26 C 103/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá, aby žalovaná zaplatila zadostiučinění ve výši 108.330 Kč spolu s úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnil tím, že u Krajského soudu v Ostravě pobočka [obec] pod spisovou značkou 65 A 1/2016 probíhalo řízení nepřiměřeně dlouhou dobu. Předmětem řízení byla žaloba proti nezákonnému zásahu Policie ČR. Žalobce nezákonný zásah spatřuje v bezdůvodné a nepřiměřené kontrole totožnosti a omezení osobní svobody při využití práva žalobce pokojně se shromažďovat a vyjadřovat veřejně svůj občanský postoj. Pro žalobce je tato věc a soudní řízení významné právě z tohoto důvodu. Žalovaná nesouhlasila se žalobou. Na svou obranu uvedla, že sice došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení vzhledem k účastenství žalobce nebyla přiměřená, avšak nesouhlasí s tím, že by žalobce měl nárok na jakékoli zadostiučinění v peněžité podobě. Má za to, že konstatování v daném případě postačuje. Význam předmětu řízení pro žalobce spatřuje žalovaná pouze nepatrný, a proto v souvislosti s délkou řízení nemohla žalobci vzniknout významná nemajetková újma. Řízení, které soud nyní posuzuje dosud neskončilo. Ve věci byla podána ústavní stížnost. Soud proto posuzuje řízení od [datum], kdy byla podána žaloba do dne vydání rozhodnutí tedy [datum] a to je doba 6 let a 10 měsíců. Soud má prokázán tento průběh řízení, které bylo a je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 65 A 1/2016. Řízení, v němž je napadán nesprávný úřední postup, bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ke Krajskému soudu v Ostravě (KS). Žalobce vystupoval v předmětném řízení v procesním postavení žalobce, společně s dalším žalobcem proti žalovaným: 1. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje a 2. Ministerstvu vnitra ČR. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, to učinili dne [datum]. Dne [datum] byli žalovaní vyzváni k vyjádření k žalobě, to učinili dne [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] byli žalobci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobci se vyjádřili po uplynutí 2-týdenní lhůty dne [datum] tak, že tito nesouhlasí. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno a vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí byla žalobci podána kasační stížnost dne [datum]. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne [datum] byl rozsudek KS zrušen a věc byla vrácena zpět tomuto soudu k dalšímu řízení dne [datum]. Dne [datum] byl KS vyhlášen zamítavý rozsudek. Proti rozhodnutí byla žalobci podána dne [datum] ústavní stížnost, tato byla doplněna dne [datum]. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] bylo konstatováno, že rozsudky NSS a KS bylo porušeno právo žalobců - stěžovatelů na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 LZPS a obě zmiňovaná rozhodnutí byla zrušena. Dne [datum] byl spis vrácen zpět KS. Následně se KS opakovaně ([datum], [datum], [číslo] a [datum]) dotazoval NSS, kdy bude ve věci rozhodnuto. Rozsudkem NSS ze dne [datum] byl rozsudek KS zrušen a věc vrácena zpět tomuto soudu k novému rozhodnutí. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno a vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí byla žalovaným 2. podána dne [datum] kasační stížnost. Rozsudkem NSS bylo rozhodnutí KS zrušeno a věc vrácena zpět tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno a vyhlášen zamítavý rozsudek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí podal [datum] žalobce stížnost, o které dosud nebylo rozhodnuto. Celkem řízení trvá 6 let a 10 měsíců. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované podání ze dne [datum], které bylo žalované doručeno [datum]. Soud po právní stránce posoudil věc následujícím způsobem: Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákona) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud je toho názoru, že řízení, které trvalo 6 let a 11 měsíců je nepřiměřeně dlouhé je třeba toto zadostiučinění, které žalobci vzniklo v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením, ve smyslu ust. § 31a zákona, odškodnit v penězích. Soud základní částku vyčíslil na 88.750 Kč, to je 15.000 Kč za jeden rok, po které trvalo posuzované řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce. Dále se soud zabýval kritérii stanovenými v § 31a odst. 3 zákona a zohlednil: celkovou délku řízení, která je jak už soud výše uvedl, nepřiměřená a z tohoto důvodu přiznal nemajetkovou újmu v penězích. Z tohoto důvodu pak již základní částku nezvyšoval ani nesnižoval. Dalším kritériem je složitost řízení. Soud je toho názoru, že posuzované řízení je složité a to z toho důvodu, že rozhodovali soudy dvou stupňů soud I stupně a Kasační soud a to opakovaně, nyní je věc u Ústavního soudu. Z tohoto důvodu soud základní částku snižuje o 30%. V jednání poškozeného čili žalobce neshledal soud žádné zavinění. Žalobce nevyužil žádných dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení. Z tohoto důvodu však základní částku ani nesnižuje ani nezvyšuje. K postupu orgánu veřejné moci během řízení nemá zdejší soud žádné větší výhrady, vzhledem k tomu, že několikrát bylo zrušeno rozhodnutí soudu I. stupně, toto způsobilo délku řízení, když soudy postupovaly celkem plynule, avšak s každým dalším zrušeným rozsudkem pak narostla délka řízení. Co se týká významu předmětu řízení pro poškozeného, soud není toho názoru jako žalovaná, že by se jednalo o celkem bezvýznamné řízení, když žalobce brojil proti zásahu Policie proti své osobě, avšak nespatřil ho natolik významný, aby z tohoto důvodu základní částku zvyšoval Soud uzavírá, že zadostiučinění, které přiznal žalobci ve výši 57.687,50 Kč (88.750 Kč – 30% to je 31.062,50 Kč = [číslo]) by mělo jemu vzniklou újmu kompenzovat. Ve zbývající části žalobu zamítl a dále zamítl žalobu o zaplacení příslušenství z částky, kterou přiznal, to je 57.687,50Kč, když žalovaná doposud není v prodlení, neboť od žádosti o předběžné projednání nároku to je [datum] neuběhla 6 měsíční doba, ta uběhne [datum] a tehdy bude žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku dle ust. § 14 a 15 zákona. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, to je soudní poplatek 2.000 Kč, odměnu za zastupování dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za převzetí a přípravu, sepis žaloby, účast při 2 jednáních a doplnění žaloby ze dne [datum] po 3.100 Kč, 300 Kč režijní paušál a 21% DPH.