48 C 13/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 87 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z částky 87 000 Kč od [datum] do zaplacení coby odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů („ OdpŠk“). Nemajetková újma měla být žalobci způsobena v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení o výplatě svědečného ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011, kdy svědečné ve výši 672 EUR bylo vyplaceno až téměř po 5letých průtazích dne [datum]. Žalobce požaduje částku 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu svědečné nebylo vyplaceno, tj. částku 1 500 Kč za 1 měsíc. Žalobce nárok uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že úrok z prodlení požaduje od [datum] v zákonné výši. 2. Žalovaná uvedla, že podáním ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], u ní žalobce uplatnil nárok na odškodnění ve výši 88 000 Kč, sestávající z nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 87 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení o výplatě svědečného vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011 a z nároku na náhradu škody ve výši 1 000 Kč představující nevrácenou část soudního poplatku v řízení vedeném u zdejšího soudu, které žalobce nespecifikoval. Dále žalovaná uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], přičemž této nebylo vyhověno ani z části. Žalovaná dále uvedla, že dne [datum] bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení mezi totožnými účastníky o totožném nároku, který žalobce uplatnil v tomto řízení, a to pod sp. zn. 15 C 145/2020. V uvedeném řízení následně na místo žalobce do řízení vstoupila [právnická osoba] s. r. o., na kterou žalobce nárok postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná proto namítla, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť uplatňovaný nárok postoupil. Dále žalovaná namítla, že s ohledem na pravomocné skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020 je ve věci dána překážka věci rozhodnuté a řízení by mělo být zastaveno. V neposlední řadě žalovaná vnesla námitku promlčení a navrhla zamítnutí žaloby, neboť dospěla k závěru, že rozhodnutí, kterým bylo žalobci přiznáno svědečné, nabylo právní moci dne [datum], avšak žalobce nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu u žalované uplatnil až [datum], tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty. 3. Usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 48 C 13/2022-43, rozhodl zdejší soud o zastavení řízení z důvodu překážky věci rozhodnuté, neboť o nároku žalobce bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020. Usnesením Městského soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 91 Co 83/2023-51, bylo výše uvedené rozhodnutí zdejšího soudu změněno tak, že řízení se nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že překážka věci rozhodnuté v projednávané věci není dána, jelikož ve věci vedené pod sp. zn. 15 C 145/2020 se soud nárokem žalobce uplatněným v tomto řízení nezabýval věcně, nýbrž toliko procesně, a zamítl jej z důvodu nedostatku aktivní legitimace procesní žalobkyně, která na místo žalobce do řízení vstoupila. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy a účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Mezi účastníky bylo nesporné uplatnění nároku u žalované a stanovisko žalované, a to tak, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum], a to žádostí o odškodnění ze dne [datum], jíž se domáhal mj. částky 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu nebylo vyplaceno svědečné. Žalovaná na toto reagovala stanoviskem ze dne [datum], kterým žalobci sdělila, že nároku nevyhověla. Žaloba byla soudu doručena dne [datum] 6. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 7 T 22/2011 soud zjistil a má za prokázané tyto pro posouzení věci podstatné skutečnosti a skutkové okolnosti: dne [datum] v 9:00 hod. (číslo listu [číslo]) se žalobce se zúčastnil jako svědek tohoto hlavního líčení a na konci k dotazu soudu účtoval svědečné a předložil k tomuto doklady. Usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, bylo žalobci přiznáno svědečné ve výši 672 EUR, toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Z přípisu Krajského soudu v Praze ze dne [datum] má soud za prokázané, že účtárna Krajského soudu v Praze odmítla vyplatit svědečné, pokud soudu žalobce nezašle čestné prohlášení, které mu nemohlo být zasláno, protože celý spis se v danou dobu nacházel u Nejvyššího státního zastupitelství. Dále má soud za prokázané, že přípisem ze dne [datum] soudkyně dala pokyn k proplacení svědečného. Dne [datum] [celé jméno žalobce] žádal o zaslání čestného prohlášení k možnosti vyplacení svědečného. Dne [datum] účtuje žalobce svědečné, k tomuto přikládá čestné prohlášení, toto je soudu doručeno dne [datum]. Dne [datum] je vystaven platební poukaz pro výplatu svědečného (č. l. 3757). 7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu posuzovaného řízení s tím, že žalobce v posuzovaném řízení vypovídal jako svědek dne [datum] a téhož dne uplatnil nárok na přiznání svědečného. O svědečném bylo rozhodnuto usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, které nabylo právní moci téhož dne. Svědečné bylo následně žalobci vyplaceno dne [datum]. Nárok u žalované žalobce uplatnil dne [datum], žaloba soudu došla dne [datum]. 8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně. 9. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 12. Podle § 32 odst. 3 věta OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 13. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 14. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 15. V řízení bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 16. Žalobce se v tomto řízení domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 87 000 Kč s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzeném neučinění úkonu (rozhodnutí o svědečném) zákonem stanovené lhůtě, resp. ve lhůtě přiměřené. Dále bylo ze spisu posuzovaného řízení zjištěno, že rozhodnutí o svědečném nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum] žaloba byla soudu doručena dne [datum]. 17. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla k žalovaná k uplatněnému nároku. V souladu se závěry vyjádřenými ve stanovisku bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Sc [číslo], publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k nimž se aktuální rozhodovací praxe dovolacího soudu nadále hlásí (z recentní judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021, sp.zn. 25 Cdo 3497/2020) soud primárně posuzoval důvodnost námitky promlčení, neboť je-li nárok promlčen, nelze žalobci právo přiznat a pozbývá smyslu zabývat se předpoklady odpovědnosti státu za škodu. 18. O vznesené n