37 C 261/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 281 250 Kč s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že původní řízení bylo zahájeno [datum] a dosud neskončilo. Poukazovala přitom na to, že v letech [rok] a [rok] se nekonalo žádné jednání. Svůj nárok pak uplatnila u žalované dne [datum]. Žalovaná jí v rámci mimosoudního vyrovnání vyplatila dne [datum] částku 218 750 Kč. Tuto částku však žalobkyně požadovala za nedostatečnou. K tomu uváděla, že původní řízení bylo zahájeno v době, kdy jí bylo 56 let; nyní jí je 72 let. Nadto předmět původního řízení bylo vypořádání společného jmění manželů, kdy podle žalobkyně se ani nejednalo o věc nijak složitou, neboť se v zásadě týkala pouze neustálé zjišťování ceny majetku. S ohledem na zvyšující se cenu nemovitostí, které jsou předmět vypořádání společného jmění manželů, jakož i neschopnost žalobkyně zajistit jejich vyplacení, pak vynesení rozsudku v původním řízení bude pro žalobkyni znamenat více problémů než užitku. 2. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 281 250 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením a náhrady nákladů řízení. 3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že shledala, že původní řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 15 let a 7 měsíců a bylo nepřiměřeně dlouhé, tj. bylo zatíženo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk. V činnosti soudu byly shledány prodlevy. 4. Dálku řízení je tak podle žalované nutné hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma ve smyslu § 31a OdpŠk. Podle žalované bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 218 750 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku [název soudu] sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 218 720 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 20 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, jakož i ponížením takto vypočtené základní částky celkem o 25 %. Ze strany žalovaná přitom došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: ke snížení o 35 % z důvodu složitosti řízení a ke zvýšení o 10 % z důvodu postupu soudů v původním řízení. 5. S ohledem na to, že částka 218 750 Kč byla již žalobkyni žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 6. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne [datum]. 7. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry. 8. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listin (stanovisko žalované ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne [datum] a vyplatila jí částku 218 750 Kč dne [datum]. 9. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 10. Ze spisu vedeného u u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] byla podána žaloba žalobce [jméno] [příjmení] žalobu o vypořádání společného jmění manželů, týkající se movitých a nemovitých věcí. Žalobkyně v tomto řízení vystupovala jako žalovaná. Dne [datum] byla do spisu založená plna moc právní zástupkyně žalované. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] byla do spisu založena další plná moc právního zástupce žalované. Dne [datum] pak právní zástupce žalované nahlížel do spisu. Dne [datum] se soudkyně vyjadřovala ke stížnosti žalované stran průtahů v řízení. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Tato se vyjádřila podáním ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k vyjádření žalované. Tento se vyjádřil dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] a ze dne [datum] žádala Policie ČR sdělení o stavu řízení. Na to bylo soudem odpovězeno dne [datum]. Pokynem předsedy senátu bylo ústní jednání nařízeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] účastníci řízení požádali o odročení jednání z důvodu možnosti vyřešit věc mimosoudně. Přípisem ze dne [datum] žalobce soudu sděloval, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání účastníci řízení vymezili masu společného jmění manželů a jednání bylo odročeno za účelem ustanovení znalce k ocenění nemovitostí na neurčito. Usnesením ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Spis byl znalci zaslán dne [datum]. Dne [datum] znalec soudu zaslal znalecký posudek. Usnesením s právní mocí dne [datum] byla znalci přiznána odměna. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Přípisem ze dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu rodinné dovolené jeho právního zástupce. Jednání tak bylo odročeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. Žalovaná se vyjádřila ke stanovisku žalobce při jednání dne [datum] svým podáním ze dne [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno z důvodu nepřítomnosti soudce na den [datum]. Při tomto ústním jednání si účastníci řízení vyjasňovali svá procesní stanoviska stran jednotlivých nemovitostí a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Dne [datum] bylo při ústním jednání provedeno dokazování listinami a současně účastníci řízení projednávali movité věci k vypořádání. Jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem doplnění dokazování. Při ústním jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a byla vyslechnuta žalovaná. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování výpovědí svědkyně stran objasnění poskytnutého daru na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla vyslechnuta svědkyně a bylo doplněno dokazování listinami. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Tento byl pak doplněn rozsudkem ze dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce odvolání dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobce podáním došlým soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Usnesením ze dne [datum] byl žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání. Věc byla předložena [název soudu] jako soudu odvolacímu dne [datum]. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na den [datum]. Při tomto jednání si účastníci řízení sdělili svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno na den [datum] z důvodu možnosti vyřešit věc smírnou cestou. Dne [datum] sdělili účastníci řízení, že k smírnému vyřešení věci nedošlo. Z tohoto důvodu bylo odvolací jednání zrušeno pokynem předsedy senátu [název soudu] ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z tohoto usnesení se podává, že [název soudu] shledal rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelným. Následně soud I. stupně zjišťoval, zda byl žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání a to pokynem ze dne [datum]. Dne [dat