19 C 65/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 304 931 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uváděla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalované, řízení probíhalo po dobu 7 785 dnů (od [datum] do [datum]). Žalobkyně dále uvedla, že výsledná délka řízení byla zjevně nepřiměřená projednávané věci a že byla důsledkem nesprávného úředního postupu ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“). V žalobě uvedla, že výši náhrady nemajetkové újmy vyčíslila s ohledem na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 na částku 304 931 Kč. K tomu pak požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále uvedla, že žalobkyni v zákonné lhůtě dne [datum] zaslala své stanovisko, ve kterém konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávném úředním postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 120 000 Kč s tím, že je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a uvedla skutečnosti, který dle jejího názoru takový postup odůvodňují. Z tohoto důvodu navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. 3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, a to žalobkyně konkludentně, když nereagovala na výzvu soudu ze dne [datum], a žalovaná výslovně ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval. 4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení ze dne [datum]. 5. Ze stanoviska žalobkyně ze dne [datum] a dokumentu označeného jako likvidační doložka plnění na základě mimosoudního vypřádání nároku na odškodnění č.j. [spisová značka] [spisová značka] vydaného žalovaným dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalovaná odškodnila žalovaný nárok žalované co výše 120 500 Kč a tyto prostředky zaslala žalobkyni na číslo účtu uvedené v předběžném uplatnění nároku. 6. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh řízení: -) Dne [datum] podala [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] u Krajského soudu v Ostravě proti žalobkyni žalobu na zaplacení částky 10 000 000 Kč, a to z titulu smlouvy o převodu cenných papíru ze dne [datum], dle které byly žalobkyně povinna žalobci daného řízení převést ve smlouvy specifikované cenné papíry, na které obdržela zálohu ve výši 10 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobce k převodu cenných papírů nedošlo, domáhal se vrácení poskytnutých finančních prostředků. -) Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření a dne [datum] předběžné opatření potvrdil odvolací soud. -) Dne [datum] byl na majetek [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] prohlášen konkurs, čímž došlo k přerušení řízení. -) Dne [datum] zaslal správce konkursní podstaty [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] návrh, aby bylo v řízení pokračováno. -) Dne [datum] byl prohlášen konkurs na majetek žalobkyně, čímž došlo k přerušení řízení. -) Dne [datum] soud usnesením vyhověl návrhu, aby na místo [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (žalobce) vstoupila do řízení [právnická osoba] [anonymizováno]. -) Z důvodu zpětvzetí žaloby nového žalobce bylo pak řízení s právním mocí ke dne [datum] zastaveno. 7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně v procesním postavení žalované byla účastna řízení vedeného u Okresního soudu v Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], které bylo vedeno po dobu 21 let a 3 měsíců. Žaloba byla podána na vrácení zaplacené zálohy dle smlouvy o převodu cenných papírů ve výši 10 000 000 Kč. Ve věci bylo rozhodováno ve dvou stupních soudních soustavy, bylo vydáno předběžné opatření, o kterém rozhodoval i odvolací soud. Řízení bylo nejprve přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalobce daného řízení s tím, že na základě návrhu správce konkursní podstaty bylo následně v řízení pokračováno. K dalšímu přerušení ze zákona došlo v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalobkyně (v pozici žalované). Ve věci proto soud po dobu trvání zákonných překážek nemohl jednat a meritorně rozhodnout. Ve věci bylo rozhodováno o nařízení předběžném opatření, činěny úkony směřující k odstranění vad odvolání, o návrhu na vstup účastníka na místo žalobce i o zastavení řízení. 8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit. 10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 13. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně ve výši 304 931 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem. 14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Ostravě vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.