47 C 31/2022-64 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 10. 2. 2022 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Prostějově (dále jen„ okresní soud“) pod sp. zn.: 9 C 414/2016 (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 5 let a 5 měsíce je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované dne 4. 11. 2021, avšak žalovaná v příslušné šestiměsíční lhůtě k projednání nároku žalobce nepřistoupila. Předmětem napadeného řízení byl spor o náhradu škody ve výši 113 654 Kč, jenž žalobce vedl proti svému bývalému právnímu zástupci, JUDr. [jméno] [jméno]. S ohledem na délku napadeného řízení se za jeden rok namítaného řízení domáhal částky 20 000 Kč modifikované za první dva roky řízení na 10 000 Kč, když z důvodu zvláštního zřetele hodného by měla být celková částka navýšena alespoň na 100 000 Kč. Náhrada škody v napadeném řízení představovala náklady řízení, které byl povinen žalobce zaplatit žalované straně z důvodu vadného právního zastoupení JUDr. [jméno]. V naříkaném řízení bylo shledáno pochybení advokáta, pokud jde o rozsah nepoučení ohledně promlčeného nároku. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 16. 6. 2022 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 4. 11. 2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 100 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Prostějově v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 414/2016. Nicméně žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a požadované zadostiučinění žalobci nebylo poskytnuto. Co se týká přezkoumaného řízení, řízení se vykazovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně výslechu svědků a řady listinných důkazů. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů a i před Ústavním soudem, soud I. stupně rozhodoval dvakrát, stejně jako odvolací soud a Nejvyšší soud ČR rovněž jako Ústavní ČR jedenkrát. Význam řízení shledala žalovaná jako běžný. V řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně, k prodlevám mezi jednotlivými úkony nedocházelo, pročež dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. 3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 4. 11. 2021. 5. Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 9 C 414/2016 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Žalobce [celé jméno žalobce], který je žalobcem také ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 31/2022, podal dne 18. 5. 2016 žalobu proti JUDr. [jméno] [jméno] na zaplacení částky 113 654 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu, že jako jeho právní zástupce v řízení o náhradu škody na zdraví nepostupoval při zastupování kvalifikovaně a v řízení došlo k pochybením, díky nimž vznikla žalobci škoda v žalované výši. Žalobce v žalobě současně zažádal o osvobození od soudních poplatků a dne 5. 9. 2016 byl zástupci doručen k vyplnění formulář týkající se majetkových poměrů žalobce. Dne 21. 9. 2016 žadatel doručil vyplněné prohlášení o majetkových poměrech a dne 29. 9. 2016 soud usnesením rozhodl o přiznání osvobození v plném rozsahu. Dne 24. 10. 2016 soud vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný dne 1. 12. 2016 odpor a dne 5. 1. 2017 se žalovaný vyjádřil ve věci. Následuje úřední záznam, že vyjádření žalovaného k žalobě bylo podáno po uplynutí lhůty 30 dnů. Dne 16. 1. 2017 soud doručil odpor a vyjádření žalobci a nařídil jednání na 30. 1. 2017. Dne 30. 1. 2017 se konalo jednání, při němž soud vydal rozsudek pro uznání č.j. 9 C 414/2016-57. Dne 17. 3. 2017 podal žalovaný proti rozsudku odvolání, dne 4. 4. 2017 byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, který byl uhrazen dne 20. 4. 2017, dne 2. 5. 2017 soud vyzval žalobce k vyjádření k odvolání, které bylo doručeno dne 18. 5. 2017. Dne 1. 6. 2017 soud předložil spis Krajskému soudu v Brně, který rozhodl usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. 44 Co 335/2017-73, tak, že se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Dne 18. 7. 2017 byl spis vrácen okresnímu soudu, který dne 25. 7. 2017 rozhodnutí rozeslal a nařídil jednání na 13. 9. 2017. Dne 1. 9. 2017 zástupkyně žalobce zažádala o odročení jednání z důvodu nemoci, dne 6. 9. 2017 vyzval soud ke sdělení, kdy lze očekávat ukončení pracovní neschopnosti, na to sděleno datum 1. 10. 2017 a soud jednání odročil na neurčito. Dne 7. 9. 2017 soud nařídil opětovně jednání na 16. 10. 2017, které bylo závěrem za účelem výslechu svědkyně odročeno na neurčito. Dne 23. 10. 2017 sděleno zástupcem žalovaného, že důkazy předloží po osobním setkání se svědkyní, neboť svědkyně je po vážném úrazu páteře, které se uskuteční dne 12. 12. 2017. V mezidobí soud urgoval předložení důkazů. Dne 15. 12. 2017 soudu sděleno, že svědkyně onemocněla infekční virózou a důkazy budou dodány do 31. 1. 2018. Na výzvu soudu ze dne 21. 12. 2017 podala svědkyně vyjádření o svém zdravotním stavu dne 3. 1. 2018 a vyjádření ve věci, které soud dne 10. 1. 2018 rozeslal účastníkům, žalobce se vyjádřil dne 31. 1. 2018, žalovaný dne 1. 2. 2018. Přípisem ze dne 19. 2. 2018 soud vyzval účastníky ke sdělení, zda trvají na účasti u výslechu svědkyně, či zda má být proveden dožádaným soudem, žalobce dne 28. 2. 2018 sdělil, že navrhuje provést výslech u dožádaného soudu. Následně nařízeno jednání na 9. 4. 2018. Dne 6. 4. 2018 se ve věci vyjádřili žalobce i žalovaný. Dne 9. 4. 2018 se konalo jednání, při němž byl vyslechnut svědek, a závěrem bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání spisu. Dne 18. 4. 2018 byl soudu předložen spis. Usnesením ze dne 9. 4. 2018 přiznal soud svědečné. Dne 26. 6. 2018 zažádal žalobce o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 20. 7. 2018 soud žalobci ustanovil právního zástupce. Dne 31. 8. 2018 bylo doručeno vyjádření žalobce. Dne 20. 9. 2018 doručena žádost žalobce o nařízení jednání., na to jednání nařízeno na 17. 10. 2018. Dne 24. 9. 2018 doručena žádost o odročení žalobcem i žalovaným a dne 25. 9. 2018 doručeno vyjádření žalovaného. Jednání referátem ze dne 26. 9. 2018 odročeno na 24. 10. 2018. Dne 24. 10. 2018 se konalo jednání, jehož závěrem byli účastníci vyzváni, aby zaslali závěrečné návrhy ve věci, a poté bude nařízeno jednání k vyhlášení rozhodnutí. Dne 30. 10. 2018 se ve věci vyjádřil žalobce, dne 2. 11. 2018 se vyjádřil žalovaný. Soud dne 4. 11. 2018 nařídil jednání na 14. 11. 2018, při němž vyhlásil rozsudek č. j. 9 C 414/2016-215. Soud požádal dvakrát o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku ze zdravotních důvodů, předseda soudu lhůtu prodloužil do 15. 1. 2019 a následně do 14. 2. 2019. Dne 14. 2. 2019 soud rozeslal rozsudek účastníkům. Dne 22. 2. 2019 podal žalovaný odvolání, usnesením ze dne 22. 3. 2019 byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, který byl uhrazen dne 29. 3. 2019, dne 3. 4. 2019 bylo odvolání zasláno žalobci k vyjádření, který se vyjádřil dne 23. 4. 2019. Dne 29. 4. 2019 zažádal Obvodní soud pro Prahu 10 o vrácení spisu. Dne 14. 8. 2019 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně, který nařídil referátem z 22. 11. 2019 jednání na 15. 1. 2020, jehož závěrem bylo jednání odročeno na 22. 1. 2020. Dne 16. 1. 2020 se k věci vyjádřil žalobce. Při jednání konaném dne 22. 1. 2020 odvolací soud vyhlásil rozsudek č. j. 44 Co 291/2019-246, kterým rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil a částečně změnil. Rozsudek byl doručen okresnímu soudu dne 31. 1. 2020, který rozsudek dne 4. 2. 2020 rozeslal účastníkům. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 2. 2020. Dne 5. 3. 2020 byl žalobkyní doručen návrh na vydání opravného usnesení, dne 10. 3. 2020 spis předložen krajskému soudu k provedení opravy. Usnesením ze dne 12. 3. 2020 byl návrh na vydání opravného usnesení zamítnut a dne 27. 4. 2020 byl spis vrácen okresnímu soudu. Dne 17. 3. 2020 podal žalobce dovolání, usnesením ze dne 5. 5. 2020 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, dne 11. 5. 2020 žalobce zažádal o osvobození od soudních poplatků a přiložil důkazy a vyplněné prohlášení, které doplnil k výzvě soudu podáním ze dne 3. 6. 2020. Usnesením ze dne 15. 6. 2020 soud osvobodil žalobce od soudních poplatků v plném rozsahu a dne 20. 7. 2020 zaslal dovolání žalovanému, který se dne 28. 7. 2020 k dovolání vyjádřil. Dne 26. 8. 2020 byl spis předložen Nejvyššímu soudu, který usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j.: 25 Cdo 2675/2020-348, dovolání odmítl a spis vrátil dne 7. 6. 2021 Okresnímu soudu v Prostějově. Právní moci nabylo usnesení dne 9. 6. 2021