48 C 89/2023-84 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 73 092 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení z titulu nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 134/2018 (dále také jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno [datum] a žalobce se v něm domáhal náhrady škody za poškození zdraví. V řízení byl vydán rozsudek dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum], čímž bylo řízení ve vztahu mezi žalobcem a procesní žalovanou ukončeno. Řízení tak trvalo 4 roky a 2 měsíce. Žalobce k délce řízení svým chováním nijak nepřispěl, pouze jednou bylo k jeho žádosti odročeno jednání, většina průtahů však byla způsobena pochybením procesního soudu. Význam řízení pro žalobce byl vysoký, jelikož se jednalo o odškodnění újmy na zdraví a prodlužování posuzovaného řízení žalobce traumatizovalo. Žalobce při výpočtu žalované částky zohlednil roční míru inflace a celkem požaduje částku ve výši 73 092 Kč. Žalobce nárok u žalované uplatnil podáním doručeným žalované dne [datum], přičemž žalovaná jeho nárok projednala dne [datum], kdy žalobci stanoviskem sdělila, že zadostiučinění neposkytne. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] nárok uplatnil. Žalovaná jeho nárok projednala dne [datum], přičemž konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žádosti žalobce tak nevyhověla. Žalovaná uvedla, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 4 roky a 7 měsíců. V řízení nebyla shledána období nečinnosti procesního soudu, úkony byly činěny v pravidelných lhůtách. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, každý ze soudů rozhodoval meritorně dvakrát. S ohledem na vypracovaný znalecký posudek a následný výslech znalce bylo řízení složitější, na jeho délce se podíleli samotní účastníci, kteří se neúspěšně pokoušeli o dosažení mimosoudní dohody. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako zvýšený. Celkově žalovaná dospěla k závěru, že délka posuzovaného řízení je přiměřená. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. 4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to podáním doručeným žalované dne [datum]. Nesporným bylo i stanovisko žalované ze dne [datum], kterým žalovaná nárok žalobce projednala, přičemž dospěla k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. [Obsah přílohového spisu] 7. Z podání ze dne [datum], adresované OS pro [část Prahy] č. j. 13 C 134/2018 zjištěno, že tímto podáním zástupkyně žalobce připojuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 0Nc 5021/2018 z 19. 6. 2018, kterým bylo schváleno právní jednání za nezletilého, dále uvedeno, že bylo zažádáno o vyznačení doložky právní moci s tím, že rozsudek s vyznačenou doložkou PM bude zaslán datovou schránkou. 8. Z usnesení OS pro [část Prahy] dne 7. 6. 2018, č. j. 13 C 134/2018-7 zjištěno, že soud vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení usnesení, předložil rozhodnutí opatrovnického soudu ohledně schválení právního jednání za nezletilého s vyznačenou doložkou právní moci. 9. Ze sdělení zástupkyně žalobce ze dne [datum] zjištěno, že zástupkyně žalobce sděluje a žádá, aby nebylo nařizováno jednání mj. v červenci ve dnech 15 až 30. července a dále v srpnu od 2. do 31. 8. 10. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno bylo dne [datum], kdy byl žalobci doručen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], jelikož žalobce vzal odvolání proti rozsudku ze dne [datum] zpět a podle § 222 odst. 1 o.s.ř. tak nenastal suspenzivní účinek odvolání. I při jednání dne [datum] žalobce potvrdil, že se odškodnění domáhá do [datum]. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce tak ke dni vyhlášení rozsudku činí 4 roky a 4 měsíce. 11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. 12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 14. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). 20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda délka předmětného soudního řízení byla přiměřená, tedy zda procesní obvodní soud ve věci rozhodl v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně (k posuzovanému řízení srov. dále) stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura ESLP za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. 21. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, uvedené rozhodnutí, jakož i dále citovaná rozhodnutí Nejvyššíh