43 C 83/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalované od 1.5.1977 na pozici lékař specialista. Konkrétně žalobce pracoval jako [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 16.3.2021 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Konkrétně měl žalobce dne 9.3.2021 ve 12.25 hod. přijít do očkovacího střediska žalované a sloužící sestře sdělit, že mění kontejnery na ostrý infekční odpad, do kterých se odkládaly prázdné infekční ampule a použité injekční stříkačky, přičemž kontejner odnesl, ačkoliv likvidace infekčního odpadu není jeho náplní práce, a nesprávným nakládáním s nebezpečným odpadem vystavil žalovanou i hrozbě finanční sankce. Žalovaná označila jednání žalobce za krádež. Následně se měl neúspěšně pokusit vzít nádobu na ostrý odpad u vedlejšího pracoviště a tentýž den odmítnout očkování nabídnuté vrchní sestrou. Nadto měl žalobce do očkovacího střediska vstoupit východem, neoslovit nikoho z recepce očkovacího střediska a nebýt řádně označen jmenovkou, čímž měl porušit povinnost uvedenou v pracovním řádu. Žalovaná dále vytkla žalobci, že se dne 18.2.2021 naočkoval, o čemž učinil záznam do své zdravotní dokumentace dne 2.3.2021, již neúčinnou látkou po uplynutí 5 hodin od jejího naředění a porušil povinnosti stanovené v ust. kap. 4.3.2 pracovního řádu písm. b), tzn. chránit dobrou pověst žalované a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a namítal, že výtky žalované nejsou konkrétní a tím není jasně specifikované porušení povinností a konkrétních předpisů. Uvedl, že ačkoli v prosinci roku 2020 prodělal onemocnění covid-19, v únoru 2021 neměl žádné protilátky a rozhodl se nechat se naočkovat dříve než 3 měsíce po prodělání onemocnění, přičemž plošného očkování zdravotníků se z důvodu probíhajícího onemocnění nemohl zúčastnit a na přelomu února a března 2021 se očkovali zdravotníci již druhou dávkou. Doplnil, že vzhledem ke své práci a styku s pozitivními pacienty na covid-19 byl v krajní tísni. Termín na očkování se mu nepodařilo získat ani přes upozornění vrchní sestry a sekretářky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na nové termíny. Potvrdil, že se dne 18.2.2021 nechal experimentálně naočkovat ze zbytků vakcíny Comirnaty Pfizer/BioNTe, které byly určeny k likvidaci. Zdravotní sestra souhlasila, aby si žalobce ampule určené k likvidaci převzal. Očkování provedla ambulantní sestra, členka očkovacího týmu v ordinaci žalobce. Záznam o očkování učinil do elektronické databáze, do které měl jako člen vakcinačního týmu oprávnění učinit záznam. Jelikož bylo třeba druhou dávku očkování aplikovat po 2 až 3 týdnech a termíny pro očkování byly obsazené, žalobce dne 9.3.2021 znovu požádal očkovací sestru o vyhozené ampule. Ta mu sdělila, že v ampulích již nezůstává žádná očkovací látka a nově se z jedné ampule poskytuje sedm očkovacích dávek, jak žalobce učinil při aplikaci své první dávky, a nikoliv jen šest dávek vakcíny. Skutečnost si chtěl žalobce ověřit, proto přenesl odpadní box do své ordinace a ohledal jej při dodržení hygienických postupů a ověřil, že ampule jsou prázdné. Téhož dne žalobce neúspěšně požádal ve vakcinačním centru o přebývající vakcínu. Dne 11.3.2021 dorazily nové vakcíny a žalobce se nechal naočkovat ve vakcinačním centru. Dne 15.3.2021 žalobce komunikoval s ředitelem žalované, který ho obvinil z krádeže a dne 16.3.2021 mu byla předána výpověď a zablokován přístup na pracoviště. Výzvou doručenou žalované dne 18.3.2021 s urgencí dne 25.3.2021 žalobce požadoval prošetření věci a následně se uskutečnilo jednání mezi účastníky, které k dohodě nevedlo. Dne 1.6.2021 žalobce doručil žalované do datové schránky oznámení, v němž uvedl, že trvá na svém zaměstnávání. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a trvala na důvodnosti výpovědi. Uvedla, že události ze dne 9.3.2021 šetřila interně, neboť nejdříve nebyla totožnost osoby odnášející nádobu s použitým vakcinačním odpadem známa, a podala trestní oznámení na Policii ČR. Žalobci měla předmětného dne nabídnout očkování, ten však dávku odmítl a namísto toho se vloudil východem do očkovací místnosti, kde nádobu na infekční odpad, ve které byly použité ampule a injekce, vyměnil za prázdnou a odešel. Uvedla, že žalobce v očkovacím centru nikdy nesloužil. Potvrdila, že žalobce učinil v očkovacím systému [jméno] dne 2.3.2021 záznam o svém očkování první dávkou ze dne 18.2.2021, o kterém nevěděla. Zdůraznila, že zdravotnický pracovník se mohl zaregistrovat k očkování s tolerancí řádově 2 až 4 dny a očkovacích látek bylo v průměru dostatečné množství. K výpadkům docházelo v řádu několika dnů. Žalobce měl porušit etické principy a povinnost dodržovat právní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci stanovenou v zákoníku práce ve vztahu k dispozici s infekčním materiálem, povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek žalované před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy žalované, dále ust. kap. 4.3.2 pracovního řádu písm. a), tzn. ve vztahu k pacientům je zaměstnanec povinen dodržovat obecně uznávaná pravidla slušného chování a jednat tak, aby nebylo poškozeno dobré jméno žalované a také písm. b) stejného ustanovení, dle kterého je zaměstnanec povinen chránit dobrou pověst žalované, zejména svým chováním a vystupováním při plnění pracovních úkolů a nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. Žalobci měla poskytnout a vyplatit kompenzaci za pokojné skončení pracovního poměru. V závěru žalovaná uvedla, že ztratila k žalobci důvěru a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby přijmula jednání a uvažování žalobce za správné. Teorii žalobce o plýtvání očkovacích látek označila za paranoidní. 3. V replice k vyjádření žalované žalobce označil za skutečný důvod jeho výpovědi přesvědčení žalované o tom, že žalobce měl médiím prozradit protekční očkování veřejně známé osoby. Teprve po předmětném incidentu měla žalovaná stanovit opatřením osobu, která bude likvidovat odpadové nádoby v očkovacím centru a zavést oprávnění vstoupit do očkovacího centra jen personálu, který má během směny očkovat. Sporoval odcizení použitých ampulí jeho osobou, šetření věci policejním orgánem, neboť jej dosud policejní orgán nekontaktoval, a obdržení kompenzace od žalované. Trval na tom, že mu termín očkování nebyl žalovanou nabídnut a konkrétní termíny očkování byly nedostupné. 4. Na jednání dne 5.11.2021 byla žalované uložena povinnost doplnit vylíčení rozhodných skutečností v tom směru, jaké konkrétní povinnosti žalobce porušil jednáním specifikovaným ve výpovědi ze dne 16.3.2021, kterým předpisem, či předpisy byly tyto povinnosti upraveny, kdy byl žalobce s jednotlivými předpisy seznámen a zda, příp. kdy a jakým způsobem byl žalobce ve vztahu k jednotlivým povinnostem, které porušil, proškolen, a k prokázání svých tvrzení označit důkazy. 5. V reakci na poučení žalovaná uvedla, že žalobce svým jednáním narušil bezpečnost poskytování zdravotnických služeb, neboť se zákeřně vloudil na pracoviště očkovacího centra, kde neposkytoval zdravotní péči, ke kterému neměl vztah a kam ho ani zaměstnavatel nevyslal, vydával se za sanitáře a odcizil box s infekčním odpadem kryt zdravotnickým pracovním oděvem. Svým jednáním způsobil žalované morální újmu, neboť narušil důvěru žalované k žalobci. Vydávání se za sanitáře a odnášení infekčních zbytků zbylých po poskytnutí zdravotnické péče nelze považovat za etické. Současně odkázala na řadu právních ustanovení a uvedla, že ji žalobce vystavil možnému postihu za jejich porušení. Žalobce byl nadto seznámen jako zaměstnanec s vnitřní dokumentací, na kterou taktéž odkázala. Zároveň uvedla, že její zaměstnanci byli průběžně informováni o možnostech očkování a v případech, kdy chyběla očkovací dávka, byl objednaným osobám poskytnut náhradní termín. K následnému jednání soudu se žalovaná nedostavila. 6. Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě učinil tato skutková zjištění: 7. Na základě pracovní smlouvy ze dne 1.5.2017 byl žalobce zaměstnancem žalované na pozici lékař. Jako den nástupu do práce byl sjednán den 1.5.1997. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (prokázáno pracovní smlouvou žalobce ze dne 1.5.1997). 8. V dopise ze dne 16.3.2021 označeném jako výpověď podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce bylo žalobci ředitelem žalované sděleno, že mu dává výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem spočívajícím v tom, že měl dne 9.3.2021 ve 12.25 hod. přijít do očkovacího střediska a sloužící sestře sdělit, že mění kontejnery na ostrý infekční odpad, do kt