11 C 24/2022-101 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali zaplacení každý částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí [obec] a [obec] (dále jen„ OSPOD“ či konkrétně„ OSPOD [obec]“,„ OSPOD [obec]“). 2. Žalobci uvedli, že jsou rodiče nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum] (dále jen„ nezletilá“). Těsně po porodu byla nezletilá z důvodů na straně žalobců odebrána z jejich péče a předběžným opatřením svěřena do přechodné pěstounské péče, neboť bylo konstatováno, že žalobci nejsou schopni se o nezletilou postarat. Žalobci poté prokázali nápravu svých osobních poměrů, spolupráci s odborníky a vážný zájem o dceru a péči o ni, proto byla nezletilá rozhodnutím ze září [rok] vrácena do jejich péče. Bohužel dne [datum] byla nezletilá na základě dalšího předběžného opatření podruhé odebrána z péče žalobců a předána do přechodné pěstounské péče, a to konkrétně do péče pěstounky na přechodnou dobu [jméno] [příjmení]. Takový postup byl potvrzen rozsudkem [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Tento rozsudek byl následně změněn rozsudkem OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jímž byla nezletilá svěřena do společné dlouhodobé pěstounské péče manželů [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], a to zejména z důvodu uplynutí doby přechodné pěstounské péče. Zároveň tak došlo ke zrušení dosavadní pěstounské péče na přechodnou dobu u pěstounky [příjmení]. [příjmení] a k zamítnutí návrhu žalobců jako rodičů na svěření nezletilé zpět do jejich péče. Proti poslednímu uvedenému rozsudku OS [obec] podali žalobci odvolání ke [název soudu] (dále jen„ [odvolací soud] [obec]“). Odvolací soud však rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl a napadený rozsudek [odvolacího soudu] [obec] svým nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], zrušil z důvodu porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. 3. V rámci podaného odvolání proti poslednímu uvedenému rozsudku OS [obec] žalobci poukazovali na svoji snahu o nápravu osobních poměrů, vyhledání odborné péče a svůj enormní zájem získat svoji nezletilou dceru zpět do péče. Dále poukazovali na velice dobrý vztah s [jméno]. [příjmení], která se jakožto pěstounka přechodné pěstounské péče o jejich nezletilou dceru v té době s velice dobrými výsledky starala. Žalobci přitom poukazovali nejen na dobrou přechodnou pěstounskou péči ze strany této pěstounky (např. opravdový zájem a věnování se nezletilé), nýbrž i na faktické dobré fungování vztahů mezi touto pěstounkou a žalobci v pozici rodičů nezletilé – to se projevovalo například tím, že tato pěstounka umožňovala časté a pravidelné schůzky mezi nezletilou a jejími rodiči. Důraz byl kladen na to, že pěstounská péče má pouze dočasný charakter a jejím žádoucím konečným cílem je budoucí navrácení odebraného dítěte zpět k původním rodičům. Byla zde i důvodná obava z toho, že by v případě změny dosavadní pěstounské péče z přechodné na dlouhodobou za současné změny pěstouna mohlo dojít ke zbytečnému zásahu do stabilního vývoje nezletilé a následnému omezení kontaktu mezi nezletilou a jejími rodiči (pokud dojde ke změně na dlouhodobou pěstounskou péči, bývá kontakt rodičů s nezletilým dítětem zpravidla na několik měsíců utlumen, aby si nezletilý zvykl na nové pěstouny). Zároveň žalobci poukazovali na skutečnost, že s případnými dlouhodobými pěstouny, tj. manželi [příjmení], si nerozumí, neboť [příjmení] k nim nemají přátelský a vstřícný vztah a také usilovali neúspěšně o adopci a pěstounskou péčí se snaží nikoliv naplňovat úlohu pěstounské péče, ale realizovat své adopční snahy včetně odříznutí biologických rodičů od dítěte. Bylo tak zjevné, že [příjmení] nebudou podporovat vztah nezletilé s rodiči. Žalobci poukazovali též na zprávu psycholožky [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], podle které by bylo vhodnější kvůli správnému vývoji dítěte a jeho emocionálnímu ozdravení nechat nezletilou v péči dosavadní (přechodné) pěstounské péče a k případnému návratu do péče rodičů či k předání dítěte k péči trvalých pěstounů by přistoupila až po dovršení tří let věku dítěte. V návaznosti na podané odvolání však začaly OSPOD [obec] i [obec] vyvíjet na žalobce nátlak, aby své odvolání vzali zpět. Ze strany OSPOD bylo tvrzeno, že žalobci jakožto rodiče nezletilé jí svým počínáním ubližují, když chtějí zabránit předání nezletilé do péče trvalých pěstounů, manželů [příjmení]. Žalobcům však nešlo o nic jiného než o nezletilou, o kterou dlouhodobě projevovali zájem, a to i přes skutečnosti mající původ na jejich straně, které k odebrání nezletilé původně vedly. I ve vztahu ke zprávě psycholožky [titul] [příjmení] požadovali alespoň setrvání nezletilé v péči přechodné pěstounky [jméno]. [příjmení], která poukazovala na nutnost emocionálního ozdravení nezletilé z důvodu dříve vzniklých tzv. separačních traumat. OSPOD tyto okolnosti nebral v úvahu a požadoval předání nezletilé do trvalé pěstounské péče za každou cenu. OSPOD přitom napadl i jednání dočasné pěstounky [jméno]. [příjmení], když její chování v případě nezletilé nazval„ profesionálním selháním“. OSPOD poukazoval zejména na to, že tato dočasná pěstounka umožňovala časté a déle trvající návštěvy nezletilé a žalobců, jakožto jejích rodičů (umožňovala návštěvy rodičů i nad míru stanovenou individuálním plánem ochrany dítěte). Z tohoto jednání dočasné pěstounky pak bylo dovozováno, že je bráněno úspěšnému integrování nezletilé ve vztahu k manželům [příjmení], kteří projevili zájem se o nezletilou starat v rámci trvalé pěstounské péče. Ve vztahu k profesionálnímu selhání [jméno]. [příjmení] bylo poukazováno i na skutečnost, že tato absolvovala pouze kurz pro poskytování dočasné/přechodné pěstounské péče, a měla se tak vyvarovat případnému citovému upínání se na svěřené nezletilé dítě. Z jednání OSPOD je přitom zjevné, že sám tento orgán inicioval péči [příjmení] oproti péči rodičů či přechodné pěstounky. Přechodná pěstounka i její manžel byli pracovnicí OSPOD [obec] v případě možného výslechu označeni za nekompetentní osoby. OSPOD [obec] dokonce podal dne [datum] návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla nezletilá ponechána v pěstounské péči manželů [příjmení], čím poškozoval jak nezletilou, tak žalobce. 4. V ústavní stížnosti žalobci argumentovali porušením hned několika ústavně zaručených základních práv a svobod a požadovali též odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Ve věci odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí jim Ústavní soud svým usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], vyhověl. Již v tomto usnesení Ústavní soud poukázal na možné porušení ústavně zaručených základních práv nezletilé i jejích rodičů. Následně rozhodl o věci samé shora odkazovaným nálezem a konstatoval ze strany [odvolacího soudu] [obec] porušení čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle nějž nejlepší zájem dítěte musí být předním hlediskem rozhodování, a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod chránící právo stěžovatelů na rodinný život. Z těchto důvodů napadené rozhodnutí zrušil. Ústavní soud poukázal na hned několik nedostatků rozhodnutí [odvolacího soudu] [obec], přičemž na podporu za vyhovění ústavní stížnosti se vyjádřila i opatrovnice nezletilé, veřejná ochránkyně práv. Ústavní soud přitom konstatoval i pochybení ze strany OSPOD s poukazem na jeho neoprávněnou kritiku ve vztahu k žalobcům/stěžovatelům či přechodné pěstounky a konstatoval, že jak ze strany [odvolacího soudu] [obec], tak ze strany OSPOD byl v rámci řízení chybně zohledněn nejlepší zájem nezletilého dítěte vázaného citovými vztahy na stávající prostředí, což vyplývalo i ze zprávy psychologa. Ústavní soud poukázal na to, že jakékoliv opatření státu narušující vazbu mezi rodiči a dětmi představuje zásah do ústavně zaručeného práva na rodinný život. Ústavní soud nerozporoval, že toto právo není právem absolutním a že jej lze ze zákonem stanovených důvodů omezit, ale podotkl, že musí být šetřena podstata a smysl takových omezení a tato nesmí být zneužita k jiným účelům, než pro které byla stanovena (tj. zejména ochrana nezletilého dítěte). Případný„ zásah musí být v souladu se zákonem, sledovat legitimní cíl a být nezbytný v demokratické společnosti“. K tomuto dále dodal, že„ Důvodem pro odnětí dítěte z péče rodičů nemůže být pouze skutečnost, že by dítě bylo možno umístit do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu. Nadto odnětí dítěte z péče rodičů musí být chápáno zásadně jako dočasné opatření, které bude ukončeno, jakmile to okolnosti dovolí, a veškerá opatření související s dočasnou náhradní péčí o dítě by měla být souladná s primárním cílem opětovného sloučení rodičů s dětmi.“ V rámci nálezu Ústavního soudu bylo konstatováno, že k nepřijatelnému nerespektování nejlepšího