46 C 28/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 716,84 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, . (dále jen jako „banka“), a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném debetu č. , Anonymizováno, , na základě které se banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně, vždy nejdéle do jednoho roku od čerpání úvěru. Po dosažení hranice povoleného debetu byly další splatné transakce evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Žalovaný se do nepovoleného debetního zůstatku dostal dne 31. 3. 2021 zaevidováním úroku po splatnosti, poté překročil povolený debet vícekrát. Přečerpáním žalovaný porušil čl. IV. bod 1 smlouvy. Banka před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost, Anonymizováno, žalovaného a po individuálním hodnocení žádosti o poskytnutí úvěru vyhověla. K zesplatnění úvěru došlo dne 12. 9. 2022. Před podáním žaloby žalovaný uhradil celkem 5 splátek ve výši 8 092 Kč, které byly započteny na příslušenství. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2022 došlo k postoupení pohledávek z banky na společnost , Anonymizováno, ., a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovaného k plnění, žalovaný však svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi bankou a žalovaným dne 26. 1. 2017, Anonymizováno, plyne, že se banka zavázala pro žalovaného vést běžný účet číslo , č. účtu, .5. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 18. 11. 2017 je patrné, že na běžném účtu číslo , č. účtu, byl mezi bankou a žalovaným sjednán úvěr, respektive povolený debet až do výše 50 000 Kč s výší úrokové sazby 21,90 % ročně. Dle čl. XI odst. 1 písm. a) a čl. XII odst. 1 písm. b) plyne, že v případě porušení povinností sjednaných smlouvou je banka oprávněna dosud nesplacené částky úvěru včetně úroku prohlásit za splatné.6. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěru schopnosti ze dne 21. 12. 2023 vystavené bankou plyne, že banka prohlásila, že úvěruschopnost žalovaného pro povolený debet bylo posuzována k období schvalování žádosti, tj. k 15. 11. 2017. Bylo počítáno s regionálními náklady 8 554 Kč, deklarovaným příjmem klienta 70 300 Kč, interními měsíčními splátkami klienta v době nápočtu nabídky 2 250 Kč, limitem všech interních kontokorentů klienta v době nápočtu nabídky 50 000 Kč, příjmem klienta v době nápočtu nabídky 79 483,77 Kč.7. Z dotazníku banky s názvem individuální řešení právě pro vás plyne, že žalovaný požádal o povolený debet ve výši 50 000 Kč. Jako plán uvedl vánoční nákup, ke spoření uvedl, že spoří, ale nikoliv pravidelně, stavební spoření nemá, žije v nájmu, má příjem 70 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 70–100 000 Kč, výdaje 50 000 Kč, volné peníze 10 000 Kč plus minus a nakupuje kartou v obchodech asi za 20–30 000 Kč. V poznámkách je pak uvažujeme, že klient potřeboval sjednat povolený debet, protože bude mít nějaké výdaje před Vánoci, donesl i potvrzení o příjmu.8. Z potvrzení o příjmu ze dne 13. 11. 2017 pak plyne, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , a jeho čistý příjem za poslední tři měsíce činil 70 681 Kč, 69 804 Kč a, Anonymizováno, 70 430 Kč.9. Z přípisu ze dne 12. 9. 2022 je zřejmé, že úvěrová smlouva byla prohlášena za okamžitě splatnou a žalovaný byl současně vyzván k uhrazení dluhu v celkové výši 55 037,21 Kč.10. Z vyrozumění a postoupení pohledávky ze dne 11. 11. 2022 vyplývá, že banka sdělila žalovanému, že pohledávku z povolaného debetu postoupila na společnost , Anonymizováno, Vyrozumění pak bylo zasláno žalovanému na jeho adresu , adresa, , i na adresu , Anonymizováno, Předmětný vyrozumění byla žalovanému zaslána dne 20. 11. 2022, jak je patrné z přehledu podacích čísel.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 12. 2022 je zřejmé, že společnost , Anonymizováno, oznámila žalovanému, že pohledávka byla postoupena na společnost , právnická osoba, . Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno jak na adresu , adresa, , tak na adresu , Anonymizováno, Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2022 plyne, že tohoto dne byla oznámení zaslána žalovanému na jeho pražskou i australskou adresou.12. Z oznámení právního zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 27. 12. 2022 vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě aktuálního dluhu ve výši 63 979,84 Kč s tím, že v opačném případě bude nárok uplatněn u soudu. Předmětný přípis byl žalovanému adresován na jeho pražskou i australskou adresu, jak je patrno ze seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 28. 12. 2022.13. Z výpisu z povoleného debetu plyne, že ke dni 18. 3. 2022 činila nesplacená jistina úvěru částku 49 716,84 Kč a ke dni 12. 10. 2022 činily úroky 496,07 Kč a úroky z prodlení 1819,57 Kč.14. Soud právně posoudil věc následovně.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 1932 odst. 1 o.z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Dle odst. 2, je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „SpoÚv“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 SpoÚv poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.20. Předně je třeba uvést, že ze strany banky bylo provedeno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když tato zjistila příjmy žalovaného a jeho domácnosti a zhodnotila při příjmu domácnosti 70 000 Kč - 100 000 Kč schopnost splatit kontokorentní úvěr ve výši do 50 000 Kč alespoň 1x za rok. Banka následně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, ., která následně pohledávku postoupila na žalobkyni, která je tak věcně legitimovaná k podání žaloby.21. Soud po právní stránce uzavřel, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouvou o úvěru dle ust. § 2395 o.z. Banka byla povinna poskytnout žalovanému peněžitou částku do výše 50 000 Kč a žalovaný byl povinen tuto částku vrátit spolu s úroky. Tuto svou povinnost však žalovaný nesplnil, když se ocitl v prodlení s úhradou částky 49 716,84 Kč. Banka proto v souladu s čl. čl. XI odst. 1 písm. a) a čl. XII odst. 1 písm. b) prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Po zesplatnění úvěru žalovaný plnil na svůj dluh celkem částku 8 092 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr, má soud za to, že ve smyslu § 1932 odst. 2 o.z. je namístě plnění započíst primárně na jistinu, nikoliv na příslušenství pohledávky. V této souvislosti je bez významu, že ustanovení § 1932 nabylo účinnosti až poté, co byla uzavřena smlouva. Jedná se o obecné ustanovení závazkového práva a pro započítání plnění je namístě užít úpravu účinnou v době vzniku prodlení a následného plnění, nikoliv v době vzniku závazku. Z uvedeného důvodu tak má soud za to, že dílčí plnění mělo být započteno na jistinu dluhu. Z tohoto důvodu proto byla přiznána na jistině částka 41 624,84 Kč s příslušenstvím a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.23. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádn