47 C 126/2023-46 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z [datum] domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn.: [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce bezmála 40 měsíců je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované dne [datum], avšak žalovaná po projednání nároku dne [datum] jej odmítla s tím, že není důvodný. Předmětem napadeného řízení byla úprava poměrů k nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce]. Řízení trpělo zásadními průtahy, které byly z podstatné části zaviněny soudem, který nedokázal adekvátně reagovat na obstrukce, které v průběhu řízení činila matka nezletilého, jež opakovaně žádala o odročení jednání, nebo se k nařízenému jednání vůbec nedostavila. Žalobce poukázal na rozhodnutí [název soudu] č. j.: [číslo jednací], který v naříkaném řízení rozhodoval a mj. sám označil délku napadeného řízení jako„ neúměrnou“ a postup soudu označil jako„ nesoustředěný“. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o věc péče o nezletilé, která měla být řešena s nejvyšší možnou pririotou, optimálně do 6ti měsíců od data podání návrhu, se žalobce za jeden rok namítaného řízení domáhal částky 25 000 Kč, nemodifikované za první dva roky řízení na poloviční výši, když v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení neměl možnost se žalobce jakožto otec nezletilého se synem vlivem obstrukčního jednání matky pravidelně stýkat. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu ve výši 75 000 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 75 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žádosti žalobce nebylo vyhověno, neboť žalovaná konstatovala, že procesní úkony byly prováděny průběžně, nelze říci, že by soudy byly nečinné. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 3 roky a 3 měsíce. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů, soud I. stupně rozhodoval jedenkrát, stejně jako odvolací soud. Řízení bylo po stránce skutkové i právní složité. Význam řízení shledala žalovaná jako běžný, když mezi rodiči jsou konfliktní vztahy. Závěrem odkázala na notorietu, že ani sebelepší rozhodnutí soudu nezletilým dětem šťastné dětství nezajistí, nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný. 3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne [datum]. 5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem žalobce jakožto otce na změnu výchovy a výživy nezl. [jméno], a to [datum]. V době podání návrhu otcem byl nezletilý dle poslední úpravy v péči matky, otec přispíval na jeho výživu a byl upraven styk otce s nezletilým o sudých víkendech a o prázdninách. Po podání návrhu soud zaslal přípis otci, sdělení otce došlo soudu dne [datum] a [datum], soud ustanovil nezletilému opatrovníka usnesením ze dne [datum] a nařídil soud jednání na [datum], termín pro kolizi u právního zástupce matky pak stanovil na [datum]. Jednání se konalo v nepřítomnosti matky a další termín byl stanoven na [datum]. Dne [datum] a [datum] došly zprávy o poměrech rodičů, dne [datum] otec zakládá znalecký posudek. Dne [datum] došlo podání otce s návrhem na nařízení předběžného opatření (dále jen„ PO“). Nařízené jednání bylo následně z důvodu dovolené právního zástupce matky odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo ÚJ, za účelem dalšího dokazování bylo odročeno na [datum], přičemž z důvodu nouzového stavu v souvislosti s pandemií Covid bylo jednání odročeno na [datum]. Soud rozhodnutím ze [datum] zamítl PO jako nedůvodné (sp. zn. [spisová značka]), přičemž o odvolání otce rozhodoval odvolací soud, který zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil. Jednání nařízené na [datum] bylo následně z důvodu nemoci matky odročováno nejprve na [datum] a následně z důvodu kolize jednání u právního zástupce otce na [datum]. K jednání dne [datum] se matka nedostavila (pracovní neschopnost), proto bylo jednání odročeno na [datum]. V ten den se jendání konalo, proběhlo další dokazování, jednání bylo odročeno z důvodu nutnosti ustanovit znalce ke zpracování znaleckých posudků. Dne [datum] podala matka návrh na nařízení předběžného opatření, které bylo zamítnuto dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka] a [spisová značka]). Dne [datum rozhodnutí] otec podal návrh na výkon rozhodnutí. O ustanovení znalkyň rozhodl soud dne [datum], otázky na znalce došly dne [datum]. V dubnu [rok] byly soudu doručeny zpracované znalecké posudky a zároveň bylo rozhodnuto o znalečném. Další jednání nařídil soud v srpnu na [datum]. Dne [datum] [anonymizováno]. Soud rozhodl o uložení pokuty matce. Při jednání dne [datum] proběhlo dokazování výslechem zpracovatelů znaleckých posudku, jednání bylo odročeno na [datum] a následně k žádosti právního zástupce matky (nemoc, kolize jednání) na [datum] a posléze na [datum]. V mezidobí soud rozhodnutím z [datum rozhodnutí] ([spisová značka]) nařídil k návrhu otce z [datum] předběžné opatření, jímž rozhodl o prozatímní péči o nezletilého tak, že rodiče se v péči střídají vždy v intervalech úterý - sobota, sudé/liché týdny. Proti rozhodnutí podala odvolání matka. Dne [datum] a [datum] došla další podání otce. Odvolací soud rozhodnutí zdejšího soudu jako správné potvrdil. Jednání stanovené na [datum] bylo odročeno z důvodu hospitalizace matky na [datum]. Dne [datum] rozhodnuto o znalečném. Při jednání [datum] a [datum] doplnil soud dokazování a následně dne [datum] rozhodl rozsudkem. Usnesením z [datum] bylo prodlouženo předběžné opatření. Rozsudek byl napaden odvoláními obou rodičů, odvolání rozeslána protistraně na základě referátu soudu z [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření otce, dne [datum] došlo vyjádření matky. Odvolací soud opakovaně žádal zprávy o poměrech nezletilého, následně se konalo jednání dne [datum] a rozhodnutím ze [datum] rozsudek obvodního soudu jako věcně správný z převážné části potvrdil, upravil toliko střídavou péči o nezletilého v době prázdnin. Řízení o předmětném návrhu otce tak bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. 6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrét