47 C 191/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 17 521 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dne [datum] spáchal přečin krádeže vystaveného mobilního telefonu [příjmení] [jméno] 13 Pro 128 GB (dál jen„ mobilní telefon“) na prodejně poškozené [právnická osoba] a.s., za což byl odsouzen trestním příkazem sp. zn. [spisová značka], jenž vydal [název soudu] dne [datum]. Mobilní telefon byl pojištěn u žalobce pojistnou smlouvou [číslo]. Po odečtení spoluúčasti poškozené bylo stanoveno pojistné plnění ve výši 17 521 Kč, které bylo poškozené společnosti vyplaceno dne [datum]. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá škody, kterou žalovaný svým jednáním způsobil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Trestním příkazem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl žalovaný odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2) tr. zákoníku s tím, že dne [datum] na prodejně poškozené [právnická osoba] a.s. nezjištěným způsobem překonal drátové zabezpečení mobilního telefonu, který si vzal a bez zaplacení odešel. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z dopisu označeného Ukončení likvidace pojistné události ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] ukončila šetření pojistné události vedené pod [číslo jednací], když poškozená [právnická osoba] krádež předmětného mobilního telefonu nahlásila dne [datum]. Na základě šetření byla stanovena výše pojistného plnění na částku 17 521 Kč, přičemž z dokladu o výplatě pojistného plnění soud zjistil, že pojistné plnění bylo poškozené společnosti vyplaceno dne [datum]. Z pojistné smlouvy [číslo] vzal soud za zjištěné, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a poškozenou společností, přičemž poškozená společnost si nechala mj. pojistit i mobilní elektronická zařízení, a to až do výše pojistné plnění v hodnotě 100 000 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby regresní náhradu ve výši 17 521 Kč ve stanovené lhůtě zaplatil. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podřazením pod shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru o důvodnosti žaloby. Mezi žalobkyní a poškozenou společností byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž obsahem bylo i pojištění ukradeného mobilního telefonu. Šetření pojistné události bylo ukončeno výplatou pojistné plnění ve výši 17 521 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl za zcizení mobilního telefonu pravomocně odsouzen. Ve smyslu § 2820 o. z. přešlo po výplatě pojistného plnění dne [datum] právo na náhradu škody vůči žalovanému na žalobkyni, jakožto pojistitele poškozené společnosti. Se zřetelem na uvedené soud žalobě zcela vyhověl a vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani ve lhůtě stanovené v předžalobní výzvě ze dne [datum], octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 521 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.