15 C 75/2022-158 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 22 058,15 Kč, kdy k výzvě soudu rozvedla původní stručnou žalobu tak, že žalobkyně se domáhá částky 17 910,85 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Požadovaná částka se skládá ze zaplacených záloh žalobkyní za služby za období roku 2019 a 2020, po odečtení skutečně zaplacených služeb pronajímatelem za teplou vodu a služby za období roku 2019 a 2020 a za zemní plyn za období od 4/ 2019 až 4/ 2020. Za rok 2019 vyúčtování činí částku 46 772 Kč + 2 017,93 Kč, (za reklamu), celkem částku 48 789,93 Kč a od této částky žalobkyně odečetla jí zaplacených 60 000 Kč za zálohy a dospěla k částce 11 210,07 Kč, která je bezdůvodným obohacením na straně žalované. Stejně tak za rok 2020, kdy faktická cena služeb je 35 990 Kč a částka 2 325,37 Kč (za reklamu) plus částka 14 983 Kč, což dohromady dává částku 53 299,27 Kč představující cenu poskytnutých služeb. Při odečtení této částky od částky 60 000 Kč, která představuje zaplacené zálohy na služby se jedná právě o výše uvedené bezdůvodné obohacení ve výši 6 700,78 Kč. Žalobkyně popsala vývoj jejich vzájemného vztahu mezi žalobkyní a žalovanou tak, že ten se řídil nejprve podnájemní smlouvou ze dne [datum] pro období od [datum] do [datum] a předchozí smlouva byla uzavřena dne [datum] a vztah se řídil touto smlouvou od [datum] do [datum]. Existovala ještě původní smlouva z roku 2013. Na počátku byla zaplacena kauce s prvním nájmem, a to dne [datum] ve výši 20 000 Kč, kdy 10 000 Kč byl nájem a částka 10 000 Kč byla kauce, toto je doloženo pokladním dokladem od banky. Z nájemní smlouvy se podává, že nájem a služby byl ve výši 10 000 Kč a první platba 20 000 Kč v sobě zahrnovala i složenou kauci, když měla být nájemkyni vrácena při skončení nájemního vztahu v roce 2021, což se nestalo. Z této částky nyní požaduje žalobkyně částku 4 147,30 Kč. Následně pak u jednání soudu dne [datum] právní zástupce žalobkyně vznesl i námitky promlčení nároků žalované. 2. Žalovaná žalobu odmítla zejména v tom směru, že, co se týká samotné kauce, z předloženého dokladu od banky vyplývá, že částka 20 000 Kč dne [datum] byla zaslána na účet třetí osoby, a to majitele bytu Mgr. [jméno] [příjmení], nikoliv na účet žalované a osobou odlišnou od žalobkyně. Nájemné bylo ve výši 20 000 Kč, na dokladu je uvedeno nájem [celé jméno žalobkyně], jedná se o úhradu nájemného za rok 2009, nikoliv úhradu jakékoliv kauce, a navíc v roce 2009 žalobkyně se žalovanou v žádném smluvním vztahu nebyla. K uvedeným zálohám a vyúčtování uvedla, že veškeré částky záloh byly proúčtovány na faktickou spotřebu spojenou s podnájmem bytu, a naopak byly fakticky placeny za služby částky vyšší, než jaké byly zaplaceny zálohami ze strany žalobkyně. Za služby kromě tepla, vody a zemního plynu hradila žalovaná také náklady za dodávku elektrické energie, náklady za služby za užívání společných prostor, příspěvek na správu domu. Ve stejném rozsahu služby byla povinna platit i žalobkyně, k tomu článek V. odst. 5.1 podnájemní smlouvy. Žalobkyně užívala bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa] [část obce], a to právě na základě podnájemních smluv od [datum] do [datum]. I po této době žalobkyně předmětný byt i nadále užívala až do [datum], kdy byt svévolně opustila, aniž by jej však předala zpět do rukou žalované nebo vlastníkovi předmětného bytu. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně na nájemném uhradila celkem 328 278 Kč, od [datum] do [datum] částku 118 600 Kč, a za období od [datum] do [datum] částku 141 400 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 68 278 Kč. Na zálohách na služby spojené s užíváním bytu za uvedené období bylo uhrazeno za období od [datum] do [datum] částka 20 000 Kč, od [datum] do [datum] částka 60 000 Kč a za období od [datum] do [datum] částka 57 000 Kč, od [datum] do [datum] částka 4 000 Kč. Co se týká vyúčtování SVJ za období od [datum] do [datum], měla být zaplacena částka ve výši 65 310,97 Kč, od [datum] do [datum] na službách částka 70 863,10 Kč, atd. Žalobkyni naopak za rok 2019 vznikl nedoplatek na službách ve výši 5 310,97 Kč a za rok 2020 nedoplatek ve výši 13 863,51 Kč. Dále ještě uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, žalovaná pohledávky za další roky i pohledávky ve výši nedoplatků uplatňuje k započtení, respektive jako obranu proti návrhu. 3. Mezi účastníky bylo nesporné a soud má za prokázané ze smlouvy o podnájmu bytu, že dne [datum] mezi [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobkyně] byla sepsána smlouva o podnájmu bytu, jejímž předmětem byl podnájem bytu bytové jednotky [číslo] která se nachází ve čtvrtém nadzemním podlaží v budově [adresa] v Argentinské ulici [číslo]. K tomuto byl přiložen i písemný souhlas pronajímatele s podnájmem bytu. Doba podnájmu byla stanovena od [datum] do [datum] a cena byla stanovena tak, že nájemné činí 10 000 Kč měsíčně a částka 5 000 Kč jako úhrada plnění poskytovaných s užíváním bytu, jako je dodávka elektřiny, plynu, vodného, stočného, úklid, výtah, fond oprav a odvoz odpadků. Celkem 15 000 Kč měsíčně. 4. Dále má soud za prokázané, že uvedená smlouva byla prodloužena další smlouvou o podnájmu ze dne [datum], kdy byla zvednuta částka nájemného, nicméně částka týkající se u záloh na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu zůstala ve výši 5 000 Kč. 5. Soud má za prokázané z jednotlivých vyúčtování předložených ze strany správcovské [právnická osoba]. spol. s r. o. za rok 2019, že faktická výše částky požadovaná za služby spojené s užíváním bytu, byla právě od [datum] do [datum] v celkové výši 44 008,37 Kč. V přehledu vyúčtování je požadována k zaplacení částka 35 990 Kč, kdy zde totiž není přičtena z celkových nákladů částka 5 534 Kč, která představovala přeplatek z vyúčtování roku 2018 a dále částka 2 325,37 Kč, kdy o tuto částku byla ponížena celková částka, která má být fakticky zaplacena na uvedené služby, neboť se jedná o příjem společenství vlastníků jednotek z reklamy. Obdobně má soud za prokázanou výši fakticky spotřebovaných služeb jednak SVJ, jednak cenu spotřebovaného plynu i cenu spotřebované elektřiny za rok 2020, taktéž z vyúčtování přeloženého J. N. [příjmení] spol. s r. o. od zaúčtovací období od [datum] do [datum] v celkové výši 46 772 Kč, kdy k této částce je nutné připočíst částku 2 017,93 Kč, která je od původní částky odečtena jako příjem z pronájmu SVJ, celkem částka 48 789,93 Kč. 6. Z faktur Pražské plynárenské a.s, má soud za prokázané, že cena spotřebovaného plynu je fakturována nikoliv za období kalendářního roku, ale za období od [datum] do [datum], a právě i za předchozí období od [datum] do [datum], kdy spotřebovaný plyn byl v ceně 13 537 Kč, za období od [datum] do [datum] byl spotřebován plyn v hodnotě 14 983 Kč a v období od [datum] do [datum] v ceně 16 274 Kč. Stejně tak soud dospěl k závěru o spotřebované výše elektrické energie Z faktur Pražské energetické PRE za období [datum] až [datum] ve výši 6 507,99 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 6 957, 59 Kč. 7. Dále má soud za prokázané z pokladního dokladu ze dne [datum], že to byla žalobkyně, která zaslala částku 20 000 Kč napsanou jako nájem [celé jméno žalobkyně]. 8. Soud má za prokázané z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a Mgr. [jméno] [příjmení], že uvedená smlouva byla uzavřena dne [datum], předmětem nájmu byla stejná bytová jednotka, nájemné za užívání bytu bylo dohodnuto ve výši 8 000 Kč měsíčně a dále ve výši 2 000 Kč byla dohodnutá záloha na poplatky za služby. 9. Soud má za prokázané z poštovních poukázek typu A, že za rok 2019 žalobkyně uhradila částku ve výši 180 000 Kč, za rok 2020 částku ve výši 197 500 Kč. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 n. o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plně sám. Dle ustanovení § 1982 odst. 1, 2 n. o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 11. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, že mezi žalobkyní a Ing. [jméno] [příjmení] byla uzavřena původní nájemní smlouva k bytu [číslo] umístěného v budově [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec] [část obce], dne [datum]. Následně mezi žalobkyní a současnou žalovanou [celé jméno žalované] byly uzavřeny další 2 podnájemní smlouvy ke stejnému bytu, a to dne [datum] a dne [datum], kdy na základě smlouvy