44 C 49/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenství (ve formě zákonného úroku z prodlení), představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“). Svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum], která však dopisem až ze dne [datum] její nárok odmítla. Žalovaná dále v žalobě zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, jehož předmětem bylo zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a uvedla, že vliv na jeho délku měly zejména intervaly mezi jednotlivými úkony soudu. Dále měla na délku řízení vliv skutečnost, že došlo ke zrušení prvního rozsudku odvolacího soudu, který se neřídil při hodnocení zadostiučinění metodikou Nejvyššího soudu ČR. Na délce řízení se také podílela žalovaná, která se k žalobě vyjádřila až po urgencích a navíc s použitím textu, který byl hotový již při odmítnutí nároku, resp. ještě před podáním žaloby. Částku žalobkyni pravomocně přiznanou v posuzovaném řízení, včetně úroků z prodlení, pak žalovaná zcela uhradila až po opakovaných urgencích. Žalovaná po upomínce uhradila platbu, v níž byla jistina nesprávně krácena o částku 13 130 Kč (když tuto dříve pravomocně přiznanou částku odečetla od částky pravomocně přisouzené druhým pravomocným rozsudkem odvolacího soudu), a tím také zvýšila dlužný úrok z prodlení. Za posuzované řízení trvající tři a půl roku žalobkyně požadovala zadostiučinění v základní částce 15 000 Kč za prvé dva roky a 22 500 Kč za další rok a půl, přičemž tyto částky vzhledem k jí uvedeným zvláštním okolnostem navýšila na dvojnásobek, tj. celkem na částku 75 000 Kč. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Potvrdila, že žalobkyně u ní dne [datum] předmětný nárok uplatnila. K jeho projednání došlo dne [datum], když žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 Odpšk. Žalovaná dále ve vyjádření zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a poté uvedla, že řízení se vyznačovalo určitým stupněm právní složitosti, ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně ve věci samé rozhodoval jednou, soud II. stupně dvakrát a Nejvyšší soud ČR jednou. Využití opravných prostředků nelze podle žalované účastníkům vyčítat, avšak je zřejmé, že prodloužení řízení v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. K zásadním prodlevám mezi jednotlivými úkony nedocházelo. Celková délku řízení nepřesahující 4 roky byla podle žalované ovlivněna zejména rozhodováním soudů na všech třech úrovních soudní soustavy a vyhodnotila ji proto jako přiměřenou okolnostem. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí věci bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 4. Z předložených (navržených) listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav: 5. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Nárok u žalované uplatnila dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby, což učinila dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalovanou k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 30 dnů. Protože žalovaná požadované vyjádření soudu nedodala, byla k tomu opakovaně vyzývána dne [datum] a znovu dne [datum]. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum] a současně si vyžádal přílohový spis [název soudu]. Žalobkyně se dále písemně vyjádřila dne [datum] a žalovaná se dne [datum] z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se opětovně vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před soudem I. stupně. Bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a jednání bylo odročeno na den [datum] z důvodu vyžádání si přílohového spisu a výslechu žalobkyně. Žalobkyně dne [datum] požádala o zaslání protokolu z jednání, čemuž bylo vyhověno dne [datum]. Dne [datum] se žalovaná omluvila z nařízeného jednání. Dne [datum] se konalo další jednání před soudem I. stupně, byla při něm vyslechnuta žalobkyně a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž bylo žalobě co do částky 105 000 Kč s příslušenstvím vyhověno (výrok I.), ve zbytku (375 000 Kč s příslušenstvím) byla žaloba zamítnuta (výrok II.) a žalované byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok III.). Soudkyně požádala dne [datum] o prodloužení lhůty k vyhotovení písemného znění rozsudku z důvodu dovolené do [datum], čemuž bylo vyhověno. Rozsudek byl napaden odvoláním žalobkyně i žalované. Žalobkyně v blanketním odvolání datovaném [datum] uvedla, že je odůvodní do konce června [rok]. Dne [datum] vyzval soud žalobkyni k vyjádření k odvolání žalované a dále spis lhůtoval na konec června [rok] k vyčkání doplnění odvolání žalobkyně. Dne [datum] soud žalobkyni vyzval k doplnění jejího odvolání, což učinila [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání, což učinila dne [datum]. Odvolání žalobkyně, včetně jeho doplnění, bylo dne [datum] doručeno žalované k vyjádření. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Odvolací soud dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Žalovaná se z jednání dne [datum] omluvila. Při jednání dne [datum] byl [název soudu], jako soudem odvolacím, vyhlášen rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně potvrzen (mimo jiné co do vyhovující částky 13 130 Kč s úrokem z prodlení) a nad rámec uvedené vyhovující částky byl změněn tak, že se žaloba zamítá. Spis posuzované věci byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek za podané odvolání (s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3283/18 ze dne 21. 5. 2019). Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení doplatku soudního poplatku za podané dovolání. Dne [datum] byl žalobkyní doplatek soudní poplatku uhrazen. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření k podanému dovolání. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána ke sdělení čísla účtu, na který je možné vrátit soudní poplatek zaplacený za odvolání. Žalobkyně tuto informaci soudu poskytla dne [datum] a soudní poplatek jí byl dne [datum] vrácen. Dne [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum] částečně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku dovolací soud uvedl, že odvolací soud nepostupoval podle metody výpočtu výše zadostiučinění stanovené judikaturou Nejvyššího soudu (za nesprávný konkrétně označil závěr odvolacího soudu, že stát nenese odpovědnost za celou délku řízení, ale pouze za období, kdy v řízení docházelo k průtahům). Spis posuzované věci byl dne [datum] vrácen soudu I. stupně a ten jej po rozeslání rozsudku dovolacího soudu dne [datum] předložil k dalšímu řízení odvolacímu soudu Odvolací soud dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Při tomto odvolacím jednání, z něhož se žalovaná omluvila, byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I. co do částky 77 620 Kč potvrzen a nad tento rámec byl změněn tak, že se žaloba zamítá, v zamítavém výroku II. byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a žalobkyni byla proti žalované přiznána náhrada nákladů řízení p