46 C 275/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 650 840 Kč představující náhradu škody, která byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem [název soudu]. Svůj nárok zdůvodnil tím, že soudu dne 13. 11. 2001 zaslal v jednom dopise dva návrhy na provedení exekuce, přičemž pochybením soudu byl zapsán pouze návrh na provedení exekuce na částku 87 500 Kč a návrh na provedení exekuce na částku 312 500 Kč nikoliv. Žalobce neměl ponětí, že exekuce byla nařízena pouze jedna, nikoliv obě. Poté, co byla exekuce na částku 87 500 Kč vymožena, zjišťoval žalobce, jak je to s exekucí na částku 312 500 Kč. V této souvislosti oslovil [název soudu], který až v reakci na žalobcovu urgenci zjistil své pochybení a exekuci na částku 312 500 Kč dne 20. 9. 2009 nařídil. Nesprávný úřední postup tak žalobce spatřuje v tom, že včasným nenařízením exekuce došlo k situaci, že na povinného byly podány další dvě exekuce, které uspokojení žalobce odsunuly. Tímto pochybením tak povinný začal splácen na exekvovanou pohledávku žalobce až dne 20. 11. 2014 Celkem žalobci svůj nárok vypočetl částkou 947 033 Kč od které odečetl částku splacenou exekutorovi ve výši 161 785 Kč a částku 76 654 Kč, kterou obdržel od insolvenčního správce a částky 57 754 Kč, kterou obdrží od dlužníka do skončení insolvenčního řízení po částkách 2 319 Kč měsíčně. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 650 840 Kč. Žalovaná žádost projednala a zamítla s ohledem na stále trvající stav již dříve konstatovaný v řízení vedeném u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka], kde byl mimo jiné i nyní žalovaný nárok uplatněn Předmětná žaloba byla rozsudkem ze dne 8. 11. 2013, čj. [číslo jednací], zamítnuta tzv. pro tentokrát. Žalovaná má za to, že žalobci škoda dosud nevznikla. O té lze hovořit, pokud nastane stav, kdy pohledávka již zjevně nemůže být uspokojena žádným způsobem. Ze strany povinného je na pohledávku žalobce hrazeno cestou splátek v rámci insolvenčního řízení. Situace namítaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], tak nadále trvá. Z tohoto pohledu je žalobou uplatněný nárok předčasný a je třeba vyčkat pravomocného ukončení insolvenčního řízení, neboť žalobci může být stále vyplacena určitá vymožená částka. Taktéž není zřejmé, že zda pohledávka nebude vymožena již po povinném. Žalovaná v případě shledání existence předpokladů odpovědnosti státu za škodu totiž nastupuje až jako tzv. poslední dlužník. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ze žádosti o náhradu škody dle zákona 82/1998 ze dne 25. 7. 2021 je patrné, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zaplacení částky 650 840 Kč představující náhradu škody způsobenou pochybením [název soudu], přičemž odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 11. 2013, čj. [číslo jednací]. 5. Přípisem ze dne 3. 8. 2021 žalovaná potvrdila přijetí žádosti dne 28. 7. 2021 6. Ze stanoviska žalované ze dne 9. 9. 2021 plyne, že žalovaná uplatněný nárok považuje za předčasný, neboť insolvenční řízení vedené proti žalobcovu dlužníku stále trvá a nebylo skončeno. 7. Z rozsudku [název soudu], čj. [číslo jednací], plyne, že žalobce ze stejného titulu a z titulu nemajetkové újmy uplatnil svou žalobou nárok na zaplacení částky 1 282 005 Kč, přičemž soud dospěl k závěru, že nárok na náhradu majetkové škody je předčasný. 8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud provedl níže uvedené listiny a zjistil z nich následující skutečnosti. Z návrhu na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], doručeného [název soudu] dne 14. 11. 2001, plyne, že žalobce požádal nařídit exekuci pro nesplnění povinnosti povinného [jméno] [příjmení] uložené mu usnesením [název soudu] dne 23. 5. 2000, čj. [číslo jednací] a směnečného platebního rozkazu ze dne 17. 2. 1999 vydaného [název soudu] čj. [spisová značka], na jehož základě bylo povinnému uloženo uhradit žalobci částku 212 500 Kč s 6% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení Z přípisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum], adresovaného [název soudu] je patrné, že exekutor až uvedeného dne zjistil, že součástí usnesení soudu ze dne [datum] byl též 2x návrh, nicméně až v současné době zjistil, že jedno ze zaslaných vyhotovení návrhu, byť je označenou stejnou spisovou značkou soudu, je odlišné a navrhuje se jím vydání další exekuce. Týká se stejných účastníků, ovšem požaduje nařízené exekuce na základě jiného exekučního titulu a pro jinou pohledávku. Návrh proto byl soudu postoupen k dalším opatřením. Z usnesení [název soudu] ze dne 20. 3. 2009, čj. [číslo jednací], vyplývá, že soud nařídil exekuci dle návrhu ze dne [datum]. 9. Mezi účastníky je nesporné, že v mezidobí byly na majetek povinného nařízeny dvě další exekuce ve prospěch jiných oprávněných a to ze dne 15. 5. 2006, pod čj. [číslo jednací], pro částku 25 973,40 Kč a ze dne 12. 12. 2007, čj. [číslo jednací] pro částku 206 Kč. 10. Z detailu insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], povinného z exekuce vedené ve prospěch žalobce, ze dne 9. 12. 2022, včetně tabulky oddílu B plyne, že vůči tomuto je vedeno insolvenční řízení. 11. Usnesením [název soudu] ze dne 16. 3. 2020, čj. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a povoleno řešení úpadku oddlužením. 12. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 10. 11. 2022 pak plyne, že [jméno] [příjmení] plní oddlužení prostřednictvím srážek z důchodu, povinnosti plní řádně. Předmětem plnění svou dva dluhy vůči žalobci a jeden vůči [anonymizována tři slova]. Plnění za poslední měsíce oscilovalo mezi částkami 3 064 Kč až 4 190 Kč. Předpokládaná míra uspokojení za 5 let činí 49,0679 %. 13. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. 14. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předpokládá současné splnění tří podmínek: 1/ existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2/ vznik škody a 3/ příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5103/2009, sp.zn. 28 Cdo 4463/2010, sp.zn. 30 Cdo 1249/2014). 15. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen,,zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. b) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za Škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Pri stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 16. Po skutkové stránce se žalobce domáhá náhrady škody způsobené tím, že [anonymizována tři slova] [obec] vydal usnesení, kterým nařídil exekuci na povinného až dne 20. 3. 2009, ačkoliv návrh na provedení exekuce mu byl doručen již 14. 11. 2020. Z důvodu prodlení soudu pak byly v mezidobí na povinného nařízeny další dvě exekuce, jejichž uspokojení předcházelo plnění na pohledávku žalobce, kterého se nařízením exekuce domáhal. Následně byl zjištěn úpadek povinného a povoleno řešení úpadku oddlužením. 17. Po provedeném dokazování a podražením skutkového závěru shora uvedeným zákonným ustanovením, dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. 18. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předpokládá současné splnění tří podmínek: 1/ existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2/ vznik škody a 3/ příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5103/2009, sp. zn. 28 Cdo 4463/2010, sp. zn. 30 Cdo 1249/2014). 19. Pokud se jedná o první podmínku - existenci nesprávného úředního postupu, ta je dle názoru soudu splněna. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu p