12 C 72/2020-141 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 160 000Kč s odůvodněním, že Okresního soud v Chomutově bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] se jako žalobce domáhal vydání nemovitosti. Řízení bylo přerušeno do skončení řízení vedeného u Okresního soud v Chomutově sp. zn. [spisová značka] jednání proběhlo až dne [datum], na něm byl schválen smír. Namítané řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, za níž žalobce požaduje odškodnit částkou 160 000 Kč. Žalobce se původně domáhal také náhrady škody ve výši 2 066 879,18 Kč a částky 1 206 791,14 Kč, ohledně požadavku na náhradu škody z důvodu zpětvzetí žaloby a z důvodu nezaplacení soudního poplatku soud řízení zastavil. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 180 000 Kč, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod spis.zn.: [spisová značka]. Žádost žalobce nebyla žalovanou věcně projednána, neboť tato neměla k dispozici příslušný spis Okresního soudu v Chomutově pod spis.zn.: [spisová značka]. Z dostupných informací, které má žalovaná k dispozici, bylo touto zjištěno, že napadené řízení vedené u Okresního soudu v Chomutově pod spis.zn.: [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] doručením žaloby o vydání nemovitosti. Dne [datum] bylo řízení přerušeno, dne [datum] bylo v řízení pokračováno. Dne [datum] a [datum] byla konána ústní jednání. Dne [datum] byl schválen smír mezi účastníky, rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne. Celková délka řízení činila bezmála 10 let, věc byla vedena na I. stupni soudní soustavy, dle tvrzení žalobce tento vystupoval v předmětném řízení v procesním postavení žalovaného. Počátek řízení ve vztahu k žalobci je tedy nutno stanovit ke dni, kdy se tento dozvěděl o probíhajícím řízení. V tomto směru odkazuje žalovaná na ustálenou judikaturu ESLP, z níž lze dovodit, že i žalovaný v civilním procesu nemůže negativně vnímat délku řízení, když o něm neví a není tak vystaven nejistotě o osudu svých civilních práv a závazků. Z přehledu procesních úkonů vyplývá, že řízení bylo přerušeno od roku 2014 do roku 2019, dle tvrzení žalobce v průběhu řízení probíhalo dědické řízení vedené u téhož soudu pod spis.zn.: [spisová značka]. Věc byla tedy zjevně zatížena procesní složitostí. Význam řízení pro žalobce je možno dle názoru žalované hodnotit jako standardní, neboť dle ustálené judikatury ESLP je automaticky přikládán zvýšený význam věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu nebo řízením ve věcech náhrady škody na životě či na zdraví. V dané věci se jednalo o žalobu o vydání nemovitosti, kdy řízení bylo pravomocně skončeno smírem mezi účastníky. S ohledem na všechny shora uvedené okolnosti byla celková délka řízení shledána jako přiměřená. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu, vedeného Okresního soudu v Chomutově sp. zn. [spisová značka] tak, že uvedenému soudu byla doručena žaloba zdejšího žalobce proti žalovanému synovi na vydání nemovitosti a zaplacení nákladů řízení, kdy se žalobce domáhal vydání nemovitosti v návaznosti na odstoupení od kupní smlouvy. Usnesením z [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacen [datum]. Usnesením z [datum] OS vyzval žalovaného k vyjádření se k žalobě. Podáním ze dne [datum] se k žalobě vyjádřil žalovaný. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] informoval právní zástupce původního žalobce [příjmení] o tom, že žalovaný zemřel na následky nehody. Následně je ve spise záznam o vedení dědického řízení pod sp.zn. [spisová značka] v návaznosti na úmrtí žalovaného. Usnesením z [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno a řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení dědického řízení, vedeného u OS pod sp.zn. [spisová značka]. Následně OS pravidelně ověřoval stav dědického řízení. Usnesením z [datum] OS v dědickém řízení rozhodl o obvyklé ceně majetku zesnulého žalovaného, a rozhodl o přechodu majetku a dluhu. Usnesením z [datum] OS rozhodl o pokračování v řízení s [jméno] [příjmení] coby právní nástupkyní původního žalovaného. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] právní zástupkyně žalované požádala o odročení jednání. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo první jednání ve věci, během něhož byl schválen smír. Dle doložky nabylo usnesení o schválení soudního smíru právní moci [datum], kdy bylo řízení pravomocně skončeno. 4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu, vedeného u Okresního soudu v Chomutově sp. zn. [spisová značka] tak, že dne dne [datum] byl soudu doručený úmrtní list [celé jméno žalobce], [datum narození]. Dne [číslo] bylo zahájeno řízení o pozůstalosti. V průběhu března 2014 soud zjišťuje stav dědictví. Dne [datum] proběhlo předběžné šetření. V průběhu 6/ 2014 až 2018 jsou zjišťování věřitelé zesnulého a jeho majetek, nicméně značně nekoncentrovaně. Dne [datum] proběhlo jednání předsoudním komisařem. [jméno] [příjmení] jako jediná dědička dědictví neodmítla. Byl předložen znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] na ocenění nemovitosti a dále znalecké posudky ocenění vozidel. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] soud rozhodl o dědictví. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] proběhlo další jednání kde došlo k odmítnutí dědictví dalšími účastníky.na jednání dne [datum] došlo ke schválení usnesení o rozvrhu dědictví. Usnesení Okresního soudu v Chomutově čj. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum]. 5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnut