44 C 37/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 15. 7. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení částky 169 996 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen„ OS Praha 1“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobce uvedl, že se v posuzovaném řízení domáhá proti [země] [anonymizováno] [stát. instituce] zaplacení částky 1 407 274 000 Kč s příslušenstvím jako ušlého zisku z titulu nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 12. 7. 2012. První jednání ve věci bylo nařízeno až na den 10. 5. 2013, tzn. po téměř 10 měsících po podání žaloby. Následně bylo nařízeno dalších 5 jednání ve věci a dne 29. 1. 2014 byla žaloba zamítnuta rozsudkem OS Praha 1, č. j. [číslo jednací]. Následně Městský soud v Praze (dále jen„ MS Praha“) k odvolání žalobce vydal dne 2. 9. 2014 rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, o němž Nejvyšší soud ČR (dále jen„ NSČR“) rozhodl rozsudkem ze dne 26. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], tak, že zrušil předchozí rozsudky nižších soudů a věc vrátil OS Praha 1, tzn. rozhodl až po více než dvou letech. OS Praha 1 obdržel spis z NSČR zpět dne 5. 5. 2017 a jednání ve věci nařídil až na den 8. 2. 2018, tj. po více jak 9 měsících. Následně bylo nařízeno několik dalších jednání a znovu rozhodnuto o zamítnutí žaloby rozsudkem ze dne 21. 1. 2021, č. j. [číslo jednací]. K odvolání žalobce MS Praha rozsudek soudu prvního stupně znovu potvrdil rozsudkem ze dne 20. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], tj. opět až po 9 měsících. Žalobce proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal dne 29. 1. 2022 dovolání, o němž nebylo ke dni podání žaloby rozhodnuto, tj. posuzované řízení dosud nebylo skončeno. 3. Z popsaného průběhu posuzovaného řízení je dle žalobce zřejmý nesprávný úřední postup soudů spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v důsledku uvedených průtahů, které způsobily, že řízení trvá déle než 10 let a dosud nebylo ukončeno. Řízení trvá uvedenou dobu přesto, že se nejedná o skutkově ani právně složitou věc, když se žalobce domáhá nároku na náhradu ušlého zisku proti státu z důvodu, dle závazného právního názoru NSČR v uvedené věci, nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se na vzniku průtahů v řízení nepodílel. Skutečnost, že v daném soudním řízení dochází k tak zásadním průtahům, je o to horší, že se v něm žalobce domáhá na [země] ušlého zisku při svém podnikání, k němuž došlo v důsledku nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě [stát. instituce], které nerevidovalo postupem dle § 43 loterijního zákona vydaná povolení k provozování videoloterijních terminálů, přestože tato odporují dle rozhodnutí Ústavního soudu a NSČR zákonu, kdy uvedené shledal NSČR při rozhodování o dovolání žalobce v posuzovaném řízení nesprávným úředním postupem dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Jedná se tak o nepřiměřeně dlouhé odškodňovací řízení. ESLP přitom ve věci stížností A. Žirovnického proti ČR konstatoval, že řízení o náhradu škody způsobené průtahy v jiných řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy a 2 roky na dvou stupních soudní soustavy. 4. V důsledku popsaného nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení vznikla žalobci nemajetková újma, kterou požadoval nahradit v penězích, a to konkrétně částkou 169 996 Kč, kterou vyčíslil (ke dni podání žádosti u žalovaného, tj. ke dni 13. 1. 2022, za dobu 9 let a 6 měsíců) tak, že vyšel ze základní částky 20 000 Kč za rok řízení snížené na polovinu za první dva roky řízení. Žalobce stanovil roční výši přiměřeného zadostiučinění na horní hranici stanovené judikaturou NSČR z důvodu, že jde o nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v odškodňovacím řízení. ESLP v rozhodnutí Žirovnický proti ČR zdůraznil, že při rozhodování ve věcech náhrady škody způsobené nepřiměřenou délkou jiného řízení je třeba postupovat se zvláštní péčí. Urychlený postup v řízení a promptní posouzení nároku mají v těchto případech zásadní význam. Proto platí, že kdykoli se v takovém řízení vyskytnou průtahy, soud rozhodující o výši náhrady by měl, umožňuje-li to vnitrostátní právo (tak, jako je tomu podle judikatury vrcholných soudů v ČR), vlastní průtahy uznat a z tohoto důvodu žalobci přiznat obzvlášť vysoké odškodnění. 5. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalovaného podáním ze dne 13. 1. 2022, žalovaný však jeho žádost dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 169 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 7. 2022 do zaplacení. 6. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne 13. 1. 2022 předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žádost byla stanoviskem ze dne 30. 9. 2022 shledána částečně důvodnou a žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 82 500 Kč. K průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že dne 12. 7. 2012 byla k [příjmení] [obec a číslo] podána žaloba o zaplacení částky 1 407 274 000 Kč. Dne 26. 10. 2012 soud vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě. Dne 1. 11. 2012 byla soudu doručena žádost žalované o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě. Dne 20. 11. 2012 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Dne 10. 5. 2013 se konalo první jednání ve věci, odročeno bylo za účelem pokračování v dokazování. Dne 31. 5. 2013 byla soudu doručena replika žalobce k vyjádření žalované. Dne 21. 6. 2013 se konalo další jednání. Dne 30. 9. 2013 se konalo další jednání. Dne 26. 11. 2013 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k tvrzením žalované. Dne 29. 11. 2013 se konalo další jednání, odročeno bylo za účelem doplnění tvrzení a důkazů žalované. Dne 23. 12. 2013 bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne 23. 1. 2014 byla soudu doručena replika žalobce k vyjádření žalované. Dne 24. 1. 2014 se konalo další jednání, odročeno bylo za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 29. 1. 2014 byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne 3. 4. 2014 bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti rozsudku. Dne 20. 5. 2014 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k odvolání žalobce. Dne 26. 6. 2014 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 2. 9. 2014 odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvého stupně. Dne 1. 12. 2014 bylo soudu doručeno dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu. Dne 16. 12. 2014 soud prvého stupně usnesením odmítl dovolání žalobce z důvodu zmeškání lhůty pro podání dovolání. Dne 30. 12. 2014 bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o odmítnutí dovolání. Dne 12. 3. 2015 soud prvého stupně zrušil usnesení s tím, že dovolání se neodmítá. Dne 8. 6. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k dovolání žalobce. Dne 15. 7. 2015 byl spis předložen NSČR. Dne 26. 4. 2017 NSČR zrušil rozsudky soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Dne 23. 5. 2017 soud prvého stupně vyzval žalobce k doplnění tvrzení ohledně příčinné souvislosti. Dne 17. 7. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce s návrhem na změnu usnesení soudu s výzvou žalobci. Dne 3. 8. 2017 soud odmítl námitky žalobce. Dne 4. 9. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalované. Dne 21. 9. 2017 byla soudu doručena replika žalobce k vyjádření žalované. Dne 8. 1. 2018 soud nařídil jednání na 12. 2. 2018. Dne 28. 1. 2018 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání z důvodu předložení znaleckého posudku žalobcem, bylo vyhověno a jednání odročeno na 30. 5.2 018. Dne 15. 5. 2018 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání z důvodu dosud nevyhotoveného znaleckého posudku, žádosti bylo vyhověno. Dne 30. 8. 2018 byl soudu žalobcem zaslán znalecký posudek. Dne 20. 8. 2018 se konalo další jednání, odročeno bylo za účelem doplnění dokazování. Dne 23. 1. 2019 se konalo další jednání, odročeno bylo za účelem doplnění dokazování. Dne 3. 4. 2019 se konalo další jednání. Dne 21. 6. 2019 žalovaná předložila soudu znalecký posudek, revizi znaleckého posudku zadaného žalobcem. Dne 10. 10. 2019 byl soudu doručen doplněk prvního znaleckého posudku zadaného žalobcem. Dne 20. 12. 2019 žalovaná předložila soudu znalecký posudek, revizi doplnění znaleckého posudku. Dne 15. 7. 2020 žalovaná předložila soudu znalecký posudek, revizi doplnění č. 2 znaleckého posudku. Dne 24. 9. 2020 byl soudu doručen návrh žalobce na provedení důkazu výpovědí experta. Dne 30. 9. 2020 se konalo další jednání, odročeno bylo na 25. 11. 2020. Dne 19. 11. 2020 byl soudu doručen návrh žalobce na odročení jednání z důvodu pozdního zaslání protokolu z jednání, žádosti bylo vyhověno. Dne 20. 1. 2021 se konalo další jednání, na kterém soud vyhlásil zamítavý rozsudek. Dne 6. 4. 2021 bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti rozsudku. Dne 29. 6. 2021 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 20. 10.