19 C 156/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 31 500 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalobce, kdy se žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu domáhala bezodkladného navrácení opožděně (po splatnosti) uhrazené částky 400 Kč, když k její úhradě byla vyzvána před zahájením příslušného přestupkového řízení. Soudní řízení trvalo 33 měsíců a v řízení 3x rozhodoval Krajský soud v Brně a 3x Nejvyšší správní soud. Tuto délku řízení žalobkyně nepovažuje za přiměřenou. V žalobě popsala, z jakých částek při stanovení základní částky finančního zadostiučinění vycházela, včetně zohlednění kritérií § 31a zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“). Dále žalobkyně uvedla, že podle sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslila za použití roční základní sazby 15 000 Kč požadovanou náhradu nemajetkové újmu způsobené nepřiměřenou délkou daného soudního řízení na částku 26 250 Kč s tím, že tuto následně navýšila o 20 %, a to z důvodu žalobkyní tvrzeného závažného zájmu žalobkyně na tom, aby dané řízení bylo skončeno v co nejkratší době. Příslušenství pak požaduje ode dne následujícího poté, co žalobkyně nárok uplatnila u žalované. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 31 500 Kč ze dne [datum], a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že má za to, že v daném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, že čehož dovozuje, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle OdpŠk. Dále žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky ve výši 400 Kč, tedy částky zcela bagatelní, peněžité zadostiučinění by i v případě existence odpovědnostního titulu nebylo důvodné. 3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, žalobkyně konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. se v uvedené lhůtě nevyjádřila, žalovaná potom výslovně ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval. 4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované ze dne [datum]. 5. Ze spisu u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně se žalobou podanou proti [tamní žalovaná] dne [datum] u Krajského soudu v Brně domáhala ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu, který měl spočívat v tom, že jí žalobce bezodkladně nevrátil částku 400 Kč. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v Brně žalobu odmítl, a to z důvodu absence žalobní legitimace na straně žalobkyně. Proti tomuto usnesení žalobkyně podala kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kterým usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně změnila svůj žalobní petit, kdy se nově domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni částku 400 Kč. Z nařízeného jednání na [datum] se žalobkyně i její právní zástupce omluvili. Krajský soud během jednání nepřipustil změnu žalobního petitu a rozsudkem žalobu zamítl jako nedůvodnou. Tento rozsudek žalobkyně napadla kasační stížností, na jejímž základě Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum] rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovatelce, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční. Jako důvodnou shledal námitku stěžovatelky, dle které odmítnutí změny žalobního návrhu krajským soudem z důvodu zjevného zneužití práva stěžovatelkou bylo nesprávné. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala kasační stížnost, která byla usnesením ze dne [datum] Nejvyšším správním soudem odmítnuta, když žalobkyně nereagovala na výzvu soudu k odstranění vad kasační stížnosti. 6. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla v procesním postavení žalobce účastna řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byla žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícím v nikoliv bezodkladném vrácení částky 400 Kč. Ve věci bylo rozhodováno ve dvou stupních soudních soustavy, a to 3x Krajským soudem v Brně a 3x Nejvyšším správním soudem. Řízení vykazovalo vyšší stupeň právní i procesní složitosti. V řízení bylo třeba učinit řadu výzev a rozhodovat procesních návrzích žalobkyně, žalobkyně v průběhu měnila žalobní petit, opakovaně bylo rozhodováno o opravných prostředcích žalobkyně. Celková délka řízení byla 33 měsíců. 7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit. 9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 12. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 31 500 Kč Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem. 13. S ohledem na skutečnost, že předmětem posuzované řízení byla včasnost vrácení bagatelní částky 400 Kč, zabýval se soud před zkoumáním skutečnosti, zda je dán odpovědnostní titulu žalované v podobě nepřiměřené délky soudního řízení, nejprve otázkou, zda by s ohledem na výši této bagatelní částky bylo možné žalobkyni přiznat zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích, čehož se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení NS 30 Cdo 1743/2011 a nález ÚS III. ÚS 1320/10), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro