25 C 46/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhali po žalované náhrady škody ve výši 1 331 813 Kč s příslušenství, která jim měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Státního notářství Brno-město v řízení pod sp. zn. [spisová značka], když i přes existenci závěti zůstavitelky paní [jméno] [příjmení] sepsané notářským zápisem bývalého Státního notářství Brno dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] vydalo dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým rozdhodlo, že majetek zemřelé [jméno] [příjmení] připadá podle § 462 občanského zákoníku ve znění platném ke dne [datum] jako odúmrť státu, neboť zemřelá nezanechala zákonných ani závětních dědiců. Žalobci, kteří byli obmyšlení podle závěti, o které je informoval Městský soud v Brně přípisem ze dne [datum], který ji získal od Okresního soudu Brno-venkov v rámci kontroly evidence závětí, tak uplatňují náhradu škody, jejíž výši vyčíslili s ohledem na aktuální hodnotu aktiv, které byly jako odúmrť převedeny na stát. Žalobci tak požadují úhradu částky 6 813 Kč coby aktuální hodnoty původně na stát převedené částky 1 114,90 Kčs, a částku 1 325 000 Kč coby aktuální hodnoty nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec]. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobců ze dne [datum] na náhradu škody ve výši 1 331 813 Kč, a to se shodným skutkovým o právním obsahem jako v žalobě. Dále uvedla, že dne [datum] zaslala žalobcům stanovisko, ve kterém žalobcům nevyhověla, když dospěla k závěru, že zde není dán odpovědnostní titul státu, a to jak z důvodu absence nesprávného úředního postupu, tak i z absence nezákonného rozhodnutí, neboť příslušné usnesení státního notářství nebylo zrušeno. Navíc v rámci jednání konaného dne [datum] žalovaná uvedla, že paní [příjmení] byla Státním notářstvím Brno dne [datum] v rámci její žádosti o sepsání závěti poučena o povinnosti oznámit státnímu notářství každou změnu svého bydliště. Dále žalovaná uvedla, že jí není známa žádná zákonná povinnost státního notářství tak, jak je konstruována stranou žalující, tzn., že zde zákon ukládal, že má státní notář z úřední moci zjišťovat samotnou existenci pořízení pro případ smrti, tak taková povinnost zde ze žádného právního předpisu ani nevyplývala, ani ji strana žalující netvrdila, ani neprokázala, že by takový postup vyplýval z nějakých vnitřních směrnic, nebo k takovému postupu by docházelo. Toto poučení bylo dáno právě z důvodu možnosti zjistit existenci závěti v situaci, kdy neexistovala centrální elektronická databáze registrující závěti s možností vyhledávání a zákonnou povinností soudních komisařů prověřit existenci právního jednání pro případ smrti v tomto regionu. Zůstavitelka přes řádné poučení změnu bydliště nenahlásila ani nikomu z dědiců či rodinných příslušníků neoznámila existenci závěti. Tím, že dědictví projednávající Státní notářství Brno–město nezjistilo ve své evidenci ani dotazem na pozůstalé příbuzné v rámci předběžného šetření, že zůstavitelka zanechala závěť, nemělo povinnost existenci závěti prověřovat dožádáním u jiného státního notářství. Argument žalobce o tom, že obě notářství fakticky sídlila ve stejné budově, na tom nemůže nic změnit. Z důvodu absence odpovědnostního titulu pak navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Na základě výzvy dané soudem žalobcům dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. na ústním jednání dne [datum], aby doplnili svá tvrzení jaký orgán se tvrzeného nesprávného úředního postupu dopustil, dále v čem tvrzený nesprávný úřední postup spočíval a jaký konkrétní úkon či nečinnost způsobil tvrzený nesprávný úřední postup a jakou povinnost daný orgán porušil a z čeho daná povinnost plyne, žalovaní svým podáním ze dne [datum] pouze zopakovali dosavadní tvrzení a nenavrhli žádné nové důkazy. 4. Účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, vůči kterým již soud dále neprováděl dokazování: -) žalobci uplatnili dne [datum] u žalované nároky na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 1 331 813 Kč z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu, -) žalovaná zaslala žalobcům stanovisko k jejich uplatnění nároku ze dne [datum], ve kterém konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona, a tudíž nemohlo dojít ke vzniku škody. Z tohoto důvodu dle názoru žalované nebyly naplněny podmínky pro vznik nároků a tvrzený nárok nebyl uznán a náhrada škody žalobcům nebyla přiznána. 5. Z notářského zápisu Státního notářství Brno – venkov sepsaného dne [datum], před státním notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je označen jako závěť, má soud za prokázané, že paní [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], bytem [adresa žalobkyně], pro případ své smrti pořizuje prosta všech omylů a nátlaku, po pečlivém zvážení, o svém majetku takto, že univerzálními dědici veškerého majetku se ustavují rovným dílem manželé [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně], tedy žalobce. 6. Z dopisu Městského soudu v Brně, adresovaného paní [celé jméno žalobkyně], nazvaný„ dědictví po [jméno] [příjmení], [datum narození]“, má soud za prokázané, že touto listinou Městský soud v Brně informoval druhou žalobkyni, že dne [datum] od Okresního soudu Brno – venkov, který prováděl kontrolu své evidence závětí, obdržel prohlášenou závěť zůstavitelky, sepsanou notářským zápisem bývalého Státního notářství Brno – venkov dne [datum]. Dále se uvedl, že sdělení o existenci této závěti nebylo bývalému Státnímu notářství Brno – město zasláno, neboť zůstavitelka zřejmě neohlásila změnu trvalého bydliště. 7. Z rozhodnutí ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], podepsáno Státním notářstvím Brno – město [datum], má soud za prokázané, že veškerý zůstavitelčin majetek, a to vklad ve výši 1 114,90 Kčs a ideální spoluvlastnický podíl na nemovitosti rozhodnutím specifikované, připadá státu. 8. Z listiny ze spisu [spisová značka] označené„ [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno]“ sepsané dne [datum] Státním notářstvím Brno a podepsané zůstavitelkou má soud za prokázané, že zůstavitelka byla poučena o náležitostech a účincích platné závěti dle československého práva a možnosti tuto svou závěť kdykoliv zrušit nebo změnit závětí pozdější, institutu neopomenutelných dědiců a o povinnosti oznámit státnímu notářství každou změnu svého bydliště. 9. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. 10. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: 11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 13. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 15. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 16. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li