43 C 66/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou k nadepsanému soudu dne 24.5.2021 domáhal zaplacení náhrady mzdy. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 15.10.2018 na pozici odborného administrativního pracovníka v oblasti zdravotnictví se sjednanou měsíční mzdou 25 000 Kč. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 4.11.2020 na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného, neboť žalovaný nenastoupil do zaměstnání po ukončení pracovní neschopnosti. Žalobce se domáhal náhrady mzdy za období dočasné pracovní neschopnosti od 28.8.2020 do 10.9.2020 a od 29.9.2020 do 22.10.2020 ve výši 12 184 Kč a za čerpání řádné dovolené v období od 11.9.2020 do 25.9.2020 ve výši 12 540 Kč. Uvedl, že žalovaný žalobci ani přes písemnou výzvu dlužnou částku neuhradil. K výzvě soudu žalobce upřesnil, že náhradu mzdy za období pracovní neschopnosti, která představovala 24 pracovních dnů, vypočítal jako součin průměrného výdělku za hodinu ve výši 90,65 Kč a počtu hodin při osmihodinové pracovní době. Náhradu mzdy za čerpání dovolené vypočítal jako součin průměrného hodinového výdělku za předchozí čtvrtletí ve výši 142,50 Kč a počtu 88 hodin (11 dnů dovolené při osmihodinové pracovní době). K výzvě soudu učiněné na jednání dne 7.3.2022 žalobce dále uvedl, že o své pracovní neschopnosti informoval telefonicky pracovníka žalovaného [příjmení] [jméno]. Zároveň sporoval uzavření pracovní smlouvy ze dne 1.11.2018 předložené žalovaným. Na výzvu soudu týkající se schválení čerpání dovolené žalovaným v termínu od 11.9.2020 do 25.9.2020 žalobce nereagoval. Žalobce byl na jednání dne 16.5.2022 soudem dále vyzván, aby doplnil svá tvrzení, jakým způsobem stanovil k výpočtu náhrady za pracovní neschopnost průměrný hodinový výdělek 90,65 Kč, jakým způsobem dospěl k závěru, že mu za pracovní neschopnost v období od 29.9.2020 do 22.10.2020 náleží náhrada za 144 hodin a aby prokázal, že byl v pracovní neschopnosti i v době od 28.8.2020 do 10.9.2020. Na výzvu soudu žalobce reagoval po lhůtě, kterou soud žalobci k doplnění poskytl. 2. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce u žalovaného nepracoval na základě předložené pracovní smlouvy ze dne 15.10.2018, nýbrž jako stážista s jinou výší mzdy a na zkrácený pracovní úvazek. Žalobce opakovaně porušoval pracovní kázeň a vykazoval svou přítomnost na pracovišti, ačkoliv se zde nenacházel. Jelikož žalobce čerpání dovolené na zotavenou s žalovaným neprojednal, žalovaný nepřítomnost žalobce považuje za neplacené volno. Jednání žalobce bylo i důvodem pro okamžité zrušení pracovní poměru. Ve vztahu k pracovní neschopnosti žalobce žalovanému nepředložil potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti, kvůli čemuž žalobci nebyla správou sociálního zabezpečení uhrazena pracovní neschopnost. Žalovaný navíc zaslal žalobci částku 4 800 Kč na bankovní účet, ale platba se vrátila z důvodu zrušení bankovního účtu žalobcem. Ačkoliv žalovaný sporoval existenci jakéhokoliv nároku žalobce vůči žalovanému, uvedl, že jednání žalobce by vylučovalo povinnost žalovaného žalobci cokoliv uhradit. Jednání žalobce označil za jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy a poškozující žalovaného. Nadto žalovaný dne 3.2.2020 žalobci omylem uhradil spolu s výplatou mzdy částku 108 000 Kč, kterou mu žalobce nevrátil. Tuto si úmyslně ponechal a následně sporoval přijetí této platby a zrušil svůj bankovní účet. Pod hrozbou podání trestního oznámení podepsal žalobce dne 26.11.2020 uznání dluhu na částku 108 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce uhradil žalovanému pouze čtyři splátky uznaného dluhu, čímž došlo k zesplatnění zbytku dluhu ve výši 68 000 Kč. V doplnění vyjádření žalovaný uvedl, že žalobce pracoval u žalovaného na pozici lékaře stážisty pod odborným dohledem se stanovenou pracovní dobou 22,5 hodin týdně, čemuž odpovídala i výše mzdy vyplácené žalobci. Nároky žalobce označil za neexistující. Při jednání žalovaný učinil nesporným, že žalobce byl od 29.9.2020 do 22.10.2020 v pracovní neschopnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě učinil tato skutková zjištění: 4. Dle pracovní smlouvy ze dne 15.10.2018 měl být žalobce zaměstnancem žalovaného na pozici odborného administrativního pracovníka v oblasti zdravotnictví. Pracovní poměr měl být sjednán na dobu neurčitou s místem výkonu práce [adresa žalované]. Týdenní pracovní doba činila dle smlouvy 40 hodin. Délka dovolené činila 4 týdny. Den nástupu do práce měl nastat po doložení potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty. Žalobce měl dle pracovní smlouvy pobírat měsíční mzdu ve výši 25 000 Kč (prokázáno pracovní smlouvou uzavřenou dle záhlaví mezi žalovaným a žalobcem dne 15.10.2018 ve vztahu k pozici odborný a administrativní pracovník v oblasti zdravotnictví). 5. Dle pracovní smlouvy ze dne 1.11.2018 měl být žalobce zaměstnancem žalovaného na pozici lékař stážista pod odborným dohledem. Pracovní poměr byl sjednán dle smlouvy na dobu neurčitou s místem výkonu práce [obec]. Týdenní pracovní doba činila 22,5 hodin. Délka dovolené činila 20 dnů. Žalobce pobíral dle pracovní smlouvy měsíční mzdu ve výši 12 200 Kč (prokázáno pracovní smlouvou uzavřenou dle záhlaví mezi žalovaným a žalobcem dne 1.11.2018 na pozici lékař stážista pod odborným dohledem). 6. Žalobce měl u žalovaného příjem za měsíce leden až duben 2019 ve výši 10 000 Kč měsíčně, přičemž v lednu odpracoval 184 hodin, v únoru 160 hodin, v březnu 168 hodin a v dubnu 176 hodin. V prosinci 2018 žalobce obdržel od žalovaného z účtu [číslo] na svůj účet 10 000 Kč. V lednu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 7 354 Kč. V únoru 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 10 200 Kč. V březnu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 12 330 Kč. V dubnu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 8 392 Kč. Za květen 2019 měl příjem 14 900 Kč hrubého, k vyplacení 12 330 Kč za 103,5 odpracovaných hodin. V červnu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 10 608 Kč. Za červen 2019 měl příjem 14 900 Kč hrubého, k vyplacení 12 330 Kč za 90 odpracovaných hodin. V červenci 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 24 000 Kč. V srpnu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 21 000 Kč. V září 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 12 330 Kč. V říjnu 2019 žalobce obdržel od žalovaného na účet 12 330 Kč. V listopadu 2019 žalobce obdržel od žalovaného částku 12 331 Kč s označením 10/ 19. Kč. Za listopad 2019 měl příjem 8 515 Kč hrubého, vyplaceno 10 170 Kč za 54 odpracovaných hodin. V prosinci 2019 žalobce obdržel od žalovaného navíc zálohu za prosinec 2019 ve výši 5 000 Kč. V lednu 2020 žalobce obdržel na účet od žalovaného částku 12 330 Kč s označením stáž 12/19. Za leden 2020 měl hrubý příjem 13 689 Kč, k vyplacení 12 220 Kč za 81 odpracovaných hodin. V únoru 2020 žalobce obdržel od žalovaného na účet částku 120 330 Kč. Za únor 2020 měl hrubý příjem 11 183 Kč, vyplaceno na účet 11 590 Kč za 67,5 odpracovaných hodin. Za březen 2020 měl hrubý příjem 14 910 Kč, na účet vyplaceno 12 339 Kč za 99 odpracovaných hodin. Za duben 2020 měl žalobce k vyplacení mzdu ve výši 3 708 Kč. Za květen 2020 měl hrubý příjem 17 316 Kč, vyplaceno na účet 14 000 Kč za 94,5 hodin. Za červen 2020 měl hrubý příjem 17 316 Kč, vyplaceno na účet 14 000 Kč za 99 hodin. Za červenec 2020 měl hrubý příjem 12 825 Kč, k vyplacení 10 903 Kč. V srpnu a říjnu 2020 žalobce na bankovní účet neobdržel platbu od žalovaného. V září 2020 žalobce obdržel na účet platbu od žalovaného ve výši 12 581 Kč s označením stáž 8/20 (prokázáno výplatními páskami ve vztahu k žalobci za období leden 2019 2019 a dále listopad 2019, leden 2020 2020, výpisy z účtu č. [bankovní účet], a to za období 1.9.2020 30.9.2020, 1.7.2020 31.7.2020, 1.6.2020 30.6.2020, 1.4.2020 30.4.2020, 1.3.2020 31.3.2020, 1.2.2020 29.2.2020, 1.1.2020 31.1.2020, 1.12.2019 31.12.2019, 1.11.2019 30.11.2019, 1.10.2019 31.10.2019, 1.9.2019 30.9.2019, 1.8.2019 31.8.2019, 1.7.2019 31.7.2019, 1.6.2019 30.6.2019, 1.5.2019 31.5.2019, 1.4.2019 30.4.2019, 1.3.2019 31.3.2019, 1.2.2019 28.2.2019, 1.1.2019 31.1.2019, 1.10.2020 – 30.10.2020, 1.8.2020 31.8.2020, 1.5.2020 31.5.2020, 1.12.2018 31.12.2018, 1.11.2018 30.11.2018, 1.10.2018 31.10.2018 a dokumentem označeným jako výpis transakcí ve vztahu k platbě 120 330 Kč). 7. Příjmy žalobce ze závislé činnosti v období květen až prosinec 2019 činily 111 679 Kč (prokázáno potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti ve vztahu k žalobci za období 5-12 2019). 8. Žalobce odpracoval v lednu 2020 144 hodin, v únoru 2020 120 hodin, v březnu 2020 128 hodin, v dubnu 2020 6 1.05 hodin, v květnu 2020 35 hodin, v červnu 2020 105 hodin, v červenci 2020 203 hodin, v srpnu 2020 96 hodin, přičemž v pracovní neschopnosti byl od 12. do 13.8.2020 a od 28.8.2020 do 31.8.2020, v září 2020 čerpal 88 hodin dovolené, svátek činil 8 hodin a v neschopnosti byl 80 hodin, a to od 1.9.2020 do 10.9.2020 a od 29.9.2020 do 30.9.2020, a v říjnu 2020 byl v pracovní neschopnosti 16 dnů, a to od 1.10.