15 C 21/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], které bylo vůči žalobcům zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum] pro přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201odst. 1 písm. a), písm. d), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] bylo konečné odvolání projednáno v rámci veřejného zasedání, které se konalo u Městského soudu v Praze. V konečné fázi následovalo vyhlášení usnesení, kterým byli oba žalobci zproštěni obžaloby z důvodu uvedeném v §226 písm. b) trestního řádu, tj. že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Tímto bylo trestní stíhání žalobců pravomocně skončeno. Žalobci jsou toho názoru, že jim vznikla nemajetková újma v důsledku nesprávného úředního postupu, a proto jim má být poskytnuto přiměřené zadostiučinění v penězích. Ohledně parametrů § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb., žalobci uvedli, že v dané věci se nejednalo o skutkově ani právně složitou kauzu. Žalobcům byl kladen za vinu přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201odst. 1 písm. a), písm. d), odst. 3 písm.b) trestního zákoníku. Nejednalo se tedy např. o hospodářské trestné činy včetně daňových, korupce apod., kde je z povahy věci potřeba rozsáhlejšího dokazování. V řízení rovněž nebyl větší počet obviněných. K protiprávnímu jednání mělo docházet de facto na jednom místě, tedy ani v tomto směru nic nesvědčí o složitosti případu. O tom, že se nejednalo o skutkově ani právně složitou kauzu svědčí už jen samotný důvod, pro který Městský soud v Praze vynesl zprošťující rozsudek, neboť oba žalobci byli zproštěni obžaloby z důvodu dle §226 písm. b) trestního řádu, tj. protože v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Odvolací soud uzavřel, že použití norem trestního práva bylo v dané věci od počátku naprosto nepřiléhavé, neboť absentuje potřebná míra společenské škodlivosti. Dále uvedl, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídal běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Současně odvolací soud konstatoval, že civilněprávní ochrana byla vdaném případě zcela dostačující a aplikaci trestněprávních norem označil za zcela přepjatou. Konečně uvedl také, že skutek není ani přestupkem. Co se týče chování žalobců během trestního stíhání, tak tito nijak nepřispěli k prodloužení doby řízení. Ohledně významu trestního řízení pro žalobce se uvádí, že toto je značně ovlivňovalo ve všech sférách jejich životů a téměř jim zničilo rodinu. Po celou dobu trestního řízení byli žalobci vystaveni permanentnímu stresu. Obavy žalobců se týkaly zejména dalšího osudu jejich nezletilého syna (t.č. poškozeného v trestním řízení) jakož i případných trestních postihů, které s ohledem na zákonnou trestní sazbu nebyly nevýznamné. Vše bylo umocněno skutečností, že souběžně bylo u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka] vedeno civilní řízení o umístění nezletilého syna žalobců do ústavní výchovy. OSPOD žalobcům v důsledku trestního řízení opakovaně a dlouhodobě zasahoval do soukromí. Svého nezletilého syna nechtěli za každou cenu ztratit, což se povedlo jen částečně, neboť nezletilý byl na dobu6-ti měsíců umístěn do Zařízení fondu ohrožených dětí–Klokánek. Po celou dobu trestního řízení na žalobce bylo pohlíženo nejméně jako na nezodpovědné rodiče. Současně jsou přesvědčeni, že probíhající trestní řízení bylo hlavním důvodem, proč na ně OSPOD nahlížel jako na nezodpovědné rodiče, alkoholiky a narkomany, co se jen hádají, pořádají večírek za večírkem, pořádají sexuální orgie, u kterých je nezletilý syn přítomen. Žalobci opakovaně žádali o zrušení předběžného opatření, na základě kterého byl jejich nezletilý syn umístěn do Klokánku, ale tomuto nebylo vyhověno, a to zejm. s odkazem na probíhající trestní řízení, na které OSPOD ve svých návrzích na prodloužení předběžného opatření opakovaně poukazoval. Žalobci bydlí v lokalitě řadových domů, kde žijí převážně starousedlíci, a kde žalobkyně žila od dětství. V důsledku trestního řízení jakož i civilního řízení, navštěvovaly opakovaně pracovnice OSPOD sousedy žalobců, kterým jim prakticky podsouvaly neprokázané skutečnosti, na něž byly později někteří z nich jako svědci dotazováni orgány činnými v trestním řízení. Žalobci byli v době předcházející trestnímu řízení velmi společenští lidé, avšak již od konce roku 2018 (v návaznosti na událost ze dne [datum]) byli nuceni přerušit kontakt se všemi přáteli, protože pravdu o tom, co toho času prožívali nemohli nikomu z pochopitelných důvodů sdělit. Oba se styděli za to, že je proti nim vedeno trestní řízení a také za to, že jejich nezletilý syn skončil v Klokánku. Z žalobců se stali de facto samotáři, kteří nikam nechodí a jsou zcela izolovaní od přátel a dalších členů rodiny. Žalobce byl v době předcházející trestnímu řízení vrcholovým trenérem mládežnických fotbalových oddílů (např. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). K této činnosti měl rovněž požadovanou licenci. Zajišťoval pro své hráče také zahraniční turnaje v Německu, Francii, Portugalsku. Trénování mladých fotbalistů bylo jednou z jeho hlavních životních náplní. O tuto radost však bohužel důsledku trestního řízení přišel, neboť měl obavy, že pokud by se zjistilo, že trénuje malé chlapce fotbal, jezdí s nimi na zahraniční turnaje a má za ně veškerou odpovědnost a současně je trestně stíhaný pro trestný čin ohrožování výchovy dítěte, mohl by být kompromitován, neboť tato skutečnost bys e velmi rychle šířila mezi komunitou„ fotbalových rodičů a dětí“. V době, kdy byl nezletilý syn umístěn do Klokánku a proti podatelům zahájeno trestní stíhání, byl žalobce nucen odmítnout nabídku na pozici asistenta trenéra u staršího dorostu ve Spartě [obec], což by pro něj byl další významný kariérní postup. Všechny tyto aktivity byl žalobce z důvodu výše uvedených nucen ukončit. Na uvedeném nemůže nic změnit ani zprošťující rozsudek, neboť nyní již není možné se vrátit na stejnou úroveň. Žalobci bude 56 let. K obnovení potřebné licence a trenérských studií by byly třeba nejméně další 2 roky. Žalobce ztratil potřebnou praxi. Trenérské pozice jsou navíc již obsazeny trenéry mladších generací. Další oblast života, která byla v životech žalobců nenávratně trestním řízením zasažena je vztah s jejich dcerou [jméno] [příjmení]. Dcera s žalobci sice již asi 10 let nežije, avšak vzájemné vztahy byly naprosto nadstandardní. Žalobci s dcerou trávili společné dovolené, Vánoce. Dcera také pomáhala s hlídáním nezletilého syna a pravidelně žalobce navštěvovala. Od okamžiku kdy byla poprvé předvolána na OSPOD a následně k podání vysvětlení na Policii ČR s žalobci zcela přerušila kontakt. Jediným kontaktem byla zpráva, v níž uvedla, zda se nebláznili s tím, že na OSPOD a Policii ČR slyšela příšerné informace. Poté přestala odepisovat na zprávy. Při setkání u soudu u příležitosti její svědecké výpovědi je ani nepozdravila. S tímto koresponduje mj. také to, že ve věci s ohledem na rodinný vztah k žalobcům nevyužila svého práva k věci nevypovídat. V rámci dokazování ve vztahu k žalobkyni bylo prolomeno lékařské tajemství. Žalobkyně vyslovila nesouhlas s přístupem do její lékařské dokumentace, avšak ten byl následně nahrazen opatřením soudu. Nezákonnost tohoto postupu byla namítána v rámci obhajoby, avšak podstatné je to, že do spisového materiálu„ unikla“ kompletní lékařská dokumentace žalobkyně. Dalším dopadem výše uvedeného je i to, že žalobkyně zcela ztratila jakoukoliv důvěru k systému, lékařskému tajemství a důvěře mezi psychiatrem a jeho pacientem. Přestala k psychiatrovi docházet, odmítá vyhledat jiného psychiatra a snaží se své problémy řešit sama. Trestní řízení narušilo i vztah žalobců s nezletilým synem. 2. Žalovaná shrnula vývoj řízení vedeného Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobci u ní přípisem, doručeným žalované dne [datum], uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslili pro každého ze žalobců ve výši 25 000 Kč. Celková délka posuzovaného řízení činila cca 2 roky a 9 měsíců. V dané věci probíhalo přípravné řízení, v jehož rámci byl proveden výslech obviněných a svědků, v trestním řízení bylo získáno a vyhodnoceno množství důkazů nezbytných pro posouzení této trestní věci. Následně bylo rozhodováno soudem prvního stupně třikrát a odvolacím soudem dvakrát. V pravomocném zprošťujícím rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je navíc uvedeno, že na délku řízení měl vliv i neaktivní postoj žalobců. Délku řízení pak ovlivnila i pandemie nemoci Covid-19. S poukazem na uvedená zjištění vyhodnotila žalovaná celkovou délku řízení (které trvalo 2 roky a 9 měsíců) jako přiměřenou ve vztahu ke konkrétním okolnostem projednávané věci. K nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedošlo, a z tohoto důvodu považu