl, že soud prvního stupně neprovedl úplné dokazování a důsledně se nevypořádal se všemi okolnostmi, pročež vznikly pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Z protokolu vyplývá, že žalobce byl upozorněn na změnu právní kvalifikace s vyšší trestní sazbou dle ust. § 250b odst. 4 písm. b) trestního zákoníku Hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Toho dne byly přečteny listinné důkazy a hlavní líčení bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na [datum]. Z důvodu nemoci soudkyně bylo toto odročeno na [datum]. Z důvodu žádosti žalobce bylo líčení odročeno na [datum]. Rozsudkem z téhož dne č.j. [číslo jednací], byl žalobce shledán vinným ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 3 trestního zákona, přičemž byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Žalobce podal proti rozsudku odvolání, věc byla krajskému soudu předložena dne [datum]. Usnesením krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek ohledně viny a trestu žalobce zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně, rozsudek byl zrušen pro podstatné procesní vady na straně soudu prvního stupně. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], toto bylo dle protokolu odročeno na [datum]. Následuje úřední záznam, dle kterého bylo z důvodu pandemie covid hlavní líčení odročeno na [datum]. Dle protokolu z téhož dne bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Usnesením okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo trestní stíhání žalobce zastaveno podle ust. § 223 odst. 1 trestního řádu za použití ust. § 11 odst. 1 písm. m) trestního řádu, neboť tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Soud přitom v odůvodnění odkázal na čl. 6 Úmluvy s tím, že trestní stíhání žalobce trvá již neúměrně dlouho, a to zejména s ohledem na hrozící trestní sazbu a částečné doznání žalobce, který přiznal, že se nechoval zodpovědně. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 5. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 6. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a z