26 C 213/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení a to ve výši 144 000 Kč s 15% úrokem od [datum]. Svou žalobu odůvodnila tím, že podala podnět k zahájení trestního stíhání s tím, že žádala Policii ČR, aby jí sdělila informace, což se nestalo, nakonec podala správní žalobu, řízení skončilo pravomocně [datum]. Žádost o informaci prvně podala [datum], až na základě pravomocného rozhodnutí [datum] byla žalované uložena povinnost, aby žalobkyni poskytla požadované informace. 2. Mezi účastníky je nesporně, že žalobkyně podala žádost o předběžné projednání nároku a žalovaná svým stanoviskem ze dne [datum] zamítla nárok žalobkyně. 3. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, v rámci předběžného projednání nároku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, došlo tak k porušení práva žalobkyně ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona [číslo] sb. a tato satisfakce se ve smysl tohoto citovaného zákonného ustanovení jeví žalované jako dostačující. 4. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum] a stanoviskem ze dne [datum] bylo konstatování porušení práva žalované na poskytnutí informací v zákonné lhůtě. 5. Soud má prokázáno ze spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích 57a [číslo], z listiny ze dne [datum] založené na č. listu 14 spisu, žalobkyně žádala Policii ČR o poskytnutí informací podle zákona [číslo] sb. s tím, že dne [datum] byla Policií vyrozuměna, že její podání ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum] bylo postoupeno Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje. Žalobkyně žádala proto, aby byla v souladu se zákonným ustanovením vyrozuměna o všech učiněných opatřeních. Policie ČR dne [datum] vyrozuměla žalobkyni, že jí byla doručena žádost ze dne [datum], že policejní orgán doposud nezajistil veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí, šetření případu nadále pokračuje a po jeho ukončení bude v souladu s trestním řádem vyrozuměna. Žalobkyně na toto sdělení reagovala dopisem ze dne [datum] a konkrétně žádala o sdělení, jaké konkrétní úkony byly provedeny podle § 158 odst. 1 trestního řádu k prověření, zda je dáno podezření z trestného činu a tedy i důvody pro zahájení trestního řízení na základě trestních oznámení [číslo] [číslo] ze dne [datum], a která konkrétní zjištění byla doposud zjištěna. Na to [datum] Policie ČR sděluje žalobkyni, že [datum] byla doručena žádost o poskytnutí informací, dále sdělil, že jako oznamovatel má podle trestního řádu právo být do 1 měsíce od oznámení vyrozuměna o účinných opatřeních, za která se považují rozhodnutí o odložení věci nebo opatření policejního orgánu spočívající v uložení věci. Dne [datum] a [datum] byla vyrozuměna o tom, že policejní orgán dosud nezajistil veškeré podklady potřebné pro svá rozhodnutí a šetření případu, nadále pokračuje a po jeho ukončení bude v souladu s trestním řádem vyrozuměna. Žalobkyně podala [datum] stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace adresované Ministerstvu vnitra, [datum] obdrželo Ministerstvo vnitra stížnost na postup policejního orgánu a [datum] Policie ČR vyrozuměla žalobkyni, že v rámci potřebných šetření a opatření byli vyslechnuti příslušní pracovníci úřadu regionální rady, regionu soudržnosti jihozápad, byla zajištěna dokumentace týkající se daných projektů, byly vyžádány informace o souvisejících dokumentech od České televize, byly vyžádány informace o souvisejících dokumentech ze spisových materiálů vedených jinými útvary Policie ČR, byl vyslechnut zastupitel, byly zajištěny relevantní dokumenty k dané zakázce, byly vyžádány informace a související dokumenty z městského úřadu Vimperk, byl vyslechnut [jméno] [příjmení], při čemž bylo zjištěno, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, dále byla žalobkyně informována o tom, že na základě výše uvedených skutečností bude její podání uloženo bez dalších opatření pod výše uvedeným číslem jednacím. Ministerstvo vnitra dne [datum] vydalo rozhodnutí ve věci stížnosti žalobkyně na postup Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, při vyřizování dvou žádostí o poskytnutí informace ze dne [datum] a [datum] Ministerstvo vnitra rozhodlo podle ustanovení § 16a odst. 6 písm. b) informačního zákona a rozhodlo o povinnosti subjektu, aby žádost o poskytnutí informace vyřídil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, proti správnímu rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] žalobu, žádala o zrušení tohoto rozhodnutí a uložení žalovanému subjektu, aby uložila povinnost k podání informací v tomto znění, jaké konkrétní úkony byly provedeny doposud podle § 158 odst. 1 trestního řádu k ověření, zda je dáno podezření z trestného činu a tedy i důvody pro zahájení trestního řízení na základě trestních oznámení [číslo] [číslo] ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] – důkazy k trestnímu oznámení [číslo] ze dne [datum] a za druhé jaká konkrétní zjištění byla ověřováním dle bodu 1 zjištěna doposud. Dne [datum] Městský soud v Praze poučil usnesením žalobkyni, že může proti povinnému správním orgánu podat žalobu na ochranu proti nečinnosti a to do dvou týdnů ode dne doručení tohoto usnesení, dne [datum] podala žalobkyně žalobu na ochranu proti nečinnosti, Městský soud v Praze postoupil věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích, jako soudu místně příslušnému, usnesení, které nabylo právní moci [datum], poté, kdy se ve věci vyjádřily dotčené subjekty, Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl dne [datum], zamítl žalobu, právní moc nastala [datum]. 6. Ke stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soud rozhodl dne [datum], rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, právní moc nastala [datum]. 7. Krajský soud poté rozhodl rozsudkem ze dne [datum], uložil žalované Policii ČR povinnost rozhodnout o žádostech žalobkyně o poskytnutí informací ze [datum] a [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku, rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně ve svém vyjádření a ve své výpovědi uvedla, že pro ní mělo sdělení informace význam, neboť splnila svou oznamovací povinnost a chtěla vědět, jak celá věc se bude vyvíjet a skončí. Měla důvodné podezření, že dotace, která byla poskytnuta, nebyla čerpána v souladu s dotačními předpisy. 8. Soud má prokázáno, že celé řízení od podání trestního oznámení [datum] do pravomocného skončení věci, resp. do podání informace, která podle žalobkyně nebyla však podle jejích představ do dne [datum], trvala 7 let, počítáno od 1. dotazu [datum] do podání informace po pravomocném rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve správním řízení [datum] Celkem řízení trvalo 7 let a 9 měsíců od podání trestního oznámení do informací, které byly na základě pravomocného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobkyni policejním orgánem poskytnuty, z toho soudní řízení trvalo 6 a půl roku. 9. Žalobkyně poskytla v rámci předběžného projednání nároku zadostiučinění žalobkyni v konstatování porušení práva. 10. Podle § 13 zákona č. 82/1998 sb. (dále jen zákon) odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 11. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 3 v případech, kde nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 písm. 2. a 3. nebo § 22 odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) k celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánů veřejné moci během řízení e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 12. V daném případě trvalo řízení (od podání trestního oznámení do dne, kdy byla podána na základě pravomocného rozsudku žalobkyni informace) 7 let a 9 měsíců, což je nepřiměřená doba. Věc nebyla nikterak složitá, jednalo se pouze o podání řádné informace na jednoduchý dotaz. Žalobkyně se nepodílela na průtazích. Orgány veřejné moci během řízení se snažily vyhovět žalobkyni, avšak nedostatečně, význam předmětu řízení pro žalobkyni soud spatřuje jako žádný. Věc nemůže být srovnávána ani s bagatelními spory, kde sice jde o velmi nízkou částku, av