§ 192 zákoník práce – Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2024 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 192 zákoníku práce upravuje podmínky a výši náhrady mzdy nebo platu, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (nemoci) nebo karantény. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele za pracovní dny a svátky v prvních 14 kalendářních dnech nemoci nebo karantény, pokud splňuje podmínky pro nárok na nemocenské. (§ 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2024)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské62), peněžitá…“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 musí být snížena o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na…“
- Odkazuje na: § 356, § 52
- Judikatura: na § 192 odkazuje 22 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského61). Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské62), peněžitá pomoc v mateřství63), dávka otcovské poporodní péče113) nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.
(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění64), s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).
(4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 musí být snížena o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši65).
(5) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).
(6) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem66) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti67) a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele za pracovní dny a svátky v prvních 14 kalendářních dnech nemoci nebo karantény, pokud splňuje podmínky pro nárok na nemocenské.
- Náhrada se vyplácí ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance, který je pro tento účel upraven podle pravidel podobných výpočtu nemocenského.
- Pokud zaměstnanec již odpracoval směnu v den, kdy mu vznikla dočasná pracovní neschopnost, počítá se období 14 dnů až od následujícího kalendářního dne.
- Pokud zaměstnanec v prvních 14 dnech nemoci nebo karantény pobírá jiné dávky (např. nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství), náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele mu nepřísluší.
Na co si dát pozor
- Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze za dny, které jsou pro něj pracovními dny, a za svátky, za které by mu jinak náležela mzda nebo plat.
- Náhrada se nevyplácí, pokud zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
- Pokud zaměstnanec v den vzniku nebo zániku práva na náhradu mzdy nebo platu odpracoval část směny, náleží mu za tento den jen poměrná část náhrady.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 192
Jak soudy aplikují § 192
… hodin, což znamená, že záloha na mzdu byla žalobkyni zaplacena v neoprávněné výši 10 546 Kč za 61 hodin, a proto byla provedena žalovaným „oprava náhrady“, tj. srážka ze mzdy ve smyslu § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce ve mzdě žalobkyně za 5/2021; v případě částky 10 546 Kč jde o „náhradu mzdy nebo platu podle § 192 zák. práce, na niž žalobkyni jako zaměstnankyni nevzniklo právo“.
V projednávané věci dovolatelka přehlíží, že soudy vyšly především ze závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení o skutečnostech, ze kterých vyplývá, že byl splněn předpoklad pro snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu podle ustanovení § 192 odst. 5 věty první zákoníku práce spočívající v tom, že porušení povinností dočasně práce neschopného zaměstnance dodržovat po stanovenou dobu dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem (zákonem o …
… („Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.“), má význam pouze pro účely stanovení počátku podpůrčí doby (srov. ustanovení § 26 odst. 1, odst. 3 zákona o nem. pojištění), resp. pro účely stanovení počátku nároku na náhradu mzdy (srov. ustanovení § 192 odst. 1 zák. práce).
Návody
Právní otázky
Související
§ 11 Účinnost (Nařízení k provedení zákona o jednotném )§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 33 Zrušovací ustanovení (Vyhláška o rozpočtové skladbě)§ 2 Účinnost (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)§ 2 Účinnost (Vyhláška o Programu statistických zjišťo)