26 C 207/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 D 1307/2001 (dále jen„ naříkané řízení“). Žalobce jakožto věřitel v naříkaném řízení uplatnil přihláškou po zesnulém Mgr. [jméno] [příjmení] svou pohledávku ve výši 450 000 Kč. Uvedl, že napadené dědické řízení bylo zahájeno [datum], přičemž žalobce přihlásil svou pohledávku do dědického řízení dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že dědictví je předluženo a následně [datum] bylo rozhodnuto o likvidaci dědictví, a to s právní mocí ke dni [datum]. Žalobce dále konstatoval, že likvidace předmětného dědictví není doposavad skončena a ke dni podání této žaloby mu nebylo na jím přihlášenou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce byl již za délku naříkaného řízení odškodňován, konkrétně za období od [datum] do [datum] obdržel na základě stanoviska žalované z [datum] peněžité zadostiučinění ve výši 40 500 Kč („ prvé období“). Žalobci bylo dále poskytnuto ze strany žalované dobrovolně odškodnění ještě za období od [datum] do [datum], a to ve výši 107 550 Kč („ druhé období“). S ohledem na výše uvedené žalobce nesouhlasil s tím, že mu bylo za každé citované období přiznáno zadostiučinění v jiné výši a má za to, že by mu měla být za každý měsíc průtažného řízení přiznána stejná částka, samozřejmě s výjimkou prvních dvou let, pročež se touto žalobou domáhá doplacení peněžitého zadostiučinění za prvé období, kdy byl dobrovolně odškodněn žalovanou toliko ve výši 40 500 Kč. Žalobce tak požaduje částku 63 900 Kč, jež představuje doplacení do výše odškodnění.. 2. Žalovaná v podání ze [datum] uvedla, že žalobce uplatnil žalobou svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) ve výši 63 900 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 60 D 1307/2001. Namítala, že žalobce byl již 2× odškodněn, a to za období [datum] do [datum] částkou 40 500 Kč a za období od [datum] do [datum] částkou 107 550 Kč. Zdůraznila, že žalobce se stal účastníkem naříkaného řízení až dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace, což v poměrech projednávané věci nastalo [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o nařízení likvidace ze [datum]. Do doby právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace dědictví tak žalobce nebyl účastníkem řízení a za toto období mu proto odškodnění za délku naříkaného řízení nenáleží. Poskytnutá částka 40 500 Kč, která byla žalobci již poskytnuta, je tak zadostiučiněním dostačujícím. Konečně měla námitky, že se žalobce domáhá újmy, která mu vznikala od roku 2002 do roku 2012, tedy takto časově omezenou újmu je třeba ve vztahu k žalobci považovat za promlčenou, když žalobci již dříve nic nebránilo nad rámec dobrovolného odškodnění ve výši 40 500 Kč za toto prvé období žalovat odškodnění vyšší. Za druhé období tj. od [datum] do [datum] vyplatila částku Kč 107 550. Celkem vyplatila žalovaná částku Kč 148 050 a tak se zřetelem na shora uvedené navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Žalobce za nyní žalované období uplatnil u žalované svůj nárok dne [datum] dle ustanovení § 14 z.č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon). 4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne [datum]. Ze stanoviska z [datum] na čl. 24 soud zjistil, že žalobce se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění za nepřiměřenou délku naříkaného řízení podáním ze dne [datum] a že mu na základě stanoviska z [datum] byla vyplacena částka 40 500 Kč představující přiměřené zadostiučinění za období od [datum] do [datum]. Za další období pak částka Kč 107 550. Celkem Kč 148 050. 6. Soud nemohl v této věci postupovat dle pravomocných rozsudků, které byly vydány v souvislosti s dlouhotrvajícího dědického řízení jiným účastníkům, neboť věc není doposud skončená a v každé věci bylo rozhodováno za jinou délku řízení a s přihlédnutí k jiným okolnostem, neboť řízení není doposud pravomocně skončeno a účastníci nejsou doposud upokojeni z rozvrhu v rámci likvidace dědictví. 7. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 60 D 1307/2001 soud zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum] bylo zahájeno dědické řízení po zesnulém [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byly rozeslány žádosti o součinnost třetím subjektům, zjišťováno, zda zůstavitel vlastnil nějaké nemovitosti, motorová vozidla; zda a u jakých institucí měl zřízený bankovní účet. Usnesením městského soudu z [datum] byl nezletilým dcerám zůstavitele ustanoven opatrovník. Žalobce přihlásil svou pohledávku do dědictví společnou přihláškou celkem 60 věřitelů, sepsanou společným zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Řešením dědického řízení byl pověřen soudní komisař JUDr. [jméno] [příjmení]. V řízení byl zjišťován majetek zesnulého, soud notáře opakovaně kontaktoval ohledně stavu dědického řízení. Dne [datum] notář sděluje, že dosud nebyl určen okruh dědiců zůstavitele a nadále probíhá zjišťování majetku zůstavitele včetně jeho dluhu. Do dědictví se přihlásily desítky věřitelů se svými pohledávkami. Dne [datum] žádost o součinnost, ve vztahu k třetím subjektům požadováno sdělení, zda byl zůstavitel vlastníkem nějakých cenných papírů a jaká byla jejich hodnota. Do prosince 2002 probíhalo notářem další zjišťování majetku zůstavitele. Dne [datum] byla zaslána žádost o součinnost finančnímu úřadu. Usnesením z [datum] byla soudem ustanovena společnost [právnická osoba] správcem cenných papírů zůstavitele. V mezidobí komunikoval notář s dědici ohledně odmítnutí dědictví (prosinec 2002). Přípisem z [datum] žádal notář správce části dědictví o sdělení, kdy lze očekávat předložení ocenění cenných papírů zůstavitele v USA. Notář poté pokračoval ve zjišťování dalšího majetku zůstavitele. Průběžně komunikoval i se soudem ohledně stavu dědického řízení (září 2003). Přípisem ze dne [datum] urgoval notář odpověď správce části dědictví stran ocenění cenných papírů. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci projednání dědictví po zůstaviteli, při němž byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazku zůstavitele. Přípisem z [datum] urgoval notář odpověď u správce části dědictví. Dne [datum] se konalo další jednání s účastníky dědictví před notářem. Dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Brně k rozhodnutí o schválení právního úkonu za nezletilého (odmítnutí dědictví). O tomto bylo rozhodnuto Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne [datum], přičemž rozhodnutí nabylo právní moci k [datum]. Pokynem notáře ze [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele s tím, že tito byli poučeni o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Účastníci byli seznámeni s aktivy a pasivy dědictví s tím, že bez ohledu na dosud probíhající šetření bude zřejmě dědictví předluženo. Bratr po zemřelém dědictví odmítl. Přípisem z [datum] sděloval notář Městskému soudu v Brně, že řízení nemůže být dosud ukončeno, neboť se zjišťuje okruh dědiců, a to již ve čtvrté dědické skupině. Z tohoto důvodu žádal notář o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení o šest měsíců. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum] byla tato lhůta prodloužena o tři měsíce. Následně v únoru 2007 byli zjišťováni dědici v další dědické skupině. Z přípisu místopředsedy Městského soudu v Brně z [datum] vyplývá, že ve věci byly na straně soudního komisaře zjištěny průtahy s tím, že žádal o urychlení jednání ve věci a předložení Městskému soudu v Brně k rozhodnutí, jinak bude podán notářské komoře podnět k zahájení kárného řízení. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto jednání byli dědici opětovně poučeni o rozsahu dědictví, o aktivech a pasivech a o možnosti odmítnout dědictví. Bratři zůstavitele dědictví odmítli. Další ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] notář opětovně žádal o prodloužení lhůty k provedení úkonu. Bratr matky zůstavitele odmítl dědictví po zůstaviteli. Městským soudem bylo usnesením Středisko cenných papírů vyzváno ke sdělení, jaké cenné papíry se nacházely na účtu manželky zůstavitele; na toto bylo odpovězeno přípisem došlým notáři dne [datum] a proti tomuto usnesení podalo Středisko cenných papírů dne [datum] odvolání. Věc byla předložena Krajskému soudu v Brně dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] n