43 C 63/2024-56 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci podali dne 30. 4. 2024 žalobu na zaplacení žalobci a) částky 53 955 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 53 955 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení a žalobci b) částky 48 015 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 48 015 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, a to z titulu dlužné mzdy za měsíc listopad 2023. Žalobci byli zaměstnaní u žalované, přičemž pracovní poměr žalobce a) skončil dohodou o rozvázání pracovního poměru dne 31. 12. 2023 a pracovní poměr žalobce b) skončil dohodou o rozvázání pracovního poměru dne 30. 11. 2023. Mezi žalobci a žalovanou byla sjednána čistá hodinová mzda ve výši 330 Kč. Žalobce a) za měsíc listopad 2023 odpracoval 163,5 hodin, žalobce b) odpracoval 145,5 hodin.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 14. 6. 2024, kdy učinila nesporným, že u ní žalobci byli zaměstnáni, nicméně ani u jednoho ze žalobců neeviduje skončení pracovního poměru k 30. 11. 2023.3. Podáním ze dne 10. 10. 2024 vzali oba žalobci žalobu částečně zpět, a to vždy co do částky 25 000 Kč, když tyto částky byly žalobcům uhrazeny dne 18. 9. 2024. Na jednání dne 18. 10. 2024 vzal žalobce a) žalobu zpět co do částky 28 955 Kč a žalobce b) co do částky 23 015 Kč, když tyto částky byly žalobcům žalovanou uhrazeny dne 17. 10. 2024. Na tomto jednání bylo řízení co do nároku žalobce a) v rozsahu částky 53 955 Kč a co do nároku žalobce b) v rozsahu částky 48 015 Kč zastaveno. Předmětem řízení tedy zůstalo pouze příslušenství k předmětným nárokům.4. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 26. 11. 2023 došlo ke dni 31. 12. 2023 ke skončení pracovního poměru mezi žalobcem a) a žalovanou uzavřeného dne 1. 2. 2022. Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 11. 2023 došlo ke dni 30. 11. 2023 ke skončení pracovního poměru mezi žalobcem b) a žalovanou uzavřeného dne 1. 9. 2022. Žalobci odeslali dne 22. 1. 2024 do datové schránky žalované předžalobní výzvu, ve které žalovanou vyzvali k úhradě shora uvedené jistiny a úroků z prodlení od 16. 12. 2023 do zaplacení. Žalovaná uznala nárok na dlužnou mzdu za měsíc listopad 2023 ve výši 53 955 Kč náležející žalobci a) a ve výši 48 015 Kč náležející žalobci b), když tyto částky žalobcům uhradila dvěma platbami, a to ve dnech 18. 9. 2024 a 17. 10. 2024.6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:7. Dle § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.8. Dle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nesplnila své závazky z pracovního poměru, když neuhradila žalobcům dlužnou mzdu za měsíc listopad 2023 v částce 53 955 Kč ve vztahu k žalobci a) a v částce 48 015 Kč ve vztahu k žalobci b), když toto nebylo mezi účastníky ani sporné, jelikož žalovaná uplatněný nárok po zahájení řízení co do jistiny v celém rozsahu dobrovolně uspokojila.11. Pokud jde o zbývající část nároku, tj. zákonné úroky z prodlení, a to ve výši 15% ročně z částky 53 955 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení (žalobce a)) a 15% ročně z částky 48 015 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení (žalobce b)), které zůstaly po částečném zpětvzetí žaloby předmětem řízení, považoval soud požadavek na jejich zaplacení za důvodný. Žalovaná se nezaplacením předmětných částek uplatněných nároků do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to v zákonné výši 15% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Vzhledem k tomu, že žalobci a) žalovaná uhradila dne 18. 9. 2024 částku 25 000 Kč a dne 17. 10. 2024 částku 28 955 Kč, náleží žalobci a) kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 6 509,30 Kč (15% ročně z částky 53 955 Kč od 16. 12. 2023 do 18. 9. 2024 a z částky 28 955 Kč od 19. 9. 2024 do 17. 10. 2024), který soud žalobci a) přiznal výrokem I. Vzhledem k tomu, že žalobci b) pak žalovaná uhradila dne 18. 9. 2024 částku 25 000 Kč a dne 17. 10. 2024 částku 23 015 Kč, náleží žalobci b) kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 5 759,80 Kč (15% ročně z částky 48 015 Kč od 16. 12. 2023 do 18. 9. 2024 a z částky 23 015 Kč od 19. 9. 2024 do 17. 10. 2024). Tato částka byla žalobci b) přiznána výrokem II.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci byli v řízení plně úspěšní. V řízení vystupovali dva žalobci, kteří se domáhali zaplacení dlužné mzdy. Dle § 8 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Předmět řízení se také i přes uplatnění jednou žalobou nesčítá, neboť se jedná o samostatně uplatnitelné nároky, kdy každý z žalobců požadoval po žalované uhrazení rozdílné částky na základě jiných tvrzení a důkazních materiálů.13. Ve vztahu k žalobci a) tak za každý úkon ve věci náleží zástupci dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT vzhledem k tarifní hodnotě 53 955 Kč odměna ve výši 3 260 Kč. Ve vztahu k žalobci b) pak za každý úkon ve věci náleží zástupci dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT vzhledem k tarifní hodnotě 48 015 Kč odměna ve výši 3 060 Kč. Dle § 12 odst. 4 AT jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%. Výpočtem tedy soud zjistil, že u žalobce a) činí odměna zástupci za jeden společný úkon částku 2 608 Kč a u žalobce b) činí odměna 2 448 Kč.14. Soud tedy žalobci a) přiznal výrokem III. náhradu nákladů řízení v celkové výši 26 058,30 Kč, která je tvořena: zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tj. 2 698 Kč; mimosmluvní odměnou ve výši 18 256 Kč za společné úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d), g), i), m) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátního tarifu“ (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, částečné zpětvzetí ze dne 10. 10. 2024, jednání s protistranou, sepsání listiny o právním jednání – návrh dohody o smírném vyřešení sporu, účast na jednání dne 18. 10. 2024), kdy za jeden úkon náleží advokátovi částka 2 608 Kč; paušálem za náhradu hotových výdajů v celkové výši 1 050 Kč za sedm úkonů právní služby, který byl přiznán ve výši 150 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, když zákonná částka 300 Kč byla podělena mezi oba žalobce na polovinu, jelikož za jedno podání právního zástupce náleží pouze jednou režijní paušál; náhradou za DPH ve výši 21% z mimosmluvní odměny zástupce a paušálu za náhradu hotových výdajů.15. Soud dále žalobci b) přiznal výrokem IV. náhradu nákladů řízení v celkové výši 24 406 Kč, která je tvořena: zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tj. 2 401 Kč; mimosmluvní odměnou ve výši 17 136 Kč za společné úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d), g), i), m) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátního tarifu“ (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, částečné zpětvzetí ze dne 10. 10. 2024, jednání s protistranou, sepsání listiny o právním jednání – návrh dohody o smírném vyřešení sporu, účast na jednání dne 18. 10. 2024), kdy za jeden úkon náleží advokátovi částka 2 448 Kč; paušálem za náhradu hotových výdajů v celkové výši 1 050 Kč za sedm úkonů právní služby, který byl přiznán ve výši 150 Kč za 1 úkon právní služ