26 C 175/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky 229.804 Kč s tím, že žádá náhradu nemajetkové újmy ve výši 226.000 Kč z důvodu nezákonně vedeného trestního stíhání a dále za obhajobu částku 3 804 Kč s tím, že částku 39.204 Kč za obhajné žalovaná žalobci vyplatila v rámci předběžného projednání nároku. Zbývající částka pak představuje cestovné a náklady za promeškaný čas. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a to pokud se týká zbývající částky za obhajné, neboť dle jejího názoru částku, kterou vyplatila žalobce u žalované, řádně uplatnil a doložil. Zbývající částku 3 804 Kč za cestovné a ztrátu času žalovaná nezaplatila, neboť nebyl doložen technický průkaz od použití vozidla a dále nebyl přiznán úkon v celé části pouze 50% za obhajobu při neveřejném zasedání dne [datum]. Co se týče náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím, vznesla námitku promlčení. 3. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 229.804 Kč a dospěl k závěru, že námitka byla vznesena oprávněně. Trestní stíhání skončilo zproštěním obžaloby [datum] (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku sp.zn. 1 T 45/2017) ve věci byla podána žaloba dne [datum]. Šesti měsíční lhůta k uplatnění nároku uplynula [datum]. Soud postupoval podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon), který stanoví, že se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Žalobce se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděl z pravomocného zprošťujícího rozsudku, tedy [datum]. 4. Žalobce u žalované předběžně uplatnil svůj nárok dne [datum]. Žalovaná se za nezákonně vedené trestní stíhání žalobci omluvila. [příjmení] částku 39.204 Kč a ve zbytku nárok žalobce zamítla. 5. Soud se dále zabýval nárokem na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona a přiznal s odkazem na ustanovení § 26 zákona a příslušných ustanovení občanského zákoníku, které upravují náhradu újmy za úkon dne [datum] a ztotožnil se závěrem žalované, že za obhajobu při neveřejném zasedání přísluší podle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. pouze za jeden úkon, neboť neveřejné zasedání nepřesáhlo dně hodiny, tedy 1.500 Kč. Dále přiznal soud žalobci částku 1 383,75 Kč za cestovné a promeškaný čas při cestě z [obec] do [obec] a zpět a promeškaný čas 4 půlhodiny to je 400 Kč, cesta trvala 48 minut a počet kilometrů 56,1 se sazbou 4,1 Kč za jeden kilometr při spotřebě benzínu a ceně benzínu 33,1 Kč za litr dle vyhlášky [číslo]. Cestovné přiznal spolu s 21% DPH, celkem by cestovné náleželo ve výši 917,77 Kč. Právní zástupce, respektive obhájce žalobce vyúčtoval za cestovné pouze částku 743,60 Kč, tedy tuto částku spolu s částkou 400 Kč za promeškaný soud žalobci přiznal. Spolu s 21% DPH činí celkem náhrada škody Kč 1 383,75 (743,60 + 400 + 240,15). Ve zbývající části pak žalobu zamítl. 6. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch pouze v nepatrné části a přiznal jí náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon a to obranu k žalobě, případu na jednání a účast při jednání, tedy 3 x 300 Kč, to je 900 Kč, dle § 151 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb..