27 C 32/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 22. 11. 2021 domáhal náhrady majetkové újmy ve výši 29 372 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Způsobená škoda představovala výdaje na svou obhajobu v trestním řízení. Přípisem ze dne 22. 3. 2021 uplatnil žalobce u žalované svůj nárok na náhradu majetkové újmy, žalovaná však nárok v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok na zaplacení majetkové újmy ve výši 29 372 Kč u ní žalobce uplatnil dne 22. 3. 2021. Po mimosoudním projednání shledala žádost částečně důvodnou a dne 23. 11. 2021 vyplatila žalobci částku 26 342 Kč. 3. Podáním ze dne 7. 12. 2021 vzal žalobce žalobu co do celé jistiny 29 372 Kč z důvodu plnění žalované a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 030 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení. Soud proto usnesením ze dne 10. 12. 2021, č. j. 27 C 32/2021 - 25, řízení co do částky 29 372 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 030 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 342 Kč ode dne 23. 9. 2021 do 23. 11. 2021. <b>4. Na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Dne 22. 3. 2021 uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu majetkové újmy představující uhrazené náklady na obhajobu z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná ve stanovisku ze dne 19. 11. 2021 uzavřela, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat s pohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 31. 7. 2019, pročež dne 23. 11. 2021 žalobci uhradila částku 26 342 Kč. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 8. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 9. Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 10. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil. 12. Mezi stranami nebylo sporu o existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí představovaného usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce vydaného [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec] dne 31. 7. 2019, [číslo jednací], pro přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesením [název soudu] ze dne 23. 11. 2020, č. j. [číslo jednací], byla věc postoupena [stát. instituce] k vyřízení věci jako přestupku. Žalovaná ostatně dne 23. 11. 2021 nárok žalobce částečně ve výši 26 342 Kč uznala. Žalobce vzal následně žalobu zpět ohledně částky 29 372 Kč a v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 030 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení. 13. Jelikož mu žalovaná poskytla plnění až dne 23. 11. 2021, žalobce trval na žalobě v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 342 Kč, tj. z částky, kterou žalovaná žalobci po podání žaloby uhradila, ode dne 23. 9. 2021 do 23. 11. 2021, tj. do zaplacení této částky žalovanou. Soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 9. 2021 do 23. 11. 2021, neboť tento byl požadován v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a za dobu prodlení žalované, neboť ve dnech žalovaná byla v prodlení, kam se dostala uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou majetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet uplatněním nároku, tj. dne 22. 3. 2021, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 22. 9. 2021 a žalovaná se dostala do prodlení 23. 9. 2021 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.4.2003, sp.zn. 25 Cdo 2060/2001), kde byla až do 23. 11. 2021. Soud zákonný úrok kapitalizoval na částku 380,34 Kč. 14. Žalobce tedy zavinil zastavení řízení co do tarifní hodnoty ve výši 3 030 Kč a žalovaná co do tarifní hodnoty ve výši 26 342 Kč. Žalobce zavinil zastavení řízení z 10 %, žalovaná pak z 90 %. Žalobci tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 80 % (odečtení zavinění žalobce od zavinění žalované). 15. Náhradu nákladů řízení představuje nevrácená část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměna advokátky ve výši dle § 7 a. t. za 3 úkony právní služby á 2 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení a částečném zpětvzetí žaloby, paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada 21% DPH z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 638 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 8 350 Kč (80 % z plné náhrady nákladů ve výši 10 438 Kč). Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobce. 16. Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.