12 C 47/2022-96 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 62 T 73/2016 a Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 6 To 78/2021 a požadoval poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle §31a zák.č. 82/1998 Sb. za délku a průtahy celého řízení ve výši 330 000 Kč a za účelně vynaložené náklady spojené s právním zastupováním v celkové výši 71 277 Kč, když trestní řízení trvalo více jak 66 měsíců. Vzhledem k tomu, že žalovaná následně žalobci uhradila částku 59 774 Kč, vzal žalobce v tomto rozsahu žalobu zpět a žalobce požaduje uhradit částku ve výši 341 503 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 62 T 73/2016. Celková délka trestního stíhání žadatele činila 5 let a 6 měsíců. Řízení proběhlo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval ve věci jednou a odvolací soud rovněž jednou. Přípravné řízené od sdělení obvinění trvalo 9 měsíců, řízení před soudy trvalo 4 roky a 8 měsíců. V řízení nebyly nedůvodné průtahy ze strany soudů, ani u orgánů činných v trestním řízení. Celé řízení lze hodnotit jako složitější, zejména po skutkové stránce. Jednalo se o poměrně složitou trestní věc daňového charakteru. Důkazní situace byla postavena především na svědeckých výpovědích, přičemž obhajoba navrhovala výslech desítek svědků, z nichž řadu se soudu ani nepodařilo dohledat, neboť šlo o stavební dělníky bez smlouvy vyplácené v hotovosti. Žadatel se na délce řízení zčásti podílel. Třikrát bylo hl. líčení odročeno k žádosti obhájce žadatele pro kolizi, nebo pracovní neschopnost. K délce řízení žadatel přispěl i tím, že před konáním hl. líčení v roce 2018 nesouhlasil se změnou v obsazení senátu, pročež muselo být hl. líčení odročeno. S ohledem na výše uvedené žalovaná zhodnotila délku trestního řízení jako přiměřenou. Nárok na náhradu nemajetkové újmy tak žalovaná neuznává. K nároku na náhradu škody ve formě vynaložených nákladů obhajoby uvádí žalovaná následující. Žalovaná shledala důvodnou náhradu nákladů obhajoby pouze do výše 59 774 Kč. Po provedeném šetření a nahlédnutí do trestního spisu bylo žalovanou ověřeno, že žalobcem účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby odměny v souladu s jeho obsahem s následující výjimkou, když byl neuznán úkon účast na hl. líčení dne [datum] – v líčení nedošlo k žádnému projednávání věci, neboť vzhledem k nepřítomnosti všech předvolaných svědků hned bylo odročeno za účelem jejich opětovného předvolání - uznáno jako náhrada za promeškaný čas za účast na jednání, které bylo odročeno bez projednání ve výši půl úkonu, tj. 1 150 Kč (§ 14/2 advokátního tarifu). 3. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení a soud jej má za prokázaný ze spisu Okresního soudu v [obec] pod sp. zn. 62 T 73/2016 tak, že dne [datum] policejní orgán vydal usnesení o zahájení trestního stíhání čj.: KRPU – [číslo] vůči [jméno] [příjmení] [datum narození]. Dne [datum] obviněný podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] obviněný podal odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] státní zastupitelství zamítlo stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] byl proveden výslech obviněného. Ve dnech [datum], [datum], [datum] byli vyslechnuti svědci. Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byli vyslechnuti další svědci. Dne [datum] byla podána žádost pr. zástupce obviněného o přesunutí termínu prostudování spisu. Dne [datum] došlo k prostudování spisu obviněným, který podal i návrhy na doplnění vyšetřování. Dne [datum] byly odmítnuty návrhy na doplnění vyšetřování. Dne [datum] byla podána závěrečná zpráva s návrhem na podání obžaloby. Dne [datum] byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Dne [datum] soud požádal o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení, prodlouženo do [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] obhájce obžalovaného požádal o odročení hlavního líčení z důvodu kolize, odročeno na [datum]. Dne [datum] hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, odročeno na [datum]. Dne [datum] soud vydal usnesení o přiznání svědečného. Dne [datum] bylo jednání přeloženo na [datum]. Dne [datum] soud zaslal žádost n a P ČR o doručení písemnosti. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, pro nesouhlas obžalovaného se změnou v obsazení senátu odročeno na [datum]. Dne [datum] obhájce obžalovaného požádal o odročení hlavního líčení z důvodu nemoci. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] nařízené jednání zrušeno z důvodu nepřítomnosti přísedící. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost obhájce obžalovaného o odročení hlavního líčení z důvodu kolize. Dne [datum] hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, odročeno na neurčito. Dne [datum] soud se dotázal státní zástupkyně a obžalovaného, zda souhlasí se čtením protokolu o výslechu svědka, který se skrývá a je na něj vydán evropský zatýkací rozkaz. Dne [datum] doručen souhlas státní zástupkyně se čtením protokolu o výslechu svědka. Dne [datum] doručen souhlas obžalovaného se čtením protokolu o výslechu svědka. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] doručena omluva přísedící, hlavní líčení přenařízeno na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, nedostavila se přísedící, odročeno na neurčito. Dne [datum] nařízeno hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, vyhlášen rozsudek čj.: 62 T 73/2016-1038, kterým byl žalobce ([jméno] Okruta) obžaloby zprošten. Dne [datum] bylo podáno odvolání státní zástupkyní. Dne [datum] bylo doručeno odůvodnění odvolání státní zástupkyně. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] bylo doručeno zpětvzetí odvolání. Dne [datum] odvolací soud zastavil odvolací řízení usnesením čj: 6 To 78/2021. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Mezi účastníky byla nesporná výše i důvod požadované náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení ve výši 71 277Kč. 5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nes