27 C 262/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1) Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2022 domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 479 000 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 v němž byl žalovanou stranou (dále jen„ řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které trvalo 21 let a 3 měsíce. Řízení bylo zahájeno dne 6. 9. 2000 podáním žaloby, o řízení se žalobce dozvěděl dne 15. 3. 2006 doručením předvolání k přípravnému jednání a řízení skončilo dne 13. 12. 2021. Žalobce se na délce řízení nepodílel, řízení pro něj mělo zvýšený význam s ohledem na jeho věk a výší částky, kterou navrhovatel v řízení požadoval uhradit. Nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 714 000 Kč žalobce uplatnil u žalované podáním ze dne 7. 6. 2022. Žalovaná po projednání žádosti stanoviskem ze dne 15. 9. 2022 žalobci přiznala zadostiučinění v penězích ve výši 235 000 Kč. 2) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu promlčení uplatněného nároku. Uvedla, že posuzované řízení pravomocně skončilo dne 13. 12. 2021, dne 9. 6. 2022 u ní žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) a k projednání došlo dne 15. 9. 2022. Žaloba byla podána dne 4. 12. 2022, tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty. 3) Soud provedl v řízení dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění: 4) Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce [příjmení] [anonymizováno] domáhal proti žalovanému [celé jméno žalobce] zaplacení částky 13 190 491,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla doručena soudu dne 6. 9. 2000. Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2021 bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, na usnesení je doložka právní moci dne 13. 12. 2021 (viz spis Městského soudu v Brně sp. zn. 61 C 207/2000). 5) Dne 9. 6. 2022 byla žalované doručena žádost žalobce o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu mu vzniklou v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 z důvodu nepřiměřené délky řízení. Ve stanovisku ze dne 15. 9. 2022 žalovaná konstatovala, že délka řízení byla nepřiměřená a poskytla žalobci odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 235 000 Kč Stanovisko bylo žalobci doručeno dne 20. 9. 2022 (viz nesporná tvrzení účastníků, žádost o mimosoudní poskytnutí odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 7. 6. 2022 vč. doručenky ze dne 9. 6. 2022 a stanovisko žalované ze dne 15. 9. 2022 vč. doručenky ze dne 20. 9. 2022). 6) Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7) Posuzované řízení skončilo právní mocí usnesení o zastavení řízení ze dne 6. 12. 2021, právní moc ke dni 13. 12. 2021. Žalobce dne 9. 6. 2022 doručil žalované žádost na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 z důvodu nepřiměřené délky řízení. Žalovaná žádost projednala stanoviskem ze dne 15. 9. 2022 a přiznala žalobci odškodnění ve výši 235 000 Kč Stanovisko si žalobce převzal dne 20. 9. 2022. Žalobce podal žalobu v předmětné věci dne 4. 12. 2022. 8) Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9) Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 10) Podle ust. § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 11) Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 12) Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 13) Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce uplatnil u soudu nárok na poskytnutí zadostiučinění ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (§ 32 odst. 3 OdpŠk). 14) O újmě se žalobce dozvěděl dne 13. 12. 2021, tedy v den nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení. Ode dne následujícího žalobci počala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 96/2011-I). Dle judikatury je lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk lhůtou hmotněprávní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. června 2012, sp. zn. 30 Cdo 639/2012). Žalovaný uplatnil nárok u žalované dne 9. 6. 2022. V souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk uplatněním u žalovaného došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty a to doručení stanoviska žalované, nejdéle na dobu šesti měsíců (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Z šestiměsíční lhůty zbývaly čtyři dny. Dne 20. 9. 2022 žalobce obdržel stanovisko žalované a ode dne následující lhůta začala opět plynout, resp. její zbývající část. Jelikož žalobce uplatnil u soudu své nároky až dne 4. 12. 2022, přičemž běh šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty skončil dne 24. 9. 2022, soud shledal žalovanou vznesenou námitku promlčení za důvodnou a proto žalobu i co do příslušenství zamítl. 15) O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč za podání vyjádření k žalobě podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.