20 C 157/2022-103 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 10. 2022 domáhala částky ve výši 616 773,70 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). Předmětem posuzovaného řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení v částce 281 975 734 Kč, které žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] v likvidaci (dále jen„ [anonymizováno]“) na základě nájemní smlouvy ze dne 7. 2. 1994, která byla posléze soudem shledána absolutně neplatnou, a žalobkyni byla uložena povinnost nemovitost vyklidit. Žalobkyně soudu v posuzovaném řízení vytýká, že trvalo bezmála 17 let, než byl vydán dne 24. 2. 2021 rozsudek, kterým jí byla přiznána částka 176 187 852,80 Kč s příslušenstvím, a že předchozí rozsudek ze dne 28. 5. 2014 byl zrušen odvolacím soudem z důvodu vad a nepřezkoumatelnosti. Dále soudu vytýká nedůvodnou nečinnost mezi jednotlivými jednáními. Proti rozsudku odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 24. 2. 2021, bylo podáno dovolání a řízení dosud neskončilo. Celkovou délku řízení žalobkyně hodnotí za nepřiměřenou, jednalo se o banální spor a od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008 pak spornou zůstala pouze otázka vyčíslení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně podala dne 14. 12. 2016 návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu a na délce řízení se nijak nepodílela. Význam řízení pro žalobkyni byl dán částkou sporu, a to bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně je bankou dosahujících pozitivních výsledků. Částka 176 187 852,80 Kč (resp. cca 256 mil. Kč včetně příslušenství) je pro žalobkyni materiálně významnou, nejednalo se o běžný spor a tato částka je v důsledku trvání řízení nevymahatelná, neboť dne 29. 12. 2021 bylo rozhodnuto o úpadku [anonymizováno] a o jeho řešení konkurzem, z jehož průběhu vyplývá neexistence majetku [anonymizována dvě slova] se v průběhu posuzovaného řízení v roce 2016 zbavil svého postižitelného majetku přes nařízené předběžné opatření. Pokud by žalobkyně v roce 2016 disponovala vykonatelným rozsudkem, mohl být tento vykonán proti majetku [anonymizováno]. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje finanční odškodnění v částce 20 000 Kč za rok řízení, kterou navyšuje o 50 % z důvodu významu řízení a postupu soudu a o 24,6 % z důvodu inflace mezi léty 2010 a 2021. Žalobkyně uplatnila dne 23. 2. 2022 u žalované nárok na zaplacení částky, žalovaná žádost dosud neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že žalobkyně dne 23. 2. 2022 předběžně uplatnila svůj nárok. Žalovaná nárok po podání žaloby projednala a dospěla k závěru, že posuzované řízení trvá od 22. 6. 2004 a dosud neskončilo. V postupu soudu byla shledána nekoncentrovanost a zásadní prodleva v období od září 2005 do října 2008. Řízení se vyznačuje vyšším stupněm skutkové, právní i procesní složitosti, bylo provedeno širší dokazování výslechy svědků, listinnými důkazy a opakovaného znaleckého zkoumání. Řízení opakovaně probíhalo na 3 stupních soudní soustavy i před Ústavním soudem. Bylo opakovaně rozhodováno o návrzích na přiznání osvobození od soudních poplatků, o předběžných opatřeních, o námitkách podjatosti, věcné příslušnosti, návrzích na určení lhůty, ustanovení znalce, připuštění vstupu dalšího účastníka a přerušení řízení. Délka řízení je z podstatné části způsobena procesní aktivitou účastníků a zásadní vliv na ni mělo obstrukční jednání žalovaného [příjmení], který se snažil oddálit meritorní rozhodnutí. Význam řízení žalovaná pro žalobkyni hodnotí jako běžný. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku vyhodnotila délku řízení jako nepřiměřenou, a přiznala žalobkyni částku 230 750 Kč stanoviskem ze dne 13. 4. 2023. Žalovaná vycházela z částky 20 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky náleží částky v poloviční výši, a základní odškodnění snížila o 30 = z důvodu složitosti a o 20 = z důvodu četnosti rozhodování soudů, zároveň jej zvýšila o 15 % z důvodu postupu soudu. Poskytnuté odškodnění žalovaná považuje za dostatečné, proto navrhuje zamítnutí žaloby. 3. Účastnice učinily při jednání konaném dne 17. 4. 2023 nesporným, že žalobkyně žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnila dne 23. 2. 2022, a při jednání dne 10. 7. 2023 učinily nesporným, že k úhradě částky 230 750 Kč ze strany žalované došlo dne 17. 4. 2023 a že posuzované řízení dosud neskončilo. 4. Podání ze dne 27. 6. 2023 žalobkyně vzala svou žalobu částečně, co do zaplacení částky 230 750 Kč zpět z důvodu plnění žalované ze dne 17. 4. 2023. Dále žalobkyně v replice k vyjádření žalované odmítla, že by se jednalo o složitý spor, a odkázala na svá žalobní tvrzení a judikaturu ESLP a Ústavního soudu. Žalobkyně rovněž nesouhlasila se snížením poskytnutého zadostiučinění ze strany žalované o celkem 50 % za složitost a četnost rozhodování soudů, neboť celková délka řízení je výrazně nepřiměřená a nelze jí takto ospravedlnit. Žalobkyni nelze klást k tíži chování protistrany v posuzovaném řízení, stát měl zajistit ochranu jejího práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době a nedopustit se vydání rozhodnutí, které bylo pro nepřezkoumatelnost zrušeno. 5. Ze stanoviska žalované ze dne 13. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná přiznala a vyplatila žalobkyni po podání žaloby částku 230 750 Kč z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku k osobě žalobkyně platného ke dni 10. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně je bankou podnikající podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, její základní kapitál činí 19 004 926 000 Kč a dle účetní závěrky žalobkyně vykazovala za rok 2021 zisk ve výši 12 992 miliónů Kč. 7. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne 22. 6. 2004 byla zdejšímu soudu doručena žaloba o zaplacení částky 281 975 734 Kč s příslušenstvím od žalobkyně, [právnická osoba], proti žalované, [právnická osoba] Tato částka má představovat bezdůvodné obohacení po odpadnutí neplatné nájemní smlouvy. Zároveň žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované uloženo, že se zakazuje zcizovat nemovitosti. Usnesením ze dne 23. 6. 2004 soud vydal předběžné opatření. Usnesením ze dne 23. 6. 2004 soud vyzval žalobkyni, aby doplatila doplatek soudního poplatku. Dne 9. 7. 2004 žalovaná podala odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření. Toto bylo dne 11. 8. 2004 rozesláno. Dne 17. 8. 2004 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Dne 23. 8. 2004 žalovaná podala doplnění odvolání. Doplnění odvolání podala rovněž dne 14. 9. 2004 a dne 22. 9. 2004 a 30. 9. 2004. Dne 7. 10. 2004 byl spis vrácen bez věcného vyřízení z důvodu, že byla vznesena námitka podjatosti rozhodující soudkyně a je třeba, aby se tato ve věci vyjádřila. Zároveň je žádáno vyjádření předsedy soudu. Dne 26. 10. 2004 se v dané věci k rozvrhu práce vyjádřil předseda soudu. Dne 26. 10. 2004 se v dané věci vyjádřila soudkyně rozhodující ve věci. Dne 26. 10. 2004 byla rozeslána všechna doplnění odvolání žalobkyni. Dne 8. 11. 2004 podala žalobkyně vyjádření. Dne 25. 11. 2004 byl spis opětovně předložen [název soudu] k rozhodnutí. Dne 10. 2. 2005 soud zaslal druhou část spisu [název soudu]. Dne 7. 1. 2005 žalobkyně podala další návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne 13. 1. 2005 soud návrh na vydání druhého předběžného opatření zamítl. Zároveň soud informoval katastrální úřad o podání návrhu na nařízení předběžných opatření. Dne 3. 2. 2005 bylo soudu doručeno odvolání žalobkyně proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Toto bylo dne 9. 2. 2005 rozesláno. Usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 3. 2005 bylo výrokem I. rozhodnuto, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 6. 2004 se mění tak, že se zamítá návrh nařízení předběžného opatření, výrokem II. bylo rozhodnuto, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. 1. 2005 se potvrzuje. Spis byl vrácen [název soudu] dne 31. 3. 2005. Dne 11. 4. 2005 bylo rozhodnutí rozesláno a soud zároveň na den 3. 6. 2005 nařídil jednání. Dne 31. 5. 2005 bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně, které bylo přeposláno žalované. Dne 25. 2. 2005 bylo soudu doručeno vyjádření žalované, která vznesla, mimo jiné, námitku promlčení. Usnesením ze dne 2. 6. 2005 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 2. 6. 2005 soud odročil jednání nařízené na den 3. 6. 2005 na 24. 6. 2005 z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne 3. 6. 2005 právní zástupce žalované sdělil kolizi s termínem 24. 6. 2005, jednání proto bylo odročeno na 20. 6. 2005. Dne 10. 6. 2005 bylo soudu doručeno doplnění vyjádření žalované. Dne 9. 6. 2005 žalobkyně zaplatila soudní poplatek. Dne 16. 6. 2005 žalobkyně vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu. Z tohoto důvodu bylo dne 16. 6. 2005 jednání nařízené na 20. 6. 2005 odročeno. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k podání vyjádření k vznesené námitce věcné nepříslušnosti soudu. Vyjádření žalobkyně by