44 C 27/2022-62 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 20. 5. 2022 na žalované domáhala zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). 2. V žalobě uvedla, že v posuzovaném řízení se po žalované [anonymizována tři slova] domáhala náhrady škody ve výši 10 880 567 Kč způsobené jí nesprávným úředním postupem. Posuzované řízení bylo zahájeno dne 8. 1. 2016. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 15. 2. 2017, který byl k odvolání žalobkyně zrušen. Následně soud rozhodl rozsudkem ze dne 10. 7. 2019, ve znění usnesení ze dne 7. 10. 2019. Rozsudek byl dne 23. 1. 2020 odvolacím soudem potvrzen. Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2021, stejně tak ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2021. Posuzované řízení tak trvalo 5 let a 8 měsíců. Žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 15 000 Kč za každý rok trvání řízení, resp. za první dva roky v poloviční výši, tj. celkem částky 70 000 Kč. Svůj nárok u žalované uplatnila dne 26. 10. 2021, kdy žalovaná jejímu nároku dne 3. 1. 2022 vyhověla co do částky 42 000 Kč. 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 14. 6. 2022 potvrdila, že žalobkyně u ní dne 26. 10. 2021 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 70 000 Kč. K projednání žádosti došlo dne 3. 1. 2022, kdy žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 42 000 Kč. Uvedla, že shledala odpovídajícím přiznat žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky řízení je tato částka v poloviční výši. Základní částku snížila o 25 % z důvodu složitosti řízení a o 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 880 567 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem (ztráta originálu směnky a její výměna za fotokopii). Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno širší dokazování včetně opakovaného znaleckého zkoumání, výslechu svědků a znalců, byla provedena řada listinných důkazů. V řízení byl zamítnut návrh žalobkyně na zajištění důkazu (směnky) a bylo rozhodováno o odvolání proti usnesení procesní povahy. Ve věci rozhodovaly soudy na všech třech úrovních soudní soustavy i soud Ústavní, kdy účastníkům řízení sice nelze vyčítat, že na ochranu svých práv využívají procesní prostředky, které jim zákon umožňuje, avšak nelze přičítat k tíži žalované prodloužení řízení, ke kterému dojde v závislosti na tom, že se s těmito řádnými a mimořádnými opravnými prostředky musí soud vypořádat. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. Z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR a není důvod pro její navýšení. 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň účastníci řízení s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně u žalované dne 26. 10. 2021 uplatnila předmětný nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Dále bylo nesporným, že žalovaná nárok žalobkyně projednala a stanoviskem ze dne 3. 1. 2022 konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, a žalobkyni na zadostiučinění poskytla částku 42 000 Kč, když vycházela z částky 15 000 Kč za rok řízení, při poloviční částce za první dva roky řízení, kterou dále snížila o 25 % z důvodu složitosti posuzovaného řízení a o 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. 6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutkový stav: 7. Dne 8. 1. 2016 byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 podána žaloba žalobkyně [jméno] [příjmení] (později [celé jméno žalobkyně]; pozn. soudu) proti žalované [anonymizována tři slova] o zaplacení částky 10 880 567 Kč s příslušenství z titulu nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Praze. Dne 14. 1. 2016 byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby doložila, že u žalované nárok uplatnila. Ta výzvě soudu vyhověla dne 22. 1. 2016, když nárok byl předběžně uplatněn dne 2. 3. 2015. Dne 3. 2. 2016 soud vyzval žalovanou k vyjádření se k žalobě. Dne 11. 2. 2016 žalobkyně vyzvala soud, nechť si vyžádá od Krajského soudu v Praze směnku ze spisu sp. zn. [spisová značka] jako důkaz. Dne 23. 2. 2016 podala žalobkyně návrh na předběžné zajištění důkazů, a to směnky. Usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j. [číslo jednací], soud zamítl návrh žalobkyně na zajištění důkazů. Proti usnesení bylo dne 15. 3. 2016 podáno odvolání. Dne 24. 3. 2016 byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne 15. 4. 2016 se k věci vyjádřila žalovaná. Odvolací soud usnesením ze dne 18. 7. 2016, č. j. [číslo jednací], rozhodl o tom, že se usnesení soudu I. stupně ze dne 1. 3. 2016 potvrzuje. Věc byla dne 3. 8. 2016 vrácena soudu I. stupně, který dne 8. 8. 2016 vyžádal přílohový spis od Krajského soudu v Praze. Ten byl připojen dne 12. 8. 2016. Dne 20. 12. 2016 soud nařídil jednání na den 15. 2. 2017 a zároveň si od Krajského soudu v Praze vyžádal originál směnky. Dne 17. 1. 2017 se k vyjádření žalované vyjádřila žalobkyně. Dne 15. 2. 2017 se před soudem I. stupně konalo jednání, při němž byly předneseny návrhy účastníků, bylo provedeno listinné dokazování, byly předneseny závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu na zaplacení částky 10 880 567 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Proti rozsudku bylo žalobkyní podáno odvolání. To bylo následně dne 7. 4. 2017 zasláno k vyjádření žalované a věc byla dne 9. 5. 2017 předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Ten dne 20. 7. 2017 vyzval účastníky řízení k tomu, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutí bez nařízení jednání. Žalovaná ani žalobkyně s tímto nesouhlasila. Odvolací soud tedy dne 15. 9. 2017 nařídil jednání na den 2. 11. 2017, při němž usnesením ze dne 2. 11. 2017, č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně ze dne 15. 2. 2017 zrušil. Soud odvolací vytkl soudu I. stupně, že neprovedl veškeré relevantní navržené důkazy. Věc byla 7. 11. 2017 vrácena soudu I. stupně, který dne 16. 3. 2018 nařídil jednání na den 18. 4. 2018. Současně požádal Krajský soud v Praze o zproštění mlčenlivosti znalkyně [příjmení] [příjmení] stran všech skutečností, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem znalecké činnosti ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Soud dále předvolal svědky. Dne 5. 3. 2018 Krajský soud v Praze doručil soudu I. stupně požadované zproštění mlčenlivosti. Dne 10. 4. 2018 soud I. stupně požádal o připojení přílohového spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] na jednání dne 18. 4. 2018. Dne 18. 4. 2018 se konalo jednání, při němž byla vyslechnuta svědkyně a znalkyně a za účelem zpracování znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 26. 4. 2018 soud rozhodl o odměně svědkyně a vyzval žalobkyni ke složení zálohy na vypracování znaleckého posudku. Ta byla složena dne 7. 5. 2018. Soud usnesením ze dne 26. 7. 2018, č. j. [číslo jednací], ustanovil znalce z oboru písmoznalectví k vypracování znaleckého posudku do 30 dnů od doručení tohoto usnesení. Dne 12. 9. 2018 soud vyzval znalce k podání průběžné zprávy o vypracování znaleckého posudku s tím, že byl upozorněn na možnost uložení pořádkové pokuty. Dne 14. 9. 2018 znalec požádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku do 20. 10. 2018 z důvodu pracovního zatížení. Soud žádosti vyhověl. Dne 18. 10. 2018 byl předložen znalecký posudek, který byl téhož dne rozeslán účastníkům řízení k vyjádření. Dne 5. 11. 2018 se žalovaná ke znaleckému posudku vyjádřila s tím, že navrhuje výslech znalce. Dne 20. 11. 2018 se ke znaleckému posudku vyjádřila žalobkyně. Dne 20. 11. 2018 požádal Krajský soud v Praze o vrácení zapůjčeného spisu. Dne 23. 11. 2018 soud nařídil jednání na den 9. 1. 2019, na které předvolal znalce. Současně byl dotázán Krajský soud v Praze, zda není možné spis zanechat u Obvodní