43 C 58/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.4.2020 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] (dále jako„ banka“) a následně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.5.2020 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní. Banka dne 2.1.2017 uzavřela smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo] s žalovaným, ve které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně a s dalšími poplatky. Žalovaný svou povinnost splácet úvěr řádně a včas porušil, a proto žalovaná přistoupila dne 10.3.2020 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 160 094,99 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku z částky 160 094,99 Kč od 11.3.2020 do 14.4.2020 ve výši 11 050,82 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 160 094,99 Kč od 11.3.2020 do 14.4.2020 ve výši 319,76 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Ze smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne 2.1.2017 uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaným a z žádosti o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby [anonymizováno] banking/mobilní elektronický klíč soud zjistil, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 96 měsíčních splátek ve výši 3 812,35 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 16,9 % ročně. Z výpisu ze spotřebitelského úvěru soud zjistil, že banka poskytla žalovanému částku 200 000 Kč na běžný účet žalovaného. K tomuto účtu měl žalovaný zřízenou službu [anonymizováno] banking/mobilní elektronický klíč a byl oprávněn úvěrovou smlouvu uzavřít skrze mobilní aplikaci. Z dokumentu prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 10.3.2020 plyne, že banka prohlásila úvěr za okamžitě splatný z důvodu porušování smluvních podmínek žalovaným. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 171 465,46 Kč. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] . ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy na [právnická osoba] [anonymizováno]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2020, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobkyní soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno]. postoupila pohledávky na žalobkyni. 6. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2020 a ze dne 19.8.2020 soud zjistil, že o postoupení pohledávky z [právnická osoba] na [anonymizováno] [právnická osoba], a poté z [anonymizováno] [právnická osoba] na žalobkyni, byl žalovaný informován. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 8. 2020 vzal soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že tento zákon se nepoužije na spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, který byl sjednán s obchodníkem s cennými papíry, bankou, zahraniční bankou nebo zahraniční osobou, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jehož účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), s tím, že obchodník s cennými papíry, banka, zahraniční banka nebo zahraniční osoba, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jsou do této operace zapojeni, 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z listinným důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi bankou a žalovaným byla dne 2.1.2017 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu občanského zákoníku, na jejímž základě banka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru ve výši 16,9 % ročně a sjednanými poplatky bance splatit. Banka svůj závazek splnila a finanční prostředky žalovanému poskytla. Žalovaný svůj závazek porušil, splátky řádně nehradil a pohledávka za žalovaným, vyplývající z titulu shora uvedených ustanovení smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo], se stala splatnou. Z listinných důkazů bylo také zjištěno, že smlouva byla platně uzavřena a je zřejmé, jakým způsobem byla žalobkyní vyčíslena žalovaná částka (výpis spotřebitelského úvěru). Jelikož byl úvěr poskytnut bankou, nevztahuje se na souzenou věc zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil a nečinil žádné skutečnosti spornými, soud vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a k nim žalobkyní předložených důkazů, přičemž žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci ve sporu. Z uvedených důvodů soud žalobu shledal podanou po právu a zcela ji vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), když právo na náhradu nákladů přiznal zcela úspěšné žalobkyni. Tato náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 005 Kč, z náhrady na odměnu advokáta z tarifní hodnoty podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a.t.), ve výši 160 094,99 Kč sestávající z 2 úkonů podle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci a příprava zastoupení a podání žaloby) z 1 úkonu podle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), dále 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 900 Kč a 21% DPH ve výši 4 148 Kč Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 31 902,50 Kč (18850 147,50+8 005). 12. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nevyšly najevo žádní skutečnosti odůvodňující delší lhůtu či plnění ve splátkách. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.