22 C 136/2023-83 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 118 750 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“). Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení peněžité částky po žalobci ve výši zhruba 1,7 milionu Kč s příslušenstvím. Řízení bylo stiženo průtahy v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Řízení trvalo bezmála 8 let. Žalobce doplnil, že o žalobě věděl od protistrany již před doručením od soudu. V případě pojistné události by hradil spoluúčast 50 000 Kč a žalovaná mu již dne [datum] odmítla plnit, proto se ocitla v prodlení. 2. Žalovaná žalobu neuznala. Uvedla, že se o řízení žalovaný dozvěděl až doručením žaloby. Řízení tak ve vztahu žalovanému trvalo kratší dobu. Délka řízení byla nepřiměřená, věc byla projednána na třech stupních, řízení bylo do určité míry složité s dokazováním listinami a svědky. Význam řízení byl pro něj nízký, neboť byl pro případ odpovědnosti za škodu z činnosti advokacie pojištěn. 3. Soud připustil změnu žaloby, kterou se domáhal žalobce jejího rozšíření o zákonné úroky z prodlení při jednání dne [datum]. 4. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku žalobce dne [datum] u žalované. 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, jaká je rozhodná doba řízení ve vztahu k žalobci, zda bylo řízení stiženo žalobcem vytčenými průtahy, zda se jednalo o řízení do určité míry složité, zda se žalobce podílel na délce jednání, zda mělo řízení snížený význam, neboť byl pojištěn. 6. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla doručena soudu žaloba o 1 703 450,21 Kč s příslušenstvím ze strany [anonymizována tři slova], [obec], okres [okres] JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] z důvodu náhrady škody při poskytování advokátních služeb. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení poplatku ze žaloby. Dne [datum] požádala o osvobození. Dne [datum] přistoupila do sporu jako vedlejší účastník [právnická osoba] na straně žalované. Dne [datum] nebylo žalobkyni osvobození od soudních poplatků přiznáno. Dne [datum] se žalobkyně odvolala, dne [datum] doplnila odvolání. Dne [datum] byla věc předložena [název soudu], který dne [datum] rozhodnutí potvrdil. Spis vrácen [datum]. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za žalobu, která byla žalovanému doručena dne [datum] (viz doručenka následující za č. l. 56 spisu posuzovaného řízení). Dne [datum] žalovaný žalobu neuznal. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby. Dne [datum] se k věci vyjádřil žalovaný. Soud si vyžádal podklady z řízení o neplatnosti výpovědí, kde žalovaný zastupoval žalobkyni. Dne [datum] se k věci vyjádřila žalobkyně. K výzvě soudu dne [datum] sdělila žalobkyně údaje k navrženým svědkyním. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplnila tvrzení. Dne [datum] proběhlo jednání s vedením stran ke smíru. Žalovaný požádal o odročení jednání za účelem vedení mimosoudních jednání. Odročeno na [datum]. Téhož dne se konalo jednání s dokazováním větším množstvím listinných důkazy včetně obsahu souvisejících spisů, vyslechnuta svědkyně [příjmení] a [příjmení]. Za účelem dalšího dokazování odročeno na [datum], kdy proběhlo jednání s dokazováním větším množstvím listinných důkazů včetně části soudních spisů. Odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování, které daného dne proběhlo s výslechem žalovaného a žalobkyně. Za účelem zaslání závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí odročeno na [datum], kdy byla žaloba zamítnuta. Z důvodu složitosti věci bylo prodlouženo vyhotovení rozsudku až do [datum]. Dne [datum] se proti rozsudku odvolala žalobkyně. Dne [datum] odvolání doplnila. Dne [datum] byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] požádala o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud řízení o žádosti zastavil. Dne [datum] se žalobkyně odvolala. Dne [datum] bylo odvolání předloženo [název soudu], který dne [datum] usnesení potvrdil. Dne [datum] z řízení vystoupila vedlejší účastnice. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření k odvolání. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] nařídil jednání na [datum], odročil za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum], kdy rozsudek potvrdil. Spis vrácen dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně se dovolala. Dne [datum] byla vyzvána na zaplacení soudního poplatku, který uhradila dne [datum]. K výzvě soudu se dne [datum] vyjádřil k věci žalovaný. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který dne [datum] dovolání odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení skončeno. 7. Z dodatku [číslo] pojistné smlouvy, soud zjistil, že spoluúčast žalobce jako advokáta na každé pojistné události činila 10 %, minimálně 10 000 Kč a maximálně 50 000 Kč. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci bylo avizováno, že k podání žaloby dojde. Pojišťovna žalobce dne [datum] uvedla, že chce do řízení případně vstoupit jako vedlejší účastník (viz přípis [právnická osoba] ze dne [datum]). 9. Dne [datum] zástupkyně protistrany žalobce informovala, že na něj byla podána žaloba, která je vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 10. Dne [datum] žalovaná v souladu se svým stanoviskem odmítla na žalovaný nárok plnit. 11. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (žádost ze dne [datum] s přílohami) nebo byly duplicitní k provedenému dokazování spisem posuzovaného řízení (rozsudek [název soudu] ze dne [datum], rozsudek [název soudu] ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum]). 12. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné okolnosti vytýkaného nesprávného úředního postupu. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí. 13. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Žalobce věděl od [datum], že je na něj podána žaloba. Řízení se však začal účastnit až při doručení žaloby [datum], od té doby byl v nejistotě z výsledku řízení, až do [datum], kdy řízení skončilo. Posuzované řízení bylo projednáno na třech stupních soudní soustavy, bylo lehce složité po právní, procesní i skutkové stránce. Období nečinnosti výrazně přispěly k nepřiměřené délce řízení. Žalobce se na délce řízení podílel jen lehce, když žádal o časový prostor pro jednání o smíru. Řízení pro něj mělo standardní význam. 14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 16. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010). 17. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]). 18. Soud posoudil předmětnou věc p