37 C 156/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se po žalované domáhala shora uvedené částky s odůvodněním, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne 15. 2. 2019 do 17. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů (z upomínky ze dne 4. 6. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022) soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně zjistila v souladu s údaji v centrálním registru vozidel, že žalovaná neměla za období ode dne 15. 2. 2019 do 17. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], jehož je provozovatelem. Dne 20. 1. 2022 pak žalobkyně žádala písemně žalovanou o úhradu dlužné částky, avšak bezúspěšně. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná neměla v období ode dne 15. 2. 2019 do 17. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak ve smyslu § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má nárok jednak na úhradu příspěvku za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a jednak nárok na náhradu nákladů na uplatnění tohoto příspěvku. Výše příspěvku byla vyčíslena dle § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (tj. 65 Kč za den). Poplatek za mimosoudní vymáhání práv ve výši 300 Kč je stanoven na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že i požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s vyhláškou č. 351/2013 Sb., soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 275 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.