19 C 7/2022-192 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přiznání náhrady škody představující náhradu ušlého zisku, který mu měl ujít v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [číslo]. Na základě výzvy soudu žalobce výslovně uvedl, že náhradu škody požaduje v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok, který je předmětem žaloby, žalobce u žalované uplatnil dne [datum]. Žalovaná tento posoudila tak, že nároku nevyhověla. Žalovaná uvedla, že uplatněnému nároku na náhradu ušlého zisku nelze vyhovět, neboť ve věci absentuje příčinná souvislosti mezi odpovědnostním titulem státu za škodu, tj, nezákonným rozhodnutím (usnesení o zahájení trestního stíhání) a vznikem tvrzené škody. Jak sám žalobce uvádí, tak v předmětné době podnikal v oblasti fotografie a tisku (po část trestního řízení pracoval též jako dispečer), přičemž se nejedná o činnost, k jejímuž výkonu by bylo bezpodmínečně nutné disponovat řidičským průkazem, jako by tomu bylo například u řidiče z povolání. Žalobce se v rámci výkonu své činnosti mohl dopravovat například pomocí městské hromadné dopravy, v žádném případě trestní stíhání nevedlo k tomu, že by žalobce musel přestat vykonávat svou podnikatelskou činnost, případně že by ji mohl vykonávat jen v omezeném rozsahu. Dále pak uvedla, že soud by měl posuzovat v rámci nezákonného rozhodnutí v rámci trestního stíhání pouze období od [datum] do vydání zrušujícího usnesení, tj. do [datum], kdy došlo ke zrušení usnesení podle § 160 státním zástupcem. Zde státní zástupce rozhodoval pouze, jestli se stal skutek, jestli je ve věci dále namístě, aby bylo vedeno vyšetřování, ale státní zástupce nerozhodoval o zadržení řidičského průkazu, případně o jeho vydání. Rozhodnutí státního zástupce se vztahovalo pouze k usnesení o zahájení trestního stíhání a k posouzení trestně relevantních skutečností. Samotné zadržení řidičského průkazu u pana žalobce došlo [datum], to je v prověřování. Nebylo prokázáno, že by po zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání pan žalobce žádal státního zástupce, případně policejní orgán o vydání zadrženého řidičského průkazu. Následně vydal městský úřad znovu rozhodnutí, kterým byl zadržen řidičský průkaz, nicméně z pohledu fází trestního řízení toto zadržení a vydání, resp. zadržení přímo po nehodě [datum] a následné zadržení po zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo na základě rozhodnutí Městského úřadu Mělník, bylo provedeno ve fázi trestního řízení prověřování. Vzhledem k tomu, že k zadržení došlo v rámci prověřování, a dle judikatury, pokud je vedeno policejním orgánem prověřování, tak zde nevzniká žádná újma, ani nemajetková, ani majetková. Veškerou újmu, kterou je možné požadovat z nezákonného rozhodnutí, je nezbytné vztahovat pouze k období, kdy probíhalo trestní stíhání pana žalobce, tj. od [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova]. Vzhledem k tomu, že státní zástupce nikterak nerozhodoval o zadržení, případně vydání řidičského průkazu v tomto období, tak žalovaná je toho názoru, že nárok pana žalobce z důvodu neexistence příčinné souvislosti s trestním řízením není opodstatněný. 3. Na základě výzvy dané soudem žalobci dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. na ústním jednání dne [datum], aby doplnil svá skutková tvrzení týkají se příčinné souvislosti mezi odebráním řidičského průkazu a vznikem tvrzené škody, tedy skutečností, že s ohledem na povahu jeho podnikatelské činnosti, absence řidičského oprávnění byla hlavní příčinou omezení této činnosti a vzniku tvrzené škody, žalobce soudu zaslal dne [datum] podání, ve kterém žalobní tvrzení uvedená v žalobě rozvedl, když podrobněji popsal způsob poskytování svých služeb za využití osobního automobilu Dále v podání navrhl provedení účastnického výslechu žalobce a listinných důkazů v podání uvedených. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z návrh na přiznání náhrady škody a ušlého zisku způsobené nezákonným rozhodnutím na č. listu [anonymizováno] spisu má soud za prokázané, že žalobce u žalovaná žalovaný nárok předběžně uplatnil. 6. Z usnesení Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne [datum] má soud za prokázané, že s k tomu datu zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1,2 trestního zákoníku. 7. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne [datum] pak má soud za prokázané, že trestní stíhání žalobce bylo zrušeno, když usnesení o zahájení trestního stíhájení ze dne [datum] se ruší jako nezákonné usnesení policie o zahájení trestního stíhání a policejnímu orgánu se ukládá, aby o věci vymezeném rozsahu znovu jednal a rozhodl. 8. Ohledně řidičského oprávnění soud na základě provedeného dokazování potvrzením o zadržení řidičského průkazu prokázáno, že řidičský průkaž byl žalobce zadržen po dopravní nehodě dne [datum]. 9. Z oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu proti žalobci ze dne [datum] je zřejmé, že s žalobcem bylo zahájeno řízení Městským úřadem v Mělníku. Z rozhodnutí vydaného Městským úřadem v Mělníku ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že řidičský průkaz žalobce byl tímto úřadem žalobci zadržen. 10. Z účastnického výslechu žalobce soud má za prokázané, že v rámci své podnikatelské činnost žalobce automobil využíval na dopravu vybavení pro fotografování. Dále uvedl, že kromě fotografických služeb odděleně účtoval i dopravné. Po dobu zadržení řidičského oprávnění tak služby neposkytoval a činnost znovu obnovil po jeho navrácení. Po zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání nežádal o vrácení řidičského průkazu, neboť neměl dobrého advokáta. 11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil. 12. uvést, k prokázání kterých žalobních tvrzení tyto žalobce navrhuje. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 14. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná ex