26 C 217/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 45 005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že Okresní soud v Liberci ve věci 12 C 288/2020 vydal rozsudek, přičemž došlo k vadě řízení, když na žádost žalobkyně nebylo jednání, na kterém byl vynesen rozsudek, odročeno, čímž se dopustil soud vady řízení, která byla důvodem pro zrušení rozsudku. Žalobkyni v souvislosti s tímto nezákonným rozsudkem vznikla škoda, neboť v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí musela žalobkyně vynaložit částku 45 005 Kč. Tato částka představuje soudní poplatek za odvolání. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že ve výše uvedené věci nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, absentuje tedy odpovědnostní titul, a žalovaná tak neodpovídá za škodu. 3. Soud má prokázáno ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 12 C 288/2020, že [právnická osoba] s.r.o. podala dne [datum] proti žalované [právnická osoba] s.r.o. (zde žalobkyně) žalobu o zaplacení částky 919 591 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za dílo. Dne [datum] soud vydal platební rozkaz, který byl doručen žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně proti němu podala odpor a vyjádřila se k žalobě tak, že částečně došlo k započtení pohledávek, tedy z části pohledávka zanikla a z části je nedůvodná, tedy žádala zamítnutí žaloby. Soud ve věci nařídil ústní jednání na [datum], tam žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a požadovala částku 869 591 Kč, žalovaná žádala o odročení jednání z důvodu nemoci jednatele, jednání bylo zrušeno, na nový termín [datum], i z tohoto jednání se žalovaná omluvila, soud přesto jednal [datum], vydal rozsudek, kterým uložil žalované zaplatit dlužnou částku spolu s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podala, žalovaná [právnická osoba] s.r.o., odvolání a soud v napadené části rozsudek soudu prvního stupně zrušil s tím, že došlo k vadě řízení, když soud jednal v nepřítomnosti žalované, která byla řádně omluvena a požádala o odročení jednání, a to usnesením ze dne [datum]. Žalobkyně zaplatila na výzvu soudu ze dne [datum] soudní poplatek ve výši 45 005 Kč, a to dne [datum]. Poté, kdy zrušil Krajský soud rozsudek soudu prvního stupně, soud nařídil ústní jednání na [datum], dále k omluvě účastníka odročil ústní jednání na jiný termín a v mezidobí došlo k návrhu, aby soud schválil smír účastníků, k čemuž došlo dne [datum], a žalovaná společnost se zavázala k zaplacení částky 869 591 Kč a dále nahradit náklady řízení a příslušenství ve výši 120 000 Kč, usnesení nabylo právní moci [datum]. 4. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 5. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 6. Podle § 8 odst. 1 zákona věty 1. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. 7. Podle § 8 odst. 3 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. 8. V daném případě nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost, čili neexistuje odpovědnostní titul. [příjmení] žalovaná odpovídala za škodu, je třeba, aby byly současně splněny tyto 3 podmínky: a) existence nezákonného rozhodnutí (nesprávného úředního postupu), b) vznik újmy, c) příčinná souvislost mezi výše uvedenými dvěma podmínkami. V daném případě absentuje odpovědnostní titul, čili jedna z podstatných podmínek pro odpovědnost státu za újmu není splněna, proto nemohla být žaloba žalobkyně úspěšná. Soudní řízení je vedeno podle občanského soudního řádu, podle kterého v případě neúspěchu ve věci musí účastník zásadně hradit náklady řízení protistrany (§ 142 o.s.ř.). V tomto případě byla podána důvodně žaloba proti žalované, která nakonec svůj dluh fakticky uznala a dlužnou částku žalobkyni zaplatila, strany se dohodly o předmětu sporu, i o náhradě nákladů řízení (v opačném případě by neměl k náhradě nákladů řízení žádný z účastníků dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). Žalobkyně byla v tamějším řízení neúspěšná, proto musí nést své náklady řízení. 9. Soud zamítl žalobu pro nedůvodnost a uložil žalobkyni, aby nahradila žalované náklady řízení ve výši 300 Kč za 1 úkon, za 2 úkony, účast při jednání a vyjádření k žalobě podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 o.s.ř.