15 C 24/2023-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady škody s odůvodněním, že žalobce byl povinným v exekučním řízení vedeným u Mgr. [jméno] [jméno], soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha západ, pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce shledává nesprávný úřední postup v neoznámení ukončení exekuce exekutorem katastrálnímu úřadu v době přiměřené. Krajským soudem v Hradci Králové bylo vydáno usnesení č. j. [číslo jednací], kde bylo rozhodnuto o potvrzení usnesení o zastavení exekuce. Pohledávka v mezidobí byla splněna. Po vymožení dlužné částky, respektive provedení exekuce bylo exekuční řízení skončeno dne [datum]. Exekutor měl dle ustanovení § 46 odst. 8 exekučního řádu neprodleně oznámit skončení exekuce tak, aby byly minimalizovány nepříznivé následky již skončeného exekučního řízení. Informace o vedení exekučního řízení v katastru nemovitostí však byly vymazány z katastru nemovitostí až [datum], tedy dva roky po ukončení exekuce. Žalobce uvedenou lhůtu považuje za nesprávný úřední postup. Žalobce uvádí, že protiprávní stav shora uvedeným způsobem zanikl až [datum]. Žalobce požaduje žalobou škodu s odůvodněním, že mu vznikla ve výši 700 000 Kč jako skutečná škoda, která vznikla tím, že žalobce nemohl prodat svoji nemovitost, kterou chtěl v předmětnou dobu prodat v situaci, kdy měl dohodnutou s kupujícím cenu ve výši 2 000 000 Kč. Prodej nemovité věci nebyl umožněn z důvodu, že soudní exekutor jednal v rozporu s exekučním řádem. Tržní hodnota nemovité věci je 1 300 000 Kč, žalobce požaduje rozdíl těchto dvou částek, tedy rozdíl ve výši 700 000 Kč. Dále požaduje částku 1 000 000 Kč jako skutečnou škodu, která vznikla tím, že žalobce nemohl realizovat zakázky a nemohl si vzít úvěr za tehdy výhodných podmínek. A dále částku 300 000 Kč jako škodu na přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, majetkový skutečný zásah do důstojnosti žalobce, jeho vážnosti a cti a soukromí a skutečná škoda, kdy k tomuto žalobce uváděl, že byl osobou politicky činnou, když koncem roku 2013 založil Jičínský demokratický klub, v roce 2018 za tuto stranu kandidoval do zastupitelstva města Jičín. V rámci předvolební kampaně musel jako osoba politicky činná čelit dotazům ohledně vedeného exekučního řízení. V říjnu roku 2018 byla exekuce na jeho osobu již skončena, ve veřejném seznamu však stále byly informace o exekučním řízení uvedené. Žalobce byl zvolen jako člen zastupitelstva, i tak se po dobu dvou let od skončení exekučního řízení musel neustále hájit, když z veřejného seznamu bylo jeho politickým oponentům zřejmé, že je na jeho osobu vedeno exekuční řízení a čas od času mu to bylo připomenuto. 2. Žalovaná uvedla, že nárok u žalované byl uplatněný dne [datum], jednalo se však o nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 612 160 Kč. Dne [datum] žalovaná nárok na náhradu nemajetkové újmy projednala a žalobě nevyhověla. Dále uvedla, že co se týká požadavku žalobce uplatněného touto žalobou, tedy na náhradu škody ve výši 2 000 000 Kč, nejsou zde dostatečná tvrzení pro to, aby se konkrétně mohla k vzniku škody a příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem vyjádřit. Dále uvádí, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že poznámka o zahájení exekuce byla v katastru nemovitostí ještě 2 roky po skončení, exekuce byla skončena [datum], oznámení o skončení exekuce bylo doručeno dne [datum] a katastru nemovitostí [datum]. Exekuce byla oficiálně skončena až v dubnu 2019. Výzva z poznámky o zahájení exekuce se nečiní v okamžiku splacení dlužné částky, avšak až v okamžiku nabytí právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce, viz § 46 odst. 6 věta třetí, právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Právní moci nabylo rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] až ke dni [datum rozhodnutí]. K uvedenému nároku na náhradu škody vznesla námitku promlčení. 3. Soud má za prokázané z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum], že se žalobce vůči žalované domáhal pouze náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody ve výši 2 700 000 Kč, kdy částka 700 000 Kč, tedy požadavek na náhradu škody v rozdílu mezi cenou, za kterou bylo možné nemovitost prodat, a faktickou cenou nemovitostí, a dále částku 2 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy. 4. Dle ust. § 32 odst. 1,2,3 zák. 82/1998 Sb. 1/Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. 2/Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. 3/ Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 5. Dle ust. § 35 zák. 82/1998 Sb., Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 6. Soud se zabýval se námitkou promlčení. Žaloba se stává ze 3 požadavků žalobce, a to jednak na náhradu škody ve výši 700 000 Kč a 1 000 000 Kč, kdy však částka 700 000 Kč byla jako jediná uplatněná v požadavku na náhradu nemajetkové újmy. Co se týká částky 1 000 000 Kč, tato ze strany žalobce v rámci předběžného uplatnění nároku uplatněná nebyla. Co se týká běhu promlčecích dob, zde soud uvádí, že dochází k přerušení běhu promlčecí lhůty v době uplatnění nároků u žalované, v tomto směru však pouze u nároku na náhradu škody ve výši 700 000 Kč a ve výši 300 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy. Co se týká částky 1 000 000 Kč jako skutečné škody, která vznikla tím, že žalobce nemohl realizovat zakázky a nemohl si vzít půjčku a úvěr za výhodných podmínek, soud uvádí, že v rámci předžalobního uplatnění nároku toto uplatněno u žalované nebylo. Promlčecí doba k tomuto nároku se staví až ke dni [datum], tedy od doby uplatnění žaloby. 7. Žalobce sám v žalobě uvádí, že protiprávní stav zanikl až ke dni [datum] a od té doby se počítají veškeré lhůty. Co se tedy týká požadavku na náhradu škody ve výši 1 000 000 Kč, zde soud shledal vznesenou námitku promlčení bez dalšího důvodnou, nárok byl uplatněný teprve žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum]. I v případě běhu tříleté promlčecí doby tak poslední den k možnému řádnému uplatnění nároku skončil dne [datum]. Nárok na náhradu škody ve výši 1 000 000 Kč, uplatněný kvalifikovaně teprve žalobou v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], byl tedy ke dni [datum]. 8. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy, tato byla požadována v rámci předžalobního uplatnění nároku ve výši 2 000 000 Kč, nově v žalobě je tato odkazována jako částka 300 000 Kč s odkazem na ustanovení § 2956 občanského zákoníku, kdy dle tohoto paragrafu, vznikla-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil, jako nemajetkovou újmu, odčiní i způsobené duševní útrapy. K tomuto soud uvádí, že nesprávně je použita právní úprava občanského zákoníku, zákon 82/98 Sb. je speciální k právní úpravě občanského zákoníku 82/2012 Sb. V tomto směru tedy žalobce může požadovat pouze náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč dle ustanovení § 13 a § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. V tomto směru je promlčecí doba šestiměsíční od doby, kdy se žalobce dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, a je možné stavět běh promlčecí doby po dobu šesti měsíců v rámci uplatnění nároku u žalované. Proto, aby nedošlo k marnému uplynutí promlčecí doby, tak musí být podána žaloba v době 12 měsíců od doby, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě fakticky dozvěděl. Pakliže žalobce sám odkazuje, že nemajetková újma mu začala běžet ode dne [datum], při připočítání jednoho roku i se započtením šestiměsíční doby, po kterou bylo přerušeno běh promlčecí lhůty při uplatnění u ministerstva spravedlnosti došlo k marnému průběhu nebo uběhnutí této promlčecí doby opět ke dni [datum]. Žaloba však byla podána až [datum] a i v tomto směru soud shledal vznesenou námitku promlčení jako důvodnou. 9. Posledním nárokem byl požadavek žalobce na náhradu částky 700 000 Kč jako skutečné škody, která žalobci vznikla tím, že nemohl prodat svoji nemovitost, kterou prodat chtěl. V tomto směru opět soud odkazuje na obecnou úpravu běhu promlčecí doby, a to tak, že tato začíná běžet od okamžiku, kdy se žalobce dozví o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni zodpovídá. Pa