26 C 35/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 744.807 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že jí byla způsobena škoda v souvislosti s opatřením Policie ČR ve věci KRPA [číslo]. Žalobkyně má obchodní podíl ve [právnická osoba] s.r.o., kde je jediným společníkem a jednatelem společnosti, této společnosti byl zablokován účet a v souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda a to ve výši 100.000 Kč za nabytí obchodního podílu ve [právnická osoba] s.r.o., kdy zaplatila za převod tuto částku, dále částku 15.000 Kč, kterou uhradila za tento převod advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení] a dále částku 600.000 Kč jako ušlý zisk ze zablokované částky 27.806,97 Kč respektive za zablokovaný účet. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, nejprve namítla, že nebyl řádně uplatněn předběžně nárok u žalované, neboť nebyla k žádosti připojena plná moc. Žádala, aby soud zamítl žalobu, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí, čili žalobkyni žádná škoda nemohla vzniknout. 3. Soud má prokázáno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19.8.2019 č.j. 51 T 132/2017-3289, že bylo zrušeno zajištění finančních prostředků ve výši 27.806,97 Kč z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [právnická osoba] s.r.o. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že v rámci přípravného řízení bylo rozhodnuto dle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění peněžních prostředků na výše uvedeném účtu a to až do výše 4.800.000 Kč, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že peněžní prostředky na účtu banky jsou výnosem z trestné činnosti. Na účtu se však nacházelo toliko 27.806,97 Kč a fakticky byla zajištěna tato částka. Vzhledem k tomu, že skutečnosti, že trestní stíhání v dané věci bylo pravomocně ukončeno a zajištění peněžních prostředků na účtu u banky k dalšímu řízení již není třeba, soud rozhodl podle § 79a odst. 3 trestního řádu a zrušil toto zajištění. 4. Soud posoudil věc podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. a to konkrétně § 7,8 a 13 zákona. V daném případě by přicházela v úvahu odpovědnost státu za vydané nezákonné rozhodnutí. K tomu, aby byla žalovaná odpovědna za škodu je třeba, aby byly splněny následující tři podmínky a to současně: a) odpovědnostní titul čili vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, b) dále vznik škody a c) příčinná souvislost mezi nimi. Pokud chybí byť jedna z těchto podmínek, nemůže být dána odpovědnost žalované za škodu. V daném případě chybí odpovědnostní titul, to je v tomto případě vydání nezákonného rozhodnutí. Peněžní prostředky byly zajištěny podle zákona a na základě zákona byly také vráceny, respektive bylo zrušeno zajištění avšak poté, kdy již nebylo v rámci trestního stíhání toto zajištění třeba, nikoli, že by bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu společnosti, kterou vlastní žalobkyně a je její jednatelkou. Dál se proto soud nezabýval jednotlivými nároky na zaplacení náhrady škody z nezákonného rozhodnutí, neboť pokud žalobkyni vznikla škoda, nemohlo to být v souvislosti s vydáním rozhodnutí a v souvislosti s vedeným trestním stíháním, neboť v tomto trestním stíhání nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí proti [právnická osoba] s.r.o. a nedošlo ani k nesprávném u úřednímu postupu, což žalobkyně ani netvrdila. 5. Vzhledem k tomu, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí a nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu podle ust. § 7,8 a 13 zákona č. 82/1998 Sb. soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení ů 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 o.s.ř. a přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení za vyjádření se k žalobě a písemné podání ve věci, 2 x přípravu na jednání a 2 x účast na jednání to je za 6 úkonů po 300 Kč, tedy 1.800 Kč.