26 C 101/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady zadostiučinění za dlouhotrvající soudní řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 171/2018. 2. Žalovaná nesouhlasí se žalobou, na svou obranu uvedla, že předmětné posuzované řízení není zatíženo průtahy, čili neexistuje odpovědnostní titul, proto nesouhlasí se žalobou v celém rozsahu. 3. Žalobce uplatnil předběžně svůj nárok dne [datum]. Žalovaná mu svým stanoviskem ze dne [datum] sdělila, že jeho nárok neuznává a uvedla důvody proč tomu tak je. 4. Soud má prokázán tento průběh řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 171/2018: Dne [datum] podal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti. Tím bylo zahájeno řízení, ve kterém žalobce vystupoval v procesním postavení žalobce. Domáhal se ochrany proti nečinnosti správního orgánu a to Magistrátu města Ústí nad Labem. Spolu se žalobou předložil příslušné listiny to je rozhodnutí Správního orgánu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Dne [datum] byl soudní poplatek zaplacen. Soud [datum] zaslal žalobu k vyjádření žalovanému s výzvou, aby se do jednoho měsíce k žalobě vyjádřil. Dne [datum] se žalovaný k žalobě vyjádřil. Toto vyjádření bylo dne [datum] zasláno právnímu zástupci žalobce. Dále soud zaslal účastníkům poučení a výzvu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný s tímto postupem souhlasil. Dne [datum] soud vyžádal příslušný správní spi. Tuto svou žádost urgoval dne [datum]. Dne [datum] byla podána žalovaným odpověď na dotaz soudu. Toto podání pak soud doručoval právnímu zástupci žalobce. Na [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na kterém bylo provedeno dokazování a vydán rozsudek, kterým soud žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Proti rozsudku podal žalobce kasační stížnost dne [datum]. Dne [datum] byla věc doručena Nejvyššímu správnímu soudu, který dne [datum] rozhodl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Předmětné řízení trvalo od jeho zahájení [datum] do [datum], tři roky a 1 měsíc. 5. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákone) stát odpovídá za škodu způsobnou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je pak porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 6. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 7. Podle § 31a odst. 2 zákona se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédnu k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 8. Podle § 31a odst. 3 zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty 2 a 3 nebo § 22 odst. 1 věty 2 a 3, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 9. Soud dospěl k závěru, že v předmětném posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť doba 3 let pro řízení, které nebylo spojeno s rozsáhlým dokazováním i s ohledem na to, že se nejedná o jednoduchou věc, trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Podle názoru soudu by ještě přiměřenou dobou byla doba do 2 let. 10. Poté, kdy soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titul, to je nesprávný úřední postup, zabýval se formou, jakou lze žalobci jeho vzniklou újmu kompenzovat. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě postačuje konstatování porušení práva a to z důvodu, že řízení pro žalobce nemělo takový význam, aby byla jeho újma z dlouho trvajícího řízení odčinitelná v penězích. Soud dále zohlednil také to, že řízení probíhalo v době, kdy na území nejen České republiky propukla pandemie COVID-19 a s tím byla spojena četná omezení. V tomto období byla činnost soudu oslabena, neprobíhala tak, jako za standardní situace, proto je třeba také tuto okolnost zohlednit při posuzování délky řízení. 11. Ze všech výše uvedených důvodů soud uzavírá, že v předmětném posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, avšak jako forma zadostiučinění za újmu, která žalobci v souvislosti s tímto řízením vznikla je konstatování porušení práva. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 4 úkony po 3.100 Kč dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 300 Kč režijní paušál podle § 13 vyhlášky za převzetí a přípravu, sepis žaloby, reakci na vyjádření k žalobě, účast při jednání a dále 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a 21% DPH.