27 C 64/2022-436 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 13. 4. 2022 domáhá po žalované úhrady částky 50 518 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce měl pravomocně přiznanou pohledávku za dlužníkem [jméno] [příjmení], kterou vymáhal v exekučním řízení vedeném exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Plnění, které exekutorka vymohla po dlužníkovi, nebylo žalobci jakožto oprávněnému vyplaceno. Při vyčíslení výše vymoženého a exekutorkou nevyplaceného plnění vyšel žalobce z obžaloby a odsuzujícího rozsudku vydaného vůči této exekutorce Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka], kde byla výše v rámci této exekuce nevyplaceného plnění vyčíslena částkou 50 518 Kč O vymoženém, ale nevyplaceném plnění se žalobce dozvěděl dne 26. 5. 2020 z doručené obžaloby. Žalobce uplatnil nárok mimosoudně u žalované dne 23. 7. 2020. Žalovaná ve stanovisku ze dne 20. 5. 2021 nevyhověla žádosti žalobce z důvodu promlčení, neboť exekuční řízení bylo skončeno již v roce 2008. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 3. 5. 2022. Žalovaná namítla promlčení nároku, neboť exekuce byla ukončena již v roce 2008 a nárok byl předběžně uplatněn až dne 23. 7. 2020. 3. Usnesením ze dne 5. 10. 2022, čj. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s procesním nástupcem [právnická osoba], kterým se stala spolčenost [právnická osoba] Ta vstoupla do práv zanikajícího žalobce. 4. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, jelikož účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 5. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne 23. 7. 2020. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 7. Ze směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě ze 11. 10. 1995, čj. [anonymizováno] [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce (dříve [anonymizována tři slova]) měl za povinným [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 57 600 Kč a právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 304 Kč. 8. Z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 4. 2003, čj. [číslo jednací], soud zjistil, že provedením exekuce k vymáhání pohledávky žalobce proti [jméno] [příjmení] byla pověřena soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Exekuční řízení probíhalo pod sp. zn. [spisová značka]. 9. Z vyrozumění soudní exekutorky ze dne 29. 12. 2008, č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že exekuce skončila, neboť pohledávka oprávněného byla zcela vymožena. Ze sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2020 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci zaslal vyrozumění o skončení exekuce a zániku pověření k provedení exekuce z důvodu vymožení pohledávky oprávněného, jejího příslušenství a nákladů exekuce. Z doručenky datové schránky ID [číslo] bylo zjištěno, že sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo žalobci doručeno dne 16. 7. 2020. 10. Z doručenky datové schránky ID zprávy [číslo] bylo zjištěno, že dne 26. 5. 2020 byla žalobci doručena obžaloba na soudní exekutorku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve které bylo obžalované ve skutku 8. obžaloby kladeno za vinu, že v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] byla žalobci způsobena škoda ve výši 50 518 Kč v důsledku řádného nevyplacení vymožené částky. 11. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2021, č. j. [spisová značka] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] byla uznána vinnou zločinem zpronevěry dle § 206/1, 5 a) t.z. a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 239 odst. 1 c), odst. 3 a), b) t.z. Jedním ze skutků, který k jejímu odsouzení vedl, bylo pod bodem 8. právě nevyplacení vymoženého plnění žalobci v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 50 518 Kč (již po zohlednění nákladů exekuce); ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 11. 2021. č.j. [spisová značka] pak soud zjistil, že tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 11. 2021. 12. Z exekučního spisu [spisová značka] soud zjistil, že soudní exekutorka žalobce neinformovala o vymoženém plnění a o skončení exekuce. 13. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 23. 7. 2020 a potvrzení [stát. instituce] ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce uplatnil předběžně nárok u žalované dne 23. 7. 2020. Ze stanoviska žalované ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná z důvodu promlčení nárok žalobce neuznala a předběžně neplnila ničeho. 14. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, na které soud odkazuje. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel (výpis z OR žalobce; listiny týkající se exekucí vůči jiným povinným žalobce). 15. Ve věci byla aplikována zejména následující ustanovení zákonných předpisů: 16. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 17. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 18. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 19. Podle ust. § 13 odst. 1zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 20. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 21. Podle § 32 zákona, se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 22. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 23. Podle § 14 odst. 1 zákona, se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, dle odst. 3, je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 24. Podle § 15 odst. 2 zákona, se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 25. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 26. Činnost soudního exekutora je podle § 4 odst. 2 zákona považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ zákona), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 zákona). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb., bez možnosti liberace. 27. Zákonem č. 396/2012 Sb., byl s účinností od 1. 1. 2013 novelizován § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 zákona je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 exekučního řádu se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby). 28. Dle znění exekučního řádu účinného v době, kdy nesprávný úřední postup nastal (nejpozději 26. 11. 2012, kdy byla exekuce ukončena) tak platilo, že za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem odpovídá vedle státu též exekutor sám za podmínek § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006). Toto vš