12 C 207/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené náhrady nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka]. Popsala průběh namítaného řízení tak, že k zahájení trestního stíhání došlo dne [datum rozhodnutí], usnesením [číslo jednací], doručeného žalobkyni téhož dne, a řízení pravomocně skončilo dne [datum] (vyhlášením rozsudku odvolacího soudu), tedy bez dvou dnů po sedmi letech. Předmětem trestního řízení vedeného PČR pod [číslo jednací] a následně po podání obžaloby Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka] bylo obvinění žalobkyně pro zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle ust. § 361 odst. 1 tr. zákoníku a zločin kuplířství dle ustanovení § 189 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku. Průtahy řízení nastaly dle názoru žalobkyně v průběhu řízení před nalézacím soudem, a to zejména v době od vyhlášení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum] do doby doručení jeho písemného vyhotovení dne [datum]. Vypracování písemného odůvodnění rozsudku soudu I. stupně a jeho doručení žalobkyni tedy trvalo 1 rok a 16 dní. Následně k průtahům dle žalobkyně došlo i při předání spisu odvolacímu soudu, když tento byl odvolacímu soudu předán až [datum], tedy více než po půl roce od podání odvolání žalobkyní. Nakonec žalobkyně poukazuje na i na průběh hlavního líčení před soudem I. stupně, kde dle jejího názoru rovněž došlo k průtahům řízení, když ve věci se konala opakovaná hlavní líčení celkem 35x. Žalobkyně odkazuje na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. Cpjn 206/2010. Ke složitosti případu uvedla, že případ nebyl právně složitý. Jeho složitost byla maximálně dána množstvím spoluobviněných a velkým množstvím ve věci vyslechnutých svědků, avšak je úkolem OČTŘ a soudu, aby se i s tímto vypořádal v přiměřené době, když navíc posouzení toho, který důkaz je pro objasnění věci podstatný a který už nikoliv, je úkolem soudu. Zároveň k nejzásadnějším průtahům v řízení došlo při vypracovávání písemného vyhotovení rozsudku soudu I. stupně, což není ani nemůže být přímo úměrné složitosti případu, když již při vyhlášení rozsudku musí soudce vědět, jak rozsudek odůvodnit. Velký rozsah spisu může důvodně způsobit, že soudce nevypracuje písemné vyhotovení rozhodnutí do 30 dnů od jeho vyhlášení. Vypracování písemného vyhotovení rozsudku po více než roce je však zcela nepřiměřené. Ohledně chování poškozené uvedla, že sama žalobkyně se na celkové nepřiměřené době řízení svými procesními úkony nijak nepodílela. Ona sama nezmařila jediné hlavní líčení. S ohledem na nejzásadnější důvod průtahů v řízení – vypracování písemného vyhotovení rozsudku, toto žalobkyně ani ovlivnit nemohla. K významu předmětu řízení uvedla, že dlouhé trestní řízení působí negativně na každého obviněného, který je vystaven silnému psychickému a sociálnímu tlaku a nejinak tomu bylo i u žalobkyně. Bez ohledu na skutečnost, zda je obviněná osoba vinna či nevinna (žalobkyně se řádnými i mimořádnými opravnými prostředky snaží dosáhnout zproštění obžaloby) působí dlouhé trestní řízení velmi tíživě. Pro žalobkyni je situace o to tíživější, že trestní stíhání započalo v době, kdy byla velmi nízkého věku (20 let) a provází ji tedy téměř po celou dobu jejího produktivního života a působí na ni o to hůře, když dosud byla trestně bezúhonná. Po celou dobu trestního stíhání ji hrozil vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody, když průtahy v řízení prohlubovaly její strach z nejistého výsledku a z hrozícího trestu. Zároveň zdlouhavé trestní řízení zvýšilo i její náklady na obhajobu a ke shora uvedeným obavám se přidaly i obavy z nedostatečného materiálního zajištění po splacení všech dluhů. V neposlední řadě žalobkyně upozorňuje, že pokud by řízení probíhalo bez průtahů a řádně, tak i v případě, že by byla definitivně shledána vinnou, mohla by mít např. již splněnu zkušební dobu podmíněného odsouzení. Žalobkyně požaduje jako náhradu nemajetkové újmy zadostiučinění (zahájení řízení dne [datum] ke dni [datum]) ve výši 2x 10.000 Kč za první dva roky řízení, a 6x 20.000 Kč za následujících šest let řízení, celkem: 140.000 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka]. Ohledně průběhu žalobkyní napadeného řízení žalovaná uvedla, že neměla k dispozici uvedený spis a poznatky má pouze z tvrzení uváděných žalobkyní, ta však nemůže učinit nespornými. Z dostupného šetření žalovaná učinila následující poznatky. Předmětem posuzovaného řízení je trestní stíhání žalobkyně pro pro zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle ust. § 361 odst. 1 tr. zákoníku a zločin kuplířství dle ustanovení § 189 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku. Řízení se vyznačuje vysokým stupněm skutkové, právní a procesní složitosti. Trestní věc byla vedena celkem proti 15 obžalovaným, věc je rozsáhlá, ke dni vyhotovení rozsudku soudu I. stupně čítal spis [číslo] stran. Ve věci bylo 4 prováděno mimořádně podrobné dokazování, bylo konáno 32 hlavních líčení, kdy na všech bylo prováděno dokazování s výjimkou 2, která byla odročena. Rozsudek (čítá 126 stran) byl vyhlášen dne [datum]. V době od [datum] do [datum] byla předsedkyně senátu v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Lhůta k vyhotovení písemného odůvodnění rozsudku byla řádně prodloužena. Následovalo komplikované rozesílání rozsudku, některým obžalovaným se nedařilo rozsudek doručit. Poslední zdůvodnění odvolání bylo soudu doručeno dne [datum]. Předkládací zpráva byla vyhotovena dne [datum], spis byl doručen odvolacímu soudu dne [datum] O odvolání obžalovaných bylo rozhodnuto dne [datum]. Opětovně komplikované doručování rozhodnutí Městského soudu v Praze odsouzeným, poslednímu z nich doručeno [datum]. V mezidobí podáno dovolání odsouzenou žalobkyní. Ve věci je tedy rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. V postupu soudu či OČTŘ nelze shledat zásadní období nečinnosti, délka ovlivněna zejména počtem obžalovaných a složitostí věci, proto ji lze hodnotit jako přiměřenou okolnostem. Žalovaná současně uvádí, že je toho názoru, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobce požaduje, je zcela nepřiměřená jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, a to obzvláště s přihlédnutím k okolnostem řízení tak, jak jsou popsány výše. Vznik nemajetkové újmy dále snižuje skutečnost, že žalobkyně byla za své závažné protiprávní jednání pravomocně odsouzena, tudíž je to ona, kdo zapříčinil zahájení posuzovaného trestního řízení. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] tak, že dne [datum] bylo vydáno usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zahájení trestního stíhání obviněných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] pro zvlášť závažný zločin, účast na organizované zločinecké skupině, dle ustanovení § 361 odst. 1 trest. zákoníku a pro zločin kuplířství dle ustanovení § 181 odst. 1, odst. 2 písm a), písm. b) trest. zákoníku. Dne [datum] Policie České republiky zasílá Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] ve smyslu § 167 odst. 2 trestního řádu, s tím že vyšetřování bude pokračovat do [datum]. Dne [datum] požádal obviněný [jméno] [příjmení] o ustanovení obhájce. Dne [datum] podává obviněný [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání, kterou odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] podává obviněná [jméno] [příjmení] žádost, aby byl vyrozumíván o všech vyšetřovacích úkonech této trestní věci. Dne [datum] podává obviněná [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhán, kterou odůvodnila dne [datum]. Dne [datum] usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 byl obviněnému [jméno] [příjmení] ustanoven obhájce. Dne [datum] podává obviněný [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení Policie ČR o