§ 26 občanský zákoník – Důkaz smrti
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 26 občanského zákoníku stanovuje, jak se prokazuje smrt člověka, a to buď veřejnou listinou po prohlídce těla, nebo rozhodnutím soudu v případě, že tělo nelze prohlédnout. Smrt člověka se standardně prokazuje úředním dokumentem (např. úmrtním listem), který je vystaven po prohlídce těla mrtvého. (§ 26 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Důkaz smrti
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 26 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Důkaz smrti“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem.
(2) Nelze-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. V rozhodnutí určí soud den, který platí za den smrti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Smrt člověka se standardně prokazuje úředním dokumentem (např. úmrtním listem), který je vystaven po prohlídce těla mrtvého.
- Pokud tělo zemřelého nelze prohlédnout (například po katastrofě), může soud prohlásit člověka za mrtvého i bez návrhu, pokud je jeho smrt vzhledem k okolnostem jistá.
- V takovém případě soud určí přesný den, který se považuje za den smrti.
Příklad
Při zemětřesení se zřítí budova a jedna osoba je pohřbena pod troskami. Její tělo se nenajde. Soud může tuto osobu prohlásit za mrtvou, protože je vzhledem k okolnostem zřejmé, že nepřežila.
Na co si dát pozor
- Soud prohlásí člověka za mrtvého pouze v případě, že je jeho smrt vzhledem k okolnostem "jistá".
- Soud určí den smrti, pokud tělo nelze prohlédnout.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 26
Jak soudy aplikují § 26
V této souvislosti žalobce položil otázku týkající se zákonného zastoupení státu Pozemkovým fondem ČR s ohledem na § 22 a § 26 obč. zák. Ani touto otázkou nemůže být přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založena, neboť se zcela míjí s právním hodnocením odvolacího soudu.
Dovodil, že v okolnostech dané věci je s ohledem na § 3079 odst. 1 o. z. třeba vnímat odkaz v § 26 OdpŠk jako odkaz na zákon č. 89/2012 Sb., neboť k daným skutečnostem došlo po 1. 1.
… pro jejichž řešení je v případě sporu dána pravomoc soudu, z čehož vyplývá, že osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům jsou v důsledku toho v rozsahu daném pravomocným soudním rozhodnutím k určitým právním úkonům zcela nezpůsobilé a v těchto právních úkonech za ně jednají jejich zákonní zástupci (§ 26 obč. zák.). V poměrech nové civilní úpravy (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) reglementující též právní institut (pouze již) omezení svéprávnosti člověka, je třeba akcentovat a promítnout do dalších rozhodovacích …