47 C 145/2021-91 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z [datum] domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 100 500 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn.: 18 C 52/2015 (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání odškodňovacího řízení v délce 6 let a 7 měsíců je nepřiměřená. Namítal, že v napadeném řízení neprobíhalo složitější dokazování, vždy šlo o řešení právních otázek. Žalobce nijak nepřispěl k průtahům v řízení. Význam řízení byl pro žalobce zvýšený, neboť šlo o řízení o zaplacení zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Za jeden rok namítaného řízení se domáhal částky 15 000 Kč s tím, že za mimořádný průtah, jenž byl způsoben v rámci řízení před Nejvyšším soudem ČR, zvýšil dále základní částku zadostiučinění o 20 %. Dále uvedl, že je starobním důchodcem ve věku 74 let, který byl stižen útrapami z dlouho prováděného řízení, dotýkalo se jeho zdraví. S ohledem na skutečnost, že důchodci jsou citlivou sociální skupinou, žádal další navýšení základní částky zadostiučinění o 20 %. Nadto naříkané řízení mělo pro žalobce zvýšený význam i pro žalovanou částku, neboť se jednalo o zásadní položku v jeho hospodaření a tato částka představovala rozpočet žalobce na půl roku. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu ve výši 100 500 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] uvedla, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 100 500 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 52/2015. Žádost žalobce byla zamítnuta s tím, že napadené řízení probíhalo meritorně na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval dvakrát, rovněž jako odvolací soud, Nejvyšší soud ČR jednou. V řízení nebyly shledány průtahy, toliko řízení před Nejvyšším osudem ČR trvalo abnormálně dlouho. Dále uvedla, že řízení bylo složitější po právní stránce. Přestože žalovaná hodnotila délku řízení jako nepřiměřenou, význam řízení pro žalobce shledala nízký, neboť se jedná o případ tzv. řetězení odškodňovacích řízení, kdy žalobce požaduje odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, jehož předmětem bylo také zadostiučinění za délku řízení. Význam řízení hodnotila jako nízký i protože žaloba byla jako neprojednatelná odmítnuta. S ohledem na uvedené žalovaná konstatovala, že došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, přičemž uvedené konstatování shledala jako dostačující formu satisfakce vzniklé nemajetkové újmy bez náhrady v penězích. 3. Žalobce ve své replice doplnil, že nálezem Ústavního soudu č. j.: IV. ÚS 2404/21 bylo konstatováno porušení práv žalobce na náhradu škody, když Ústavní soud posledně vydaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro prahu 1 zrušil, naříkané řízení tedy doposavad neskončilo. 4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne [datum]. 6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 Cm 52/2015 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne [datum] podal žalobce, [celé jméno žalobce] (v postavení žalobce i v řízení u zdejšího soudu), žalobu o zaplacení částky 86 250 Kč proti České republice – Ministerstvu financí, jakožto zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. [část Prahy]. Usnesením z [datum] vyzval soud žalovanou k vyjádření k žalobě. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k žalobě. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalobce k vyjádření ke stanovisku žalované, na což žalobce reagoval podáním ze dne [datum], doplněným dne [datum]. Referátem ze dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] soud zaslal vyjádření žalobce žalované. Dne [datum] se konalo ve věci jednání, jehož závěrem byl vyhlášen rozsudek č. j. 18 C 52/2015-40, který byl účastníkům rozeslán dne [datum], a kterým soud konstatoval, že došlo k porušení práva žalobce na vyřízení věci bez průtahů a co do nároku na náhradu újmy v penězích nárok žalobce zamítl. Dne [datum] podala žalovaná proti rozsudku odvolání, které bylo referátem ze dne [datum] zasláno žalobci. Dne [datum] podal proti rozsudku odvolání žalobce, které bylo dne [datum] odesláno žalované. Dne [datum] žalobce doplnil odvolání a dne [datum] soud předložil věc Městskému soudu v Praze, který dne [datum] vyzval účastníky ke sdělení souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání. Dne [datum] bylo soudu sděleno, že žalobce i žalovaná žádá o nařízení jednání ve věci. Odvolací soud referátem z [datum] nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] bylo žalobcem doplněno odvolání. Dne [datum] se konalo u odvolacího soudu jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek č.j. 53 Co 205/2016-77, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Dne [datum] byl spis vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1, rozsudek byl účastníkům rozeslán dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl opraven rozsudek soudu prvního stupně v záhlaví. Dne [datum] bylo žalovanou podáno dovolání a dne [datum] podal dovolání žalobce. Usneseními ze dne [datum] byli účastníci vyzváni k vyjádření k dovoláním. Dne [datum] zažádala žalovaná o prodloužení lhůty o 10 dnů, čemuž bylo přípisem z téhož dne vyhověno. Dne [datum] podal vyjádření k dovolání žalobce a dne [datum] se k věci vyjádřila žalovaná. Spis byl dne [datum] předložen Nejvyššímu soudu ČR. V mezidobí bylo opatřením předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 z [datum] rozhodnuto o přidělení věci jinému soudci. Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem č.j. 30 Cdo 1838/2017-125 ze dne 29. 5. 2019 tak, že rozsudek Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalobce k odstranění vad žaloby pro neurčitost. Žalobce žalobu doplnil podáním ze dne [datum]. Usnesením z 10. 12. 2019, č.j. 18 C 52/2015-141, soud žalobu odmítl. Dne [datum] podal žalobce odvolání proti uvedenému usnesení. Usnesením z [datum] vyzval soud žalovanou k vyjádření se k odvolání žalobce, žalovaná se vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Usnesením č.j. 53 Co 97/2020-151 z 20. 3. 2020 odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Spis byl vrácen dne [datum]. Dne [datum] bylo proti usnesení podáno žalobcem dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k předložení plné moci. Dne [datum] byla plná moc doložena. Dne [datum] bylo žalobcem doručeno doplnění dovolání. Usnesením z [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který žalobce zaplatil dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou k vyjádření k dovolání žalobce. Žalovaná se vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR. Usnesením č.j. 30 Cdo 3922/2020-181 ze 14. 5. 2021 rozhodl Nejvyšší soud o odmítnutí dovolání. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce [příjmení] stížnost. Dne [datum] rozhodl Ústavní soud Nálezem, v němž rozhodl, že bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem a výrokem II. ústavní soud zrušil Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 3922/2020-181, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 97/2020-151, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 18 C 52/2015-141 a rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 1838/2017-125. Referátem soudu ze [datum] Obvodní soud pro Prahu 1 soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] žalobce doplnil žalobu. 7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rov